Karel VII. Bavorský

Narodil se jako syn bavorského kurfiřta Maxmiliána II. a Terezy Sobieské, z matčiny strany byl tedy vnukem polského krále Jana III. Sobieského. Roku 1699, po smrti svého staršího nevlastního bratra Josefa Ferdinanda, se stal dědicem bavorského vévodství. Ve válce o španělské dědictví byl zajat rakouským vojskem a odveden na výchovu do jezuitského gymnázia. Po skončení války pobýval v Itálii a pomáhal v bojích o Bělehrad.

V říjnu 1722 se ve Vídni oženil s Marií Amálií Habsburskou, mladší dcerou císaře Josefa I. V roce 1726 se stal jako Karel I. Albert nástupcem svého otce a po smrti císaře Karla VI. neuznal Pragmatickou sankci a postavil se proti Marii Terezii. V rámci válek o rakouské dědictví uchvátil vojensky část rakouského dědictví Habsburků včetně Království českého. Francouzské vojsko pod velením maršála de Saxe dobylo 26. listopadu 1741 Prahu a Karel Albrecht se dne 9. prosince 1741 nechal provolat protikrálem (korunovační klenoty byly ukryty ve Vídni) jako Karel III. Legálním králem českým byla od roku 1740 Marie Terezie, nicméně značná část české šlechty vzdala Karlu Albrechtovi 19. prosince hold.[1] V lednu 1742 byl – za podpory francouzských vojsk – zvolen císařem jako Karel VII. a ve Frankfurtu nad Mohanem korunován svým bratrem, kolínským arcibiskupem a kurfiřtem Klementem Augustem. Po několika porážkách v roce 1744 a znovudobytí uchvácených území (včetně Království českého), jakož i Bavorska vojsky Marie Terezie však fakticky byl císařem bez území (neměl oporu ani v jedné části monarchie a musel uprchnout i z Bavorska). Jeho nástupce v Bavorsku, syn Maxmilián III., se vzhledem k rakouské vojenské převaze vzdal císařských ambicí a v dubnu 1745 uzavřel s Marií Terezií mír.

Manželka Marie Amálie Habsburská:

• Maxmiliana Marie (*/† 1723)
• Marie Antonie (1724–1780) ∞ 1747 saský kurfiřt Fridrich Kristián
• Tereza Benedikta (1725–1743)
• Maxmilián III. Josef (1727–1777) ∞ 1747 saská princezna Marie Anna Sofie Saská (1728–1797)
• Josef Ludvík (1728–1733)
• Marie Anna Josefa (1734–1776) ∞ 1755 bádenský markrabě Ludvík Jiří
• Marie Josefa (1739–1767) ∞ 1764 český, uherský, chorvatský král a římský císař Josef II.

• HLAVAČKA, Milan. Karel Albrecht. In: RYANTOVÁ, Marie; VOREL, Petr. Čeští králové. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-940-6. S. 453–473.
• HLAVAČKA, Milan. Karel Albrecht. Příběh druhého zimního krále. Praha: Akropolis, 1997. 155 s. ISBN 80-85770-50-4.
• RALL, Hans; RALL, Marga. Die Wittelsbacher in Lebensbildern. Graz ; Wien ; Köln ; Regensburg: Styria ; Pustet, 1986. 431 s. ISBN 3-222-11669-5. (německy)
• VONDRA, Roman. České země v letech 1705–1792 : doba absolutismu, osvícenství, paruk a třírohých klobouků. Praha: Libri, 2010. 384 s. ISBN 978-80-7277-448-7.
• ČECHURA, Jaroslav; MIKULEC, Jiří; STELLNER, František. Lexikon českých panovnických dynastií. Praha: AKROPOLIS, 1996. 232 s. ISBN 80-85770-30-X.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel VII. Bavorský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Karel II.

Český král Karel III. 1741–1743

Nástupce: Marie Terezie

Předchůdce: Maxmilián II. Emanuel

Kurfiřt bavorský Karel I. Albert 1726–1745

Nástupce: Maxmilián III. Josef

Předchůdce: Karel VI.

Císař Svaté říše římské Karel VII. 1742–1745

Nástupce: František I. Štěpán