Oranžsko-nasavská dynastie

Znak Spojených provincií nizozemských

Větev oranžsko-nasavská (Oranje-Nassau)

V roce 1581 po Nizozemské revoluci vznikla nezávislá Republika spojených nizozemských provincií, kdy se sedm severních nizozemských provincií spojilo a prohlásilo republikou, nezávislou na Španělsku. V jejím čele povětšinou stáli místodržitelé (stathouder). Většinou pocházeli z dynastie oranžsko-nasavské, která se stala postupně vládnoucím rodem, ačkoliv tato funkce zpočátku nebyla dědičná.

Vlajka Spojených provincií nizozemských

Vilém I. Oranžský byl významným vůdcem nizozemské revoluce. Pocházel z rodu hrabat nasavských resp. jeho větve Nassau-Dillenburg, roku 1544 zdědil Oranžské knížectví v jižní Francii a stal se knížetem (princem) oranžským. Byl důvěrníkem císaře Karla V. z rodu Habsburků, od roku 1555 členem státní rady v Bruselu. V roce 1564 se postavil do čela opozice nizozemských stavů proti politice španělského krále Filipa II. V roce 1567 přestoupil k protestantské víře a stal se vůdcem vojenského odboje nizozemských stavů proti Španělsku. Vytrvalým bojem proti Španělům si získal značnou popularitu. V 70. letech 16. století ovládl postupně velkou část Nizozemí, v roce 1572 byl zvolen místodržitelem v provinciích Holandsko a Zeeland, v roce 1577 v Brabantu. Roku 1579 se zcela rozešel se Španělskem, byl iniciátorem vytvoření Utrechtské unie. Od roku 1581 se stal prvním generálním místodržitelem Spojených provincií nizozemských a jejich faktickým vládcem.

Nizozemský místodržitel Vilém III. Oranžský se v roce 1689 spolu se svou ženou Marií II. Stuartovnou stal králem Anglie, Skotska a Irska.

• Vilém I. Oranžský – místodržitel 1572–1584
• Mořic Oranžský – místodržitel 1585–1625
• Frederik Hendrik Oranžský – místodržitel 1625–1647
• Vilém II. Oranžský – místodržitel 1647–1650
• Vilém III. Oranžský – místodržitel 1672–1702, od roku 1689 také anglický, skotský a irský král

Větev oranžsko-nasavsko-diezská (Oranje-Nassau-Diez)

• Jan Vilém Friso – místodržitel 1702–1711, současně také kníže z Nassau-Diez
• Vilém IV. Oranžský – místodržitel 1747–1751, první úředně potvrzený dědičný místodržitel všech sedmi provincií
• Vilém V. Oranžský – místodržitel 1751–1795, v letech 1795–1806 byl místodržitelem pouze de jure
• Vilém VI. Oranžský – místodržitelem pouze de iure po smrti otce v letech 1806–1815

V roce 1795 bylo Nizozemsko obsazeno Francií a místodržitel Vilém V. Oranžský odešel se svým synem do exilu. Jeho syn Vilém VI. Oranžský se stal roku 1815 dědičným nizozemským králem, jako Vilém I. Nizozemský.

• 
  Vilém I. Oranžský
• 
  Mořic Nasavský
• 
  Bedřich Jindřich Oranžský
• 
  Vilém II. Oranžský
• 
  Vilém III. Oranžský
• 
  Vilém IV. Oranžský
• 
  Vilém V. Oranžský
• 
  Vilém VI. Oranžský

Současný nizozemský král Vilém Alexandr ve Stockholmu (2010)

Větev oranžsko-nasavsko-diezská (Oranje-Nassau-Diez)

Po napoleonských válkách bylo na Vídeňském kongresu v roce 1815 vytvořeno Spojené království Nizozemské. Vzniklo spojením bývalého Rakouského Nizozemí (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých Spojených nizozemských provincií (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stal Vilém I. z dynastie oranžsko-nasavské, syn posledního nizozemského místodržícího Viléma V. Oranžského. Vilém V. se stal také lucemburským velkovévodou a byla vytvořena tzv. personální unie Nizozemska s Lucemburskem.

V roce 1830 se odrhly jižní provincie a vytvořily Belgické království. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce 1890, kdy zemřel král Vilém III. a Lucembursko zdědil nasavský vévoda Adolf zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína.[1]

Po abdikaci královny Vilemíny, jejímž manželem byl princ z rodu vévodů Meklenburských, nastoupila na trůn její jediná dcera Juliána. Ta se provdala za prince Bernarda z Lippe-Biesterfeldu. Po její abdikaci se stala královnou její nejstarší dcera Beatrix. Navzdory postupnému následnictví tří žen a s ním tradičně spojovaným změnám v názvech dynastií se oficiální název nizozemského vládnoucího rodu nezměnil, takže podle ústavy země stále vládne Nizozemsku dynastie oranžsko-nasavská. Po abdikaci královny Beatrix v roce 2013 nastoupil na nizozemský trůn její nejstarší syn Vilém Alexandr.

• Vilém I. – (1815–1840) – zároveň velkovévoda lucemburský, vévoda limburský
• Vilém II. – (1840–1849) – zároveň velkovévoda lucemburský, vévoda limburský
• Vilém III. – (1849–1890) – zároveň velkovévoda lucemburský, vévoda limburský (do roku 1866)
• Vilemína – (1890–1948)
• Juliána – (1948–1980)
• Beatrix – (1980–2013)
• Vilém Alexandr – (od 2013)

Dědička:

• princezna Catharina-Amalia – dcera krále Viléma Alexandra

• 
  Vilém I.
• 
  Vilém II.
• 
  Vilém III.
• 
  Vilemína
• 
  Juliána
• 
  Beatrix

Znak lucemburského velkovévodství resp. velkovévodů z dynastie oranžsko-nasavské

Větev oranžsko-nasavsko-diezská (Oranje-Nassau-Diez)

Lucembursko bylo v roce 1815 na Vídeňském kongresu povýšeno na velkovévodství a stalo se nezávislou zemí, avšak v personální unii s Nizozemským královstvím. Po smrti nizozemského krále (a lucemburského velkovévody) Viléma III. v roce 1890 nastoupila v Nizozemsku na trůn Vilemína, jediná dcera Viléma III. Lucemburská ústava a rodinný pakt dynastie Nasavských však nepřipouštěly následnictví ženy, pokud žili mužští členové vládnoucího rodu schopní vlády. Bylo tedy uplatněno tzv. polo-salické právo. Tak se v roce 1890 v rámci ústavy země a dynastické dohody stal lucemburským vévodou Adolf, bývalý vévoda nasavský a synovec krále Viléma III.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Orange-Nassau na anglické Wikipedii.

• Dějiny Nizozemska – Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Libri, 2006, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-487-4
• Nizozemsko – stručná historie států – Sylva Sklenářová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Stručná historie států, ISBN 80-7277-310-0

• Oranžsko-nasavská dynastie
• Oranžsko
• Dynastie nasavsko-weilburská
• Seznam nizozemských panovníků
• Seznam lucemburských panovníků
• Dějiny Nizozemska
• Dějiny Lucemburska
• Dějiny Belgie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oranžsko-nasavská dynastie na Wikimedia Commons