Basilej

Basilej (německy Basel, francouzsky Bâle, italsky Basilea, rétorománsky Basilea) je švýcarské město ležící při hranicích s Francií a Německem na obou březích Rýna. Je hlavním městem kantonu Basilej-město, historicky vzniklého jako polokanton rozdělením původního většího kantonu Basilej. V roce 2017 zde žilo přibližně 178 tisíc[1] obyvatel a po Curychu a Ženevě tak bylo třetím největším městem v zemi. S aglomerací má kolem 830 000 obyvatel. Významný je farmaceutický a chemický průmysl. Sídlí zde banka pro mezinárodní vypořádání („centrální banka centrálních bank“).

Basilej
Basel, Bâle, Basilea

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice47°33′30″ s. š., 7°35′16″ v. d.
Nadmořská výška260 m n. m.
StátŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBasilej-město
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha22,75 km²
Počet obyvatel177 827 (2021)[1]
Hustota zalidnění7 816,6 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.basel.ch
Telefonní předvolba0351
PSČ4000
Označení vozidelBS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Dřevořez města Basilej z roku 1493 v Norimberské kronice

Město založili Římané roku 44 př. n. l. (Basilea nejspíše podle římského jména Basilius, možná řeckého βασιλεία jako odvozeniny od kořene βασιλιάς neboli „král“[zdroj?]). Poté byla okupována kmeny Franků a Alamanů.

V 7. století zde bylo založeno biskupství a v roce 917 bylo město zničeno Maďary. Poté byla Basilej opevněna.

Od roku 1032 byla Basilej říšským městem.

V roce 1356 bylo město zničeno silným zemětřesením.

V letech 1431–1449 se v Basileji konal 17. ekumenický koncil.

V roce 1501 se Basilej připojila ke Švýcarské konfederaci.

V roce 1833 se po sporech oddělily venkovské oblasti dosavadního kantonu Basilej a utvořily polokanton Basilej-venkov.

V roce 1897 se ve městě konal První sionistický kongres uspořádaný zakladatelem moderního sionismu Theodorem Herzlem.[2]

Topografie

Basilej má celkovou rozlohu  23,91 km². Z této plochy se k zemědělským účelům využívá pouze 0,95 km², zatímco 0,88 km² je zalesněno. Zbytky půdy jsou využity silnicemi a budovami. Ze zastavěné plochy to jsou průmyslové stavby, které tvoří 10,2 %, zatímco bydlení a budovy tvoří 40,7 %, dopravní sektor činí 24 %. Energie a vodní infrastruktura, jakož i další speciálně rozvinuté oblasti představují 2,7 %. Parky, zelené pásy a sportoviště zabírají 8,9 %. V zalesněných plochách převládají převážně jehličnaté, husté lesy. Ze zemědělské půdy se používá 2,5 % pro pěstování plodin a 1,3 % jsou pastviny.

Podnebí

Basilej se nachází v mírném podnebném pásmu. Ročně má 121 deštivých nebo sněhových dní, v průměru spadne 842 mm srážek. Léta bývají poměrně teplá s občasnými dešti, díky nimž se udržují krásně zelené pastviny. Průměrné teploty se v létě pohybují okolo 20 stupňů. Dále je charakteristické pro tuto oblast prudký suchý vítr, který způsobuje stoupání teplot. Objevit se může kdykoliv během roku. Zimy v nížinách přinášejí déšť a mlhu, zatímco v horách se střídá slunečné počasí se sněžením. Za nejvlhčejší měsíc se považuje červen, za nejsušší pak únor. Na jaře a na podzim se průměrná teplota pohybuje okolo 10 stupňů. Pro turistiku je nejvhodnější jaro nebo podzim. 

Demografie

Populace je převážně německy mluvící. Protestantismus je převládajícím náboženstvím. Mezi lety 1959 a 1970 byla populace kantonu Basilej-venkov nejrychleji rostoucí ve Švýcarsku. Populace se zdvojnásobila ze 108 000 na 205 000.

