Reussové
Reussové (německy Haus Reuss/Reuß, Rúsové) je německý starobylý šlechtický rod, původem z Durynska.
Reussové / Reußové | |
---|---|
Základní znak Reussů (Plavenských z Plavna) z let 1450 - 1580 | |
Země | Durynsko |
Mateřská dynastie | Plavenští z Plavna |
Tituly | hrabata, knížata |
Zakladatel | Egbert I. z Weidy |
Rok založení | 12. století |
Historie
Za zakladatele rodu je považován hrabě Egbert I. z Weidy (†1122), hrabě z Gleisbergu. Jeho synové Egbert II. a Jindřich I. již vládli také jako hrabata z Reussu. Vnuky Jindřicha I. se rod poprvé rozdělil do jednotlivých větví: Weida (vymřela 1535), Gera (vymřela 1550), Plavno. Tyto větve (především Reuss-Gera) se dále rozdělovaly a vymíraly.
Linie rodu
V roce 1564 uskutečnili synové hraběte Jindřicha XIII. hlavní rozdělení celého rodu. Otcovské území si rozdělili takto:
- Starší linie - území na dolním Greizu, získal Jindřich XIV. a jeho potomci
- Prostřední linie - území ma horním Greizu, získal Jindřich XV. a jeho potomci
- Mladší linie - území Reuss-Gera, získal Jindřich XVI. a jeho potomci
Když prostřední linie Reussů vymřela v roce 1616, obě zbývající linie si rozdělili její území. Jak starší (Burg, Reuss-Greiz (Reuss-Dolní Greiz, Reuss-Horní Greiz) tak mladší (Reuss-Gera, Reuss-Schleiz (Reuss mladší linie, Reuss-Schleiz-Köstritz), Reuss-Lobenstein) linie se od té doby opět několikrát rozdělily.
V roce 1778 spojil hrabě Jindřich XI. (ze starší linie Reuss-Horní Greiz) území na dolním a horním toku Greizu a vytvořil tak knížectví Reuss starší linie. Naopak v roce 1806 byla ostatní zbylá území Reussů spojena pod vládou knížete Jindřicha XLII. do knížectví Reuss mladší linie (Reuss-Schleiz).
Obě zbylá reusská knížectví vstoupila v roce 1815 do Německého spolku. Poté v roce 1866 do Severoněmeckého spolku a nakonec se stala v roce 1871 spolkovými zeměmi Německého císařství. V roce 1918 byla obě místní knížata svržena a jejich země spojeny jako republika. Ta se nakonec v roce 1920 stala součástí nové spolkové země Durynsko.
Starší linie Reussů vymřela v roce 1927 posledním knížetem Jindřichem XXIV. V ženské linii pak jeho sestrou Idou v roce 1977. Nárok přešel na mladší linii Reussů, která ale ve vládnoucí linii vymřela v roce 1945 a nárok pak přešel na (ještě) mladší linii a současnou hlavu rodu Jindřicha IV. z Kestřic. Pojmy starší a mladší linie Reussů se od vymření starší z nich v roce 1927 nepoužívají a rod je brán jako jednotný.
V reusském rodě od konce 12. století přežívá tradice, že všichni mužští členové rodu nesou jméno Jindřich (což je unikát).[1]
Reference
- alesmatura.cz/rodokmeny. www.alesmatura.websnadno.cz [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-23.
Související články
- Seznam reusských panovníků
- Reuss (země)
- Reussové starší linie - starší linie rodu
- Reussové mladší linie - mladší linie rodu
- Reuss-Gera
- Schwarzburgové - další durynský starobylý rod