Brunšvicko-lüneburské vévodství

• Albrecht I. Brunšvický 1269–1279. Získal jižní polovinu Brunšvicka-Lünenburska jako kníže Wolfenbüttelský, když se jeho bratr Jan I. stal knížetem Lünenburským. Albrechtovi synové vládli zpočátku společně, ale v roce 1291 si Wolfenbüttelské území rozdělili.
  • Jindřich I. se stal knížetem Grubenhagenským 1291–1322
  • Albrecht II. se stal knížetem Göttingenským 1286–1318
  • Vilém obdržel Wolfenbüttelsko, ale v roce 1292 zemřel a jeho část připadla Albrechtu II.

• Ota 1318–1344, syn Albrechta II., byl knížetem Wolfenbüttelským a knížetem Göttingenským. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové.
  • Arnošt se stal knížetem Göttingenským 1344–1367
  • Magnus I. získal knížectví Wolfenbüttelské 1344–1369. Magnův syn

• Magnus II., kníže Wolfenbüttelský 1369–1373, požadoval po Albrechtu Sasko-Wittenberském knížectví Lüneburské. Válka o Lünenburské dědictví se táhla až do roku 1388.

• Fridrich I. 1373–1400, syn Magna II., Lünenburg v roce 1388 dobyl. Následovali jeho bratři.
  • Jindřich I. 1400–1408
  • Bernard 1409–1428. Navrátil vládu nad Wolfenbüttelem svému synovci, Jindřichovu synovi.

• Vilém I. 1428–1432, Bernardův synovec, byl svým bratrem zbaven moci.
• Jindřich II. 1432–1473, přesunul sídlo do Wolfenbüttelu.

• Vilém I. 1473–1482, po smrti Jindřicha znovu získal kontrolu nad Wolfenbüttelem a knížectví přenechal svým dvěma synům.
  • Fridrich III. 1482–1484, uvězněn a zbaven moci svým mladším bratrem.
  • Vilém IV. 1484–1491, převzal kontrolu nad Wolfenbüttelem a následně jej postoupil svým synům; v roce 1495 zemřel.

• Spolupanovníci, synové Viléma IV.
  • Erik I. 1491–1494, v roce 1494 rozdělil území a vzal si knížectví Calenberské.
  • Jindřich IV. 1491–1514, od roku 1494 jediný pán na Wolfenbüttelu.

• Jindřich V. 1514–1568, syn Jidřicha IV. Přestoupil k luteránství.
• Julius 1568–1589, syn Jindřicha V. Po smrti svého bratrance Erika II. připojil Calenberg.
• Jindřich Julius 1589–1613, syn
• Fridrich Ulrich 1613–1634, poslední mužský potomek Albrechta I.

Po smrti Fridricha Ulricha přešly jeho državy na vzdálené bratrance vládnoucí v Lüneburgu.

• August 1635–1666
• Nástupnictví přešlo na jeho syny, kteří vládli částečně společně.
  • Rudolf August, 1666–1704
  • Anton Ulrich 1685–1702, 1704–1714, přel se s Hannoverem. V letech 1702–1704 sesazen kvůli spojenectví s Francií ve válce o španělské dědictví. V roce 1709 konvertoval ke katolicismu.
• Antona Ulricha následovali jeho synové:
  • August Vilém 1714–1731
  • Ludvík Rudolf 1731–1735

Ferdinand Albert, březen až září 1735, vnuk Augusta mladšího.

• Karel I. 1735–1780, syn Ferdinanda Alberta. V roce 1753 přesunul vévodský dvůr z Wolfenbüttelu do Braunschweigu.
• Karel Vilém Ferdinand 1780–1806, syn Karla I. Zemřel v bitvě u Jeny.
• Fridrich Vilém 1806–1807, 1813–1815, syn Karla Viléma Ferdinanda. Během Napoleonských válek, v letech 1806 až 1813, bylo Brunšvicko-Wolfenbüttelsko okupováno Francií. Zemřel v bitvě u Quatre Bras.