Obyvatelé 

V roce 2014 žilo v Basileji 190 600 obyvatel, což představovalo 2.321 % z celkového obyvatelstva Švýcarska[3]. V roce 2010 žilo v Basileji 34,1 % cizinců. Němčina byla hlavním jazykem pro 77,8 % obyvatel, dalšími jazyky byla italština (5,4 %) a francouzština (2,6 %). Protestantská a katolická víra jsou mezi obyvatelstvem v zásadě v rovnováze, necelá třetina je bez vyznání.

Politika
Basilejská radnice

Město Basilej je hlavním městem kantonu Basilej-město (Basel-Stadt), ačkoli několik jeho předměstí se nachází v kantonu Basilej-venkov (Basel-Landschaft) nebo kantonu Aargau. Kanton Basilej-město se skládá ze tří obcí: Riehen, Bettingen a samotného města Basileje.

Vláda

Výkonný orgán Basileje zasedá v radnici na hlavním náměstí (budova je z roku 1514).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bâle na francouzské Wikipedii.

Náboženství

Z hlediska náboženského složení představují 44 % katolíci, 37 % protestanti a 8 % jiná náboženství a lidé bez vyznání. Katolíci mají nejpočetnější komunitu i díky přistěhovalcům, kteří jsou z 60 % této víry. Morální základy vycházející z víry, jsou silně zakořeněny v chování lidí, kteří se jimi řídí po celý život a jsou jejich běžnou denní součástí. I když podle výzkumů v posledních letech roste počet ateistů - asi 9 % obyvatelstva. Žije zde i velký počet lidí židovského původu. Z historického pohledu jsou zajímavé zachovalé synagogy.

Sídla

Strategická poloha uprostřed západní Evropy, spolu s politickou stabilitou, učinily ze Švýcarska světové finanční středisko. Tato země nemá nerostné zdroje, přesto její průmysl s vysoce kvalifikovanou pracovní silou patří k nejvyspělejším státům ve světě, ať už se jedná o výrobu obráběcích strojů, energetického zařízení, přesné mechaniky, optiky či chemikálií (zejména léků).

V Basileji je mnoho institucí od bank až po pojišťovny. Vše tvoří finanční centrum Švýcarska. Sídlo zde mají také různé realitní společnosti, jako jsou Pax-Anlage AG, Warteck Invest a další. V roce 1996 vznikla sloučením dvou firem (Ciba-Geigy a Sandoz) farmaceutická firma Novartis. Významný podíl na výrobě léků má společnost Roche, která je čtvrtou nejproduktivnější farmaceutickou firmou na celém světě. Nemalé finanční prostředky vynakládá na výzkum nových léčiv, hlavně v oblasti onkologické léčby. Firma Syngenta, která rovněž sídlí v Basileji, patří k předním světovým výrobcům agrochemikálií. Švýcarská letecká společnost Swiss a Jet Aviation zde má rovněž sídlo. Maloobchodní řetězce společnosti Coop, Aldi a Denner jsou umístěny po celém Švýcarsku. Nesmíme zapomenout na módní řetězce Tally Weill, cestovní kancelář Dufry a v neposlední řadě i výrobu zubních implantátů Straumann.

Doprava

Basilej je i významnou dopravní křižovatkou leteckou, železniční a plavební. Protéká jí řeka Rýn. Je největším přístavním městem Švýcarska. Dále zde vedou evropské trasy dálniční dopravy. Z basilejského nádraží vyjíždějí vlaky přímo do Francie, Německa a samozřejmě do celého Švýcarska. Jak již bylo uvedeno, je zde mezinárodní letiště, kam létají spoje z celého světa. Velkou výhodou je, že se z letiště lze dostat autobusem na centrální vlakové nádraží za velmi krátkou dobu. Tato vyspělá země si chrání životní prostředí i tím, že nejvíce využívá pro přepravu zboží vodní a železniční dopravu. Tramvajová síť je v Basileji poměrně rozsáhlá - čítá přes 80 km a v provozu je 13 linek, které se pohybují v 19 čtvrtích města.

