Galerie Václava Špály

Galerie Václava Špály s Palácem Chicago na pozadí

Na této adrese fungovala v letech 1916-1938 Rubešova galerie. Na konci 30. let 20. století prošel dům rozsáhlou rekonstrukcí pro účely prvorepublikového Vilímkova nakladatelství a knihkupectví a galerie byla otevřena roku 1941 jako Galerie Jos. R. Vilímek na Třídě Viktoria (jak se Národní třída jmenovala za protektorátu) čp. 30 v Praze. Dvoupodlažní knihkupectví navrhl architekt František Zelenka a bylo zbudováno v roce 1938 v přízemí a patře původně secesního domu.

V letech 1949 až 1953 zde byla Galerie Práce, potom 1953 až 1954 zde sídlila Galerie Kniha a do roku 1959 Galerie Českého fondu výtvarných umění. Od roku 1959, kdy galerie dostala nové jméno po českém malíři, grafikovi a ilustrátorovi Václavu Špálovi, ovlivňují postupně výstavní program předních teoretici umění jako Eva Petrová, Jiří Šetlík, Ludmila Vachtová nebo František Dvořák.

Od výstavy Zbyňka Sekala roku 1965 zažila galerie velký rozkvět pod vedením respektovaného výtvarného teoretika Jindřicha Chalupeckého. Za doby jeho působení se v galerii vystřídala celá generace tvůrců českého moderního umění, ale uskutečnila se tu i jediná pražská výstava Marcela Duchampa (1969). Poslední výstavou připravenou J. Chalupeckým byly obrazy Vladimíra Kopeckého v květnu 1970.

V 70. a 80. letech, kdy Chalupecký nesměl veřejně působit, ovládá galerijní program normalizační Svaz československých výtvarných umělců a význam galerie upadal.

Od roku 1989 připravují výstavy opět renomovaní teoretici (Mahulena Nešlehová, Jiří Valoch, Marie Klimešová, Eva Petrová, Josef Kroutvor, Jan Kříž, Ivo Janoušek, ad.) a galerie vystavuje díla mladých autory spolu s pracemi generace 70. a 60. let.

Na počest slavné éry Špálovy galerie je od roku 1990 udílena Cena Jindřicha Chalupeckého pro české výtvarné umělce ve věku do 35 let. Jejím prvním laureátem se stal Vladimír Kokolia.

V 90. letech vešla galerie pod vedením Jaroslava Krbůška do povědomí jako progresivní výstavní síň zaměřená na současné české umění.

Od roku 2002 vedla galerii Nadace Český fond umění. Ta ji začala volně pronajímat, což tehdy vyvolalo protesty umělecké veřejnosti. V roce 2007 vyhlásila městská část Praha 1 poprvé konkurz na provoz galerie. Nájemcem se stala agentura Semma, která však po dvou letech činnost ukončila, údajně z důvodů nedostatku financí na provoz.

V roce 2010 MČ Praha 1 vyhlásila další výběrové řízení. Zvítězil v něm projekt společnosti PPF Art, která se tak stala provozovatelem této galerie na následujících deset let. PPF Art, patřící do skupiny PPF, současně s Galerií Václava Špály zajišťuje provoz Ateliéru Josefa Sudka na pražském Újezdě. Je rovněž správcem unikátní sbírky české a slovenské fotografie, jejíž největší část tvoří kolekce fotografií světově uznávaného českého fotografa Josefa Sudka. PPF Art spravuje také sbírku obrazů a dalších uměleckých děl, představující průřez českou malbou od konce 19. století do současnosti. [1]

Od roku 2010 je kurátorem galerie Pavel Lagner.

• 1941–1944 Jan Štursa, František Tichý, Jan Bauch, Josef Navrátil, František Gross, Kresby Karla Černého, Zdeněk Tůma, Vilém Plocek, Hugo Ullík, Jindřich Wielgus, Max Švabinský, Otakar Mrkvička, Antonín Mánes, František Malý, František Tichý, Ada Novák, Jiří Trnka, Miloslav Holý, Jan Preisler, Karel Svolinský, Josef Mařatka
• 1945 Václav Špála: 60 let
• 1945–1948 Otakar Mrkvička, Ludmila Jiřincová, Alois Fišárek, Josef Liesler, Miloslav Holý, Cyril Bouda, Karel Svolinský, František Kaván, České moderní sochařství od Gutfreunda k Wagnerovi, František Hudeček, František Tichý, Jan Zrzavý, František Gross, Ze zájezdu českých výtvarníků do Francie, Paříž v kresbách Karla Černého, Oleje a kresby Aléna Diviše, Zdeněk Sklenář, Vladimír Fuka
• 1949 Na prahu pětiletky s našimi malíři
• 1949–1953 Umění do bytu pracujících, Emil Filla: Krajiny z Českého Středohoří, Vilém Nowak: Obrazy, Emil Filla, Otakar Kubín, Josef Liesler: Květiny a zátiší, Diệp Minh Châu: Obrazy z bojujícího Vietnamu
• 1956 Jan Bauch, Jan Zrzavý, František Tichý
• 1957 Otakar Kubín
• 1958 Jan Bauch, Karel Černý, Ladislav Dydek, Pravoslav Kotík
• 1959 Alois Wachsman, František Ronovský
• 1960 Jaroslav Paur, Skupina M57
• 1961 Ladislav Zívr, Tvůrčí skupina Etapa
• 1962 Jan Kodet, Karel Souček, František Gross
• 1964 Výstava soutěžních návrhů na výzdobu nového velvyslanectví v Brazílii (Jiří John, Čestmír Kafka, Eva Kmentová, Jan Koblasa, Stanislav Kolíbal, Mikuláš Medek, Olbram Zoubek), Křižovatka, Trasa, Jiří Mrázek, Pravoslav Kotík, Vlastimil Beneš, Bohdan Lacina