Askánci

Askánci respektive askánská dynastie (německy Askanier), nazývaní také Anhaltší (anhaltská dynastie) podle Anhaltska, kde vládli nejdéle ze všech zemí, jsou německý šlechtický (vévodský) rod švábsko-franského původu. Do roku 1320 vládli v Braniborském markrabství, do roku 1486 v Orlamünde, do roku 1422 v Sasku-Wittenbersku, do roku 1689 v Sasku-Lauenbursku a do roku 1918 v Anhaltsku.

Askánci
Pozdější znak rodu Askánců
ZeměAnhaltsko, Braniborsko
Sasko-Wittenbersko
Sasko-Lauenbursko
Rusko
Titulyvévoda sasko-wittenberský
vévoda sasko-lauenburský
vévoda anhaltský
markrabě braniborský
hrabě anhaltský
ZakladatelEsico z Ballenstedtu
Rok založení1036
Konec vlády1320Braniborsko
1422Sasko-Wittenbersko
1689Lauenbursko
1918 – Anhaltsko
Poslední vládceJoachim Arnošt Anhaltský
Současná hlavaEduard Anhaltský
Větve roduBraniborská

Saská

  • Sasko-wittenberská
  • Sasko-lauenburská
Anhaltská

Současnou hlavou rodu je princ Eduard Anhaltský z anhaltské větve rodu.

Původ rodu

Zakladatelem rodu byl hrabě Esico z Ballenstedtu, který okolo roku 1056 připojil ke svým državám hrabství Orlamünde a území v Sasku zděděné po Billunzích. Jeho vnuk Ota Míšeňský založil saské město Freiberg a zahájil askánskou kolonizaci slovanských zemí ve středním Polabí (pozdější Braniborsko). Askánskou nadvládu tohoto území dovršil Albrecht I. Medvěd. Dobyl území Severní marky na pravém břehu Labe a vypudil slovanský kmen Havolanů. Na jejich dobytém hradišti zbudoval hrad Špandavu.

Mocenský růst

Državy Askánců roku 1320

V letech 113841 byl Albrecht I. Medvěd vévodou saským a dědictvím po slovanském knížeti Přibyslavovi a výboji získal lužickou a Severní marku. Roku 1157 zakládá Braniborské markrabství a stává se jejím prvním markrabětem.

Synové Albrechta I. Medvěda se stali zakladateli jednotlivých linií askánského rodu. Ota I. zdědil Braniborsko, Heřman I. Orlamünde, Albrecht hrabství Ballenstedt a Bernhard III., pozdější vévoda saský zdědil hrabství Aschersleben. Syn Bernharda III. Jindřich zdědil Anhaltsko a jeho druh syn Albrecht Sasko. Ota III. získal Budyšínsko jako věno manželky Boženy (Beatrix), dcery českého krále Václava I. Roku 1180 byl saský vévoda Jindřich Lev sesazen císařem Fridrichem Barbarosou. Saské vévodství pak císař rozdělil mezi hraběte Bernharda III., který tím získal titul vévody saského a kolínského arcibiskupa. Roku 1296 Albrecht II. rozdělil saské vévodství na dvě části. Bylo vytvořeno vévodství sasko-lauenburské, které získali synové jeho bratra Jana I. a vládli v něm společně do roku 1305 a vévodství sasko-wittenberské, kde vládli potomci Albrechta II. a měli kurfiřtský hlas.

Vztahy Askánců a Přemyslovců

Erby členů askánského rodu

Rodokmen Askánců

Braniborští Askánci

Erb markrabat braniborských
  • Esico z Ballenstedtu († po 1059), hrabě z Ballenstedtu
    • Adalbert II. (†1080), hrabě z Ballenstedtu
      • Ota, zvaný Bohatý (†1123), hrabě z Ballenstedtu, hrabě z Anhaltu, vévoda saský (1112)

Sasko-wittenberští Askánci

        • Ota I. (†1184), markrabě braniborský (větev braniborská)
          • Heřman I. (†1176), hrabě z Orlamünde
          • Siegfried (†1184), biskup braniborský a arcibiskup brémský
          • Jindřich (†1185), kanovník v Magdeburgu
          • Albrecht (†okolo 1171), hrabě v Ballenstedtu
          • Dětřich († od 1183), hrabě z Werbenu
          • Bernard III. (†1212), hrabě z Anhaltu, kurfiřt, vévoda saský (větev saská)
            • Jindřich (†1252), hrabě z Anhaltu
            • Albrecht I. (†1260), kurfiřt, vévoda saský

Sasko-lauenburští Askánci

  • Jan I. (†1285), vévoda saský
    • Jan II. (†1322), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev Bergedorf-Möllner)
      • Albrecht IV. (†1343), vévoda
    • Albrecht III. (†1308), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev Ratzeburg-Lauenburger)
    • Erich I. (†1361), vévoda sasko-lauenburský, spoluvládce (větev sasko-lauenburská)
      • Erich II. (†1368), vévoda sasko-lauenburský
        • Erich IV. (†1412), vévoda sasko-lauenburský
          • Erich V. (†1435), vévoda sasko-lauenburský
          • Jan IV. (†1414), vévoda sasko-lauenburský
          • Bernard II. (†1463), vévoda sasko-lauenburský
            • Jan V. (†1507), vévoda sasko-lauenburský
              • Magnus I. (†1543), vévoda sasko-lauenburský
                • František I. (†1581), vévoda sasko-lauenburský
                  • Magnus II. (†1603), vévoda sasko-lauenburský
                  • František II. (†1619), vévoda sasko-lauenburský
                  • August I. (†1656), vévoda sasko-lauenburský
                  • Julius Jindřich (†1665), vévoda sasko-lauenburský
                    • František Erdman (†1666), vévoda sasko-lauenburský
                    • Julius František (†1689), vévoda sasko-lauenburský (poslední lauenburský Askánec)

Anhaltští Askánci

Vévodové anhaltští (1863–1918)

Znak Vévodství anhaltského

Od roku 1603 do roku 1863 bylo Anhaltsko rozděleno do těchto hrabství a to Anhaltsko-Bernburg, Anhaltsko-Desavsko, Anhaltsko-Zerbstsko (vytvořeno roku 1544, zaniklo připojením k Anhaltsku-Desavsku roku 1796), Anhaltsko-Köthen a Anthatsko-Plötzkau (zaniklo roku 1665, připojeno k Anhaltsku-Zerbst).

V roce 1806 již zbyla jen hrabství Anhaltsko-Bernburg, Anhaltsko-Desavsko a Anhaltsko-Köthen. Ty Napoleon povýšil na vévodství. Když v roce 1847 vymřela vládnoucí linie v Anhaltsku-Köthenu, bylo toto vévodství připojeno k Anthaltsku-Desavsku. Situace se opakovala v roce 1863, když vymřela vládnoucí linie v Anhaltsku-Bernburgu a tak opět i toto vévodství připadlo k Anhaltsku-Desavsku, to se pak, jako jediné zbylé anhaltské vévodství, přejmenovalo na Anhaltské vévodství.

Hlavy rodu po roce 1918

Odkazy

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.