Freising

Na dómském vrchu se našly vykopávky z mladší doby kamenné i z doby bronzové, jméno má patrně keltský původ. Od roku 555 zde sídlil první bavorský hrabě a patrně už roku 715 sem přišel francouzský poustevník a biskup svatý Korbinián, k jehož legendě se váže i městský znak: medvěd, který mu prý nosil zavazadlo. Roku 739 biskupství oficiálně založil anglický misionář svatý Bonifác.

První strana Codexu Abrogans Arbea z Freisingu (Opis, kolem 800)

Biskup Arbeo z Freisingu (723–784), zakladatel knihovny Freisinského dómu, se pokládá za nejstaršího německého spisovatele a jeho latinsko-starohornoněmecký glosář Codex Abrogans (nebo jen Abrogans) za nejstarší dochovanou německou knihu. Biskup Ota z Freisingu (1112–1158) napsal roku 1143 rozsáhlou „světovou kroniku“ (Chronica sive Historia de duabus civitatibus), důležitou i pro nejstarší české dějiny.

Roku 1158 vypukl spor mezi biskupem a bavorským hrabětem Jindřichem Lvem, což se stalo počátkem rivality Freisingu a Mnichova. Patrně v této souvislosti byl vypálen freisinský dóm a místo něj v letech 1159–1205 postavena mohutná románská bazilika, která dodnes stojí, ovšem s gotickou klenbou (1481) a barokní přestavbou interiéru (1619 a 1724). Od roku 1697 bylo ve Freisingu teologické učiliště. Od 15. století získával Mnichov pozvolna převahu, biskupství tam bylo přeneseno ale až roku 1821.

Freising leží na železnici mezi Mnichovem a Řeznem, vede sem linka předměstské železnice S1 z Mnichova, dálnice A92 a od roku 1980 je v těsné blízkosti města mezinárodní letiště Mnichov. To je také zdaleka největší zaměstnavatel freisinských občanů, vedle škol a slavného pivovaru Weihenstephan.

Ve Freisingu je několik středních škol (např. Dom-Gymnasium Freising), odborná vysoká škola, Fakulta potravinářské technologie Technické univerzity Mnichov, jejíž součástí je i pivovar, který se dovolává tradice klášterního pivovaru, doloženého od 12. století, a několik výzkumných ústavů. Do roku 1969 zde fungovala ještě Filozoficko-teologická vysoká škola. U dómu je veliké diecézní muzeum náboženského umění, na náměstí je barokní Asamovo divadlo, obnovené roku 1978, a působí zde řada pěveckých sborů.

Dóm od JZ

• Románský cihlový dóm P. Marie a sv. Korbiniána s barokní výzdobou bratří Asamů, jehož dvě věže tvoří dominantu města.
• Gotický kostel sv. Jiří z roku 1440 u náměstí s barokní věží, vysokou 84 metrů
• Barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1700 na místě dřívějšího kláštera premonstrátů, založeného 1141.
• Radnice a mariánský sloup na hlavním náměstí.
• Barokní Asamovo divadlo (1695) (něm. Asamsaal) v knížecím-biskupském lyceu
• Bürgerturm, jediný zbytek městského opevnění, kde je dnes muzeum.
• Řada měšťanských domů ze 17.-19. století.
• Schafhof - původně zemědělský objekt, dnes galerijní budova.
• Někdejší františkánský klášter
• Památkově chráněný objekt tzv. Starého vězení, ve kterém se nachází vězeňské muzeum.
• Vodárenská věž v blízkosti bývalých Vimských kasáren

• 
  Dóm, hlavní loď
• 
  Dóm, krypta
• 
  Biskupská knihovna
• 
  Kostel sv. Petra a Pavla (kolem 1700)

• Arpajon, Francie, 1991
• Maria Wörth, Rakousko, 1978
• Obervellach, Rakousko, 1963
• San Candido, Itálie, 1969
• Škofja Loka, Slovinsko, 2004
• Waidhofen an der Ybbs, Rakousko, 1986