Saské kurfiřtství

Saské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Sachsen, latinsky Saxonia Electoralis) byl státní útvar na území dnešního Německa a jedno z kurfiřtství Svaté říše římské. Vzniklo roku 1356, když císař Karel IV. přiřkl svojí zlatou bulou kurfiřtský titul společně s úřadem říšského vikariátu vévodovi Saska-Wittenberska z rodu Askánců.

Saské kurfiřtství Kurfürstentum Sachsen Saxonia Electoralis ←  ←  ←  ←  1356–1806  →  →  → vlajka znak
geografie Saské kurfiřtství v rámci Svaté říše římské, 1618
hlavní město:	Wittenberg (1356–1547) Dresden (Drážďany, 1547–1806)
nejdelší řeka:	Labe
obyvatelstvo
národnostní složení:	Němci, Lužičtí Srbové
jazyky:	němčina
náboženství:	luteránské (dominantní od roku 1520, kurfiřt od roku 1697), římskokatolické (dominantní do roku 1520, kurfiřt do 1525 a znovu od 1697)
státní útvar
státní zřízení:	feudální dědičná monarchie
mateřská země:	Svatá říše římská Svatá říše římská Polsko-litevská unie Polsko-litevská unie (personální unie 1697–1706, 1709–1763)
vznik:	1356 – vytvoření
zánik:	1807 – povýšení na království
státní útvary a území
předcházející: Sasko-wittenberské vévodství Míšeňské markrabství Durynské lankrabství Saské vévodství (1485–1547) následující: Saské království Saské vévodství (1485–1547) Saské vévodství (1547–1572)

Po vymření wittenberské větve Askánců roku 1423 přešel kurfiřtský titul spolu s územím původního vévodství Saska-Wittenbergu na míšeňského markraběte Friedricha IV. Bojovného z rodu Wettinů a tím i na jeho potomky (dále viz Sasko), čímž se tyto územní celky spojily a pojem Míšeňska postupně vymizel.

S koncem Svaté říše římské pak roku 1806 přeměnou Saska na království zanikl i saský kurfiřtský titul.