Železnice

Na území města se nachází tři nádraží dálkové dopravy:

Veřejná doprava

Basilej má velmi rozsáhlou veřejnou dopravní síť. Zeleno-barevné místní tramvaje a autobusy jsou provozovány firmou Basler Verkehrs-Betriebe (BVB). Žluto barevné autobusy a tramvaje jsou provozovány Baselland dopravu (BLT). Autobusové linky BVB si rozdělují cestující ve spolupráci s dopravními úřady v sousedním Alsasku (oblast Francie) a Baden (oblast v Německu). Basilejská Regionální S-Bahn je železniční síť připojená k předměstím v okolí města. Je společně provozována společnostmi SBB, SNCF a DB.

Ekonomika

Město se nachází v samém srdci tří pohraničních oblastí (nazýváno Dreiländereck). Je jedním  z nejdynamičtějších hospodářských oblastí Švýcarska. Jak již bylo zmíněno, je centrem chemického průmyslu, kterému zdatně sekunduje průmysl farmaceutický. Basilej je považována za typické švýcarské město, kde převládají klasické dovednosti, jako je například výroba kvalitních hodinek a čokolády. Polohou je město z hospodářského hlediska velmi důležitým exportérem, díky kterému již několik desetiletí vzrůstá životní úroveň. Jako snad každé větší město ve Švýcarsku je i Basilej zaměřena na cestovní ruch, který přináší nemalé finanční přínosy do pokladny města. A stejně jako většina měst Švýcarska má zde své nezastupitelné místo bankovnictví, které hraje důležitou úlohu v ekonomice města

Bankovnictví

Banky a finanční instituty v této zemi hrají velmi důležitou roli nejen pro samotné Švýcarsko, ale i pro ostatní země světa. Banka pro mezinárodní platby (BIS) se nachází přímo v Basileji a je bankéři považována za centrální institut, kde se scházejí všichni zástupci světových centrálních bank. Banka byla založena 17. května 1930. 

Pro volbu Švýcarska, jako sídla mezinárodní banky, sehrála roli jeho nezávislost a neutralita. Byl to kompromis zemí, které založily BIS:  Belgie, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. BIS také podporuje měnovou a finanční spolupráci světových bank a dalších institucí, představuje centrum výzkumu a významnou diskusní platformu pro orgány, odpovědné za podporu finanční stability. Také proto patří švýcarský frank mezi nejstabilnější měny světa.  

V současnosti se banka zaměřuje na rozvoj spolupráce mezi centrálními bankami členských zemí, na vytváření příznivých podmínek pro mezinárodní finanční operace, s cílem zajištění měnové a finanční jistoty.

Kultura

Basilej je velmi bohatým kulturním střediskem. V této oblasti dokonce patří mezi nejvýznamnější centra v rámci Evropy. V roce 1460 zde byla založena nejstarší švýcarská univerzita, což určitě přispělo ke vzdělanosti a kulturnosti celého Švýcarska. Mezi významné události se řadí červnový Art Basel - veletrh současného umění, který nemá obdoby nikde v Evropě. Kromě historických památek přitahuje zahraniční návštěvníky také proslulý symfonický a komorní orchestr, stejně jako Hudební divadlo.

Ve městě se počínaje pondělím následujícím po popeleční středě každoročně koná 72 hodin trvající Fasnacht. Od roku 1901 je pořadatelem tohoto karnevalu, jehož kořeny sahají až do roku 1529, Fasnachts-Comité.

