Alois I. z Lichtenštejna
Alois I. Josef z Lichtenštejna (14. květen 1759, Vídeň – 24. březen 1805, tamtéž) byl panujícím lichtenštejnským knížetem od roku 1781 až do své smrti. Byl nejstarším synem knížete Františka Josefa I.
| Alois I. z Lichtenštejna | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Alois I. Joseph von Liechtenstein |
| Narození | 14. května 1759 Vídeň |
| Úmrtí | 24. března 1805 (ve věku 45 let) Vídeň |
| Místo pohřbení | Hrobka Lichtenštejnů ve Vranově |
| Povolání | politik |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
| Choť | Karolína z Manderscheid-Blankenheimu (1783–1805) |
| Rodiče | František Josef I. z Lichtenštejna a Marie Leopoldina ze Šternberka |
| Rod | Lichtenštejnové |
| Příbuzní | Jan I. z Lichtenštejna (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Byl povolán k vojsku, ale odešel kvůli chatrnému zdraví. Jeho největším zájmem bylo lesnictví a zahradnictví, okolo svých sídel nechal vysadit mnoho stromů původem ze zámoří, jak z estetických, tak i ekonomických důvodů. Nechal také upravit lednický zámecký park ornamentálními stavbami. Alois I. podporoval těžbu na svých panstvích na Moravě, z nichž získával prostředky k výstavbě železáren v Olomouci.
Za jeho vlády též začalo budování Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu, který se rozkládá v pozořickém panství.
Alois také rozšířil Lichtenštejnskou knihovnu, nechal postavit nový palác ve Vídni, najímal sezónní divadelní skupinu a stálou hudební kapelu. V letech 1797-1804 nechal postavit Minaret (Lednicko-valtický areál).
Za jeho panování byla v Lichtenštejnsku vykonána poslední poprava: v Eschenu byla sťata Barbara Erni, odsouzená za krádež.
Literatura
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois I, Prince of Liechtenstein na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois I. z Lichtenštejna na Wikimedia Commons
| Předchůdce: František Josef I. |
 |
Lichtenštejnský kníže 1781–1805 |
|
Nástupce: Jan I. |
