Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství

Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství (oficiálně, německy Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg), běžně nazýváno jako Hannoverské kurfiřtství (německy Kurfürstentum Hannover či zkráceně Kurhannover), byl státní útvar ležící na území dnešního Německa. Jednalo se o deváté kurfiřtství Svaté říše římské národa německého. Vládla zde dynastie Hannoverských, jedna z větví welfského rodu. V roce 1714 hannoverský kurfiřt Jiří I. usedl na britský trůn, čímž spojil obě monarchie v personální unii. Kurfiřtství zaniklo roku 1814, kdy dosáhlo povýšení na království.

Mapa

Mapa Brunšvicko-lüneburského vévodství včetně Hanoverského kurfiřtství (modře) a Bunšvicko-wolfenbüttelského knížectví (zeleně) okolo roku 1720. Kurfiřt Jiří I. Ludvík připojil Sasko-Lauenbursko a Brémy a Verden, jeho následník Jiří II. Augustus připojil Zemi Hadeln (1731, na mapě béžový pruh u ústí Labe) a Jiří III. připojil knížecí biskupství Osnabrück (1803)

Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství Hannoverské kurfiřtství Kurfürstentum Braunschweig-Lüneburg Kurfürstentum Hannover ↓ 1692–1807 ↓ vlajka znak
geografie Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství v roce 1789
hlavní město:	Hannover
obyvatelstvo
jazyky:	dolnoněmčina (úřední), angličtina
náboženství:	luteránské, anglikánské, římskokatolické, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	dědičná monarchie
mateřská země:	Svatá říše římská Svatá říše římská (stát 1692–1714) Velká Británie (personální unie 1714–1800) Spojené království (personální unie 1801–1807)
vznik:	1692 – vznik kurfiřtství
zánik:	9. červenec 1807 – Tylžský mír, toho roku včleněno do Vestfálského království
státní útvary a území
předcházející: Lüneburské knížectví Kalenberské knížectví Osnabrücké biskupství Knížectví Celle následující: Hannoverské království Vestfálské království První Francouzské císařství