Památky
Katedrála Münster

Nepřehlédnutelným středobodem města je katedrála Münster, postavená v románsko-gotickém stylu. Byla vysvěcena v roce 1019, avšak než dosáhla své dnešní podoby, trvalo ještě dlouhých pět set let. Uvnitř naleznete mramorovou hrobku Erasma Rotterdamského, který tu byl v roce 1536 pochován. Centrálním náměstím Basileje je Marktplatz, kde se pravidelně každou neděli konají zeleninové a květinové trhy. Náměstí dominuje nádherná stará radnice Basler Rathaus z 16. století, dnešní sídlo vlády celého kantonu

Jednou z nejoblíbenějších atrakcí města však zůstává Tingueliho fontána, stojící v místech, kde dříve bývalo městské divadlo. Rozsáhlý bazén zdobí řada pohyblivých soch, vytvořených Jeanem Tinguelim. Pokud vás toto zcela originální dílo zaujalo, můžete navštívit nedaleké muzeum, které je věnováno životu a tvorbě umělce, jenž údajně uměl probudit železné sochy k životu.

Za symbol města je považována vstupní brána Spalentor, která je spolu s dalšími dvěma branami (St. Johanns-Tor a St. Albantor) pozůstatkem z dob, kdy byla Basilej obehnána ochrannou zdí. Její fasádu zdobí tři postavy- Madona v doprovodu dvou proroků. Jen kousek odtud se rozkládá univerzitní botanická zahrada

Muzeum

Přítomností čtyřiceti muzeí se řadí Basilej na místo s největším počtem v celé zemi. Vybrat si můžete z moderního umění, historie, etnografie přes přírodní historii, hudební nástroje až po film a farmaceutické pomůcky. Nechybí ani Švýcarské muzeum architektury, Muzeum panenek a jiné. Po dvou letech oprav bylo v centru Basileje znovuotevřeno muzeum kultur. Nejznámější a mezinárodně uznávané je Basilejské muzeum umění či muzeum zasvěcené sochaři Jeanu Tinguelymu (viz obr. 10). Ten v 70. letech minulého století tvořil sochy, které vyjadřovaly pohyb. Basilejská muzea zastupují různorodá spektra expozic. Ročně je navštíví přes milión návštěvníků.

Sport

Basilej má pověst ve Švýcarsku jako úspěšné sportovní město. Fotbalový klub FC Basilej má slavný evropský tým, který momentálně působí v Lize mistrů. Tým FC Basilej měla v základní sestavě i dva české zástupce: Marka Suchého (2014 - 2019) a Tomáše Vaclíka (2014 - 2019). Velkým uznáním tohoto města bylo to, že se stalo jedním ze švýcarských dějišť evropského mistrovství ve fotbale 2008, stejně jako Ženeva, Curych a Bern. Tyto šampionáty byly společně hoštěny Švýcarskem a Rakouskem. BSC Old Boys And Concordia Basel jsou další fotbalové týmy v Basileji. Jedním z nejpopulárnějších sportů ve Švýcarsku je lední hokej. Tým EHC Basel, který hraje ve švýcarském Premier League. Domácí zápasy odehrávají v St. Jakob Arena, který má 6 700 sedadel. Basilej má velký a moderní fotbalový stadion, který byl oceněn čtyřmi hvězdami od UEFA. Velký tenisový turnaj se koná v Basileji každý říjen. Někteří z nejlepších ATP-profesionálů tam hrají každý rok, včetně největšího švýcarského sportovní hrdiny Rogera Federera. Tento tenista patří v současné době mezi tři nejlepší hráče světa. Roger popisuje město jako "jedno z nejkrásnějších měst na světě."

Pošta

V Basileji fungovala městská pošta, která roku 1845 vydala poštovní známku s obrazem holubice a nápisem „Basel“. Basilej se tak stala pátou nejstarší známkovou zemí světa. Tato jediná basilejská známka platila do roku 1854, již roku 1849 činnost pošty převzala švýcarská pošta.[4]

Osobnosti

Partnerská města

Odkazy

Reference
  1. Statistisches Amt Basel-Stadt: Wohnbevölkerung nach Bezirk. Dostupné online. [cit. 2021-10-27]
  2. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 31.
  3. Obyvatelstvo Basileje (anglicky)
  4. HLINKA, Bohuslav, MUCHA, Ludvík: Filatelistický atlas. Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1986. S. 14.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.