Galerie Václava Špály

Galerie Václava Špály je pražská galerie zaměřená na současné umění. Nachází se na Národní třídě 30 v domě čp. 59, vedle funkcionalistického Paláce Chicago v Praze 1-Novém Městě. Ve své výstavní dramaturgii se Galerie Václava Špály věnuje zejména žijícím českým profesionálním autorům střední generace, kteří patří v malbě a fotografii, případně sochařství, k vrcholům české výtvarné scény. Pravidelně se zde střídá malba, fotografie i plastiky.

Galerie Václava Špály
Galerie Václava Špály, vstupní část z Národní
Údaje o muzeu
StátČesko Česko
MěstoPraha
Zeměpisné souřadnice50°4′57″ s. š., 14°25′13,08″ v. d.
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Galerie Václava Špály s Palácem Chicago na pozadí

Na této adrese fungovala v letech 1916-1938 Rubešova galerie. Na konci 30. let 20. století prošel dům rozsáhlou rekonstrukcí pro účely prvorepublikového Vilímkova nakladatelství a knihkupectví a galerie byla otevřena roku 1941 jako Galerie Jos. R. Vilímek na Třídě Viktoria (jak se Národní třída jmenovala za protektorátu) čp. 30 v Praze. Dvoupodlažní knihkupectví navrhl architekt František Zelenka a bylo zbudováno v roce 1938 v přízemí a patře původně secesního domu.

V letech 1949 až 1953 zde byla Galerie Práce, potom 1953 až 1954 zde sídlila Galerie Kniha a do roku 1959 Galerie Českého fondu výtvarných umění. Od roku 1959, kdy galerie dostala nové jméno po českém malíři, grafikovi a ilustrátorovi Václavu Špálovi, ovlivňují postupně výstavní program předních teoretici umění jako Eva Petrová, Jiří Šetlík, Ludmila Vachtová nebo František Dvořák.

Od výstavy Zbyňka Sekala roku 1965 zažila galerie velký rozkvět pod vedením respektovaného výtvarného teoretika Jindřicha Chalupeckého. Za doby jeho působení se v galerii vystřídala celá generace tvůrců českého moderního umění, ale uskutečnila se tu i jediná pražská výstava Marcela Duchampa (1969). Poslední výstavou připravenou J. Chalupeckým byly obrazy Vladimíra Kopeckého v květnu 1970.

V 70. a 80. letech, kdy Chalupecký nesměl veřejně působit, ovládá galerijní program normalizační Svaz československých výtvarných umělců a význam galerie upadal.

Od roku 1989 připravují výstavy opět renomovaní teoretici (Mahulena Nešlehová, Jiří Valoch, Marie Klimešová, Eva Petrová, Josef Kroutvor, Jan Kříž, Ivo Janoušek, ad.) a galerie vystavuje díla mladých autory spolu s pracemi generace 70. a 60. let.


Na počest slavné éry Špálovy galerie je od roku 1990 udílena Cena Jindřicha Chalupeckého pro české výtvarné umělce ve věku do 35 let. Jejím prvním laureátem se stal Vladimír Kokolia.

V 90. letech vešla galerie pod vedením Jaroslava Krbůška do povědomí jako progresivní výstavní síň zaměřená na současné české umění.

Od roku 2002 vedla galerii Nadace Český fond umění. Ta ji začala volně pronajímat, což tehdy vyvolalo protesty umělecké veřejnosti. V roce 2007 vyhlásila městská část Praha 1 poprvé konkurz na provoz galerie. Nájemcem se stala agentura Semma, která však po dvou letech činnost ukončila, údajně z důvodů nedostatku financí na provoz.

V roce 2010 MČ Praha 1 vyhlásila další výběrové řízení. Zvítězil v něm projekt společnosti PPF Art, která se tak stala provozovatelem této galerie na následujících deset let. PPF Art, patřící do skupiny PPF, současně s Galerií Václava Špály zajišťuje provoz Ateliéru Josefa Sudka na pražském Újezdě. Je rovněž správcem unikátní sbírky české a slovenské fotografie, jejíž největší část tvoří kolekce fotografií světově uznávaného českého fotografa Josefa Sudka. PPF Art spravuje také sbírku obrazů a dalších uměleckých děl, představující průřez českou malbou od konce 19. století do současnosti. [1]

Od roku 2010 je kurátorem galerie Pavel Lagner.

