Jiří Mrázek (malíř)

Jiří Mrázek navštěvoval reálné gymnasium v Praze na Smetance, kde vyučoval Pravoslav Kotík[1]. Po absolvování gymnasia se ucházel o studium na Akademii výtvarných umění u prof. Willyho Nowaka, ale nebyl přijat. Po uzavření vysokých škol na počátku německé okupace (1939) navštěvoval Keramickou školu (1939–1940) a poté byl v letech 1940-1941 studentem Ukrajinské akademie v Praze u prof. Ivana Kulce. V letech 1942–1943 pokračoval ve studiu na Státní grafické škole u prof. Zdeňka Balaše. Školu v té době navštěvovali také Adriena Šimotová a Jiří Šindler.

Roku 1943 složil zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu a seznámil se se svou pozdější ženou, Daisy Troníčkovou. Škola byla v témže roce uzavřena a mladí manželé strávili čas do konce války na Březinách v Českomoravské vysočině. Po skončení války vystudoval v letech 1945–1949 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u profesora Josefa Kaplického Jeho spolužáky byli Adriena Šimotová, Jiří John a Jiří Šindler. Spolupracoval s arch. Jaroslavem Čermákem (1943-1953), pro kterého navrhoval užité umění do církevních staveb. Po absolvování vojenské služby pracoval v letech 1950–1967 jako textilní návrhář v Textilní tvorbě (od roku 1959 Ústav bytové a oděvní kultury, ÚBOK). Od roku 1959 samostatně vystavoval (Alšova síň UB).

Patřil do okruhu umělců, kteří se podíleli na přípravě Světové výstavy Expo 58 v Bruselu, kde Československo sklidilo nejvyšší ocenění. Počátkem 60. let byl zakládajícím členem skupiny UB 12 a vystavoval s ní do roku 1967. V roce 1964 mohl Mrázek poprvé vystavit své obrazy ve Špálově galerii v Praze. Tam jej objevil sběratel umění Lee Freeman z Chicaga, který ho zbavil existenčních starostí a umožnil, aby se Mrázek nadále věnoval volné tvorbě.[2] Díky Jiřímu Mrázkovi, který ho vodil do ateliérů dalších umělců v Praze, vytvořil Lee Freeman během let významnou soukromou sbírku českého moderního umění.[3]

Důležité retrospektivní výstavy Jiřího Mrázka uspořádaly Galerie umění Karlovy Vary (1988), GVU v Chebu (1989), České muzeum výtvarných umění a Galerie Gema (1998), Muzeum Kampa (2007, 2016). Jiří Mrázek žil a pracoval v Praze a zemřel zde 2. března 2008.

Tichomoří, 1948-49

Jiří Mrázek se již před válkou na studentské koleji seznámil s Václavem Boštíkem. Během války se setkávali v Boštíkově ateliéru spolu se sochařem Janem Křížkem a vedli rozhovory o výtvarných problémech. Všichni očekávali vznik nového poválečného slohu a spatřovali východisko z krize moderního umění v návratu k autentickým archaickým zdrojům. Diskutovali teze historika umění Elieho Faura o umění odrážejícím se od duchovního stavu společnosti a předpokládali obrodu nového abstraktního umění z mytických pravzorů.[4] Z moderních umělců byli Mrázkovi blízcí zejména Paul Klee, Josef Šíma, Gustav Klimt a také přátelé ze skupiny UB 12.

Krajina - žena, 1962, GU Karlovy Vary

Hladiny, 1976

Les, 1981

Pyramida, 1981

Šedá pyramida, 1982, Museum Kampa

Růžová pyramida, přelom 80-90. let

Perspektiva, kolem r. 1985

Ve druhé polovině 40. let Mrázek vytvořil soubor obrazů a prací na papíře, které mají uzavřený tvar abstraktní figury, ale jejich hlavním výrazovým prvkem jsou dynamické linie a barevnost. Od 50. let, kdy pracoval jako textilní návrhář u profesora Antonína Kybala, kreslil série ornamentálních vzorů a pomocí linie rozvíjel varianty plošných obrazců. V rámci zaměstnání jezdil Mrázek do plenéru, a to zejména do Beskyd a na Benecko v doprovodu Václava Bartovského nebo cestoval s Jiřím Johnem a dalšími přáteli po kraji Českého středohoří.[5] Vnímání krajiny, její členitost a geometrický řád, střídání barev a změny světla byly důležité pro jeho další volnou tvorbu. Mrázkův přechodný návrat k předmětné skutečnosti provázely experimenty, ale hledání nového malířského stylu nakonec vyústilo v transformaci reality, kde dominantní úlohu hraje tlumená barevnost a linie. Mrázkovy obrazy z konce 50. let lze většinou řadit k lyrické abstrakci.[6] Tento výtvarný styl se také vymezoval vůči oficiálnímu umění, ale v kontextu s tehdejším příklonem mladší generace k radikální nebarevné a expresivní materiálové abstrakci může s odstupem vyznívat jako estetizující manýra.

Mrázkova abstraktní krajinomalba od 60. let vyústila ve fantaskní krajiny nesoucí zřetelný erotický podtext (cyklus Krajina-žena). Na přelomu 60. a 70. let se proměnil repertoár výtvarných prostředků a jejich skladba, (cykly Okénka, Hemžení, Pyramidy, Mlýny, Dvory). Mrázek pracoval s kontrastem nepravidelnosti přírodních jevů a pevného a pravidelného geometrického řádu a s protikladem plošného a plastického ztvárnění. Opakovaně se vracel k figuraci i tématu krajiny a jak je patrné i z Mrázkových kreseb (Krajinná studie, 1967), důležitá byla pro něj linie a obrys. Zbytek obrazové plochy volně členil geometrickými tvary a barevnými skvrnami malovanými štětcem nebo širokou špachtlí (