Historie výstav (výběr)

1965

Zbyněk Sekal, Václav Tikal, Jiří Balcar, Václav Kiml, Eva Kmentová, František Pacík, Zdeněk Sklenář, Grafika 65, Objekt, Rakouští sochaři, František Gross, Ladislav Novák, Věra Janoušková

1966

Obraz a písmo, Skupina 4, Jitka Válová, Květa Válová, Otto Herbert Hajek, Tvůrčí skupina Etapa, La figuration narrative: Kontinuální styl, časové juxtapozice, cloisonnés a polyptychy, itineráře a metamorfózy, Bohuslav Reynek, Jiří Seifert, Jaroslav Klápště, Radoslav Kutra, Aktuální tendence českého umění. Obrazy, sochy, grafika, Jiří Balcar, Sklo, Evropské umění: Mistři 20. století

1967

Nová jména, 15 grafiků, Půjčte si, kupte si, 13 ze Slovenska, Fantasijní aspekty současného českého umění, František Foltýn, 7 + 7, Fotografie, Gutai, 5 sochařů, Eva Brýdlová, Otakar Slavík

1968

Jozef Jankovič: Sochy, Jiří Načeradský: Obrazy, Dagmar Hendrychová, Rudolf Němec, Adriena Šimotová, Nové věci, Barbara Gasch, Počátky generace, Šmidrové, Západoněmecká a západoberlínská avantgarda Lidicím, Klub konkrétistů, Jiří Kolář, Vojtěch Preissig, Intersymposium ČSSR – Keramika Bechyně 68

1969

Zbyněk Sekal, Skládané obrazy a sochy, Jiří Balcar, Vladimír Boudník, Mira Haberernová, Ladislav Novák, Marcel Duchamp, Enrico Baj, Daisy Mrázková, Stanislav Podhrázský, Jiří Sever, Zorka Ságlová, Někde něco, Mikuláš Medek, Libor Fára, Karel Pauzer, Jan Kubíček, Jana Želibská

1970

Stanislav Kolíbal, Zdeněk Sýkora: Práce z let 1959 – 1970, Eva Kmentová: Stopy, Otakar Slavík: Obrazy, Karel Nepraš: Račte točit, Václav Cigler: Plastiky, Naděžda Plíšková: Grafika, sochy 1968 – 1970, Vladimír Kopecký: Obrazy, František Hudeček: Výbor z díla 1930 – 1970, Artchemo, Adriena Šimotová

1990

Sdružení českých umělců grafiků Hollar: Členská jubilejní výstava prací z období 1970 – 1990, SČUG Hollar po 20 letech přerušené činnosti

1991

Interpretácia, Český informel. Strukturální fotografie, okruh bratislavských konfrontací a autoři mimo hlavní proud, Rudolf Sikora, Cena Jindřicha Chalupeckého za rok 1990: Vladimír Kokolia, Jan Ambrůz, František Skála jr., Jan Ambrůz: O lehkosti a tíži, Vladimír Kokolia: Energie, Wortlaut / Slovo-zvuk, Kateřina Černá: Obrazy/grafiky, Nová jména, Jaroslav Róna 1988 – 1991, Václav Stratil: Řeholní pacient, Jiří Kornatovský: Kresby, Victor Sanovec: Práce, Eva Švankmajerová: Císařský řez

2006

2010

  • Jiří ČernickýGagarinova věc a věci, kterých mi není líto
  • Jiří Skála – Ty jsi předmět, já jsem podnět

2011

2012

  • Dvacet let úspěchů podkomise pro útlum publicity B.K.S.
  • Jan Merta – Mým Pražanům k šedesátinám
  • Rudo Prekop – Dva v jednom
  • Roman Trabura – Light Obsession
  • František SkálaZáří
  • Mark Ther a Ludwig, Oskar und Thomas?

2013

  • Skupina Reality – Podle
  • Jaroslav RónaObrazy a sochy
  • Štěpánka Stein a Salim Issa – Šampióni / Champions
  • Martin MainerSlovanská epopej 2012 - 2013 / Sama doma / Vize pro tebe
  • Stanislav DivišV hlavní roli barva
  • Wu Yi – Pražské léto

2014

  • Jan HísekŘeka
  • Petr PísaříkKdo to tady myslí vážně...
  • Jiří David, Andy Hope 1930, Florian Meisenberg
  • Otto PlachtMetaformy pralesa
  • Veronika Šrek BromováPříběh chaosu
  • Kateřina VincourováZpaměti

2015

  • Milan SalákTransformets
  • Jiří StrakaTušová staveniště
  • Jan BačkovskýObrazy
  • OBR (skupina umělců) – *2007 – +2015
  • Ivana LomováPrázdno
  • Hynek MartinecIntellectual properties

2016

2017

2018

  • Luděk Rathouský – King Dron
  • Martin Kuriš – Cesta do Egypta
  • Zbyněk Sedlecký – Pravé poledne
  • Denisa Krausová – Hlava je vnitřností čepice
  • Lubomír Typlt – Neutopíš se dvakrát v téže řece
  • Zdeněk Daněk – DNA obrazů
  • Filip Černý – Schrödingerova pata

2019

  • Adam Štech – Podle skutečné události

Odkazy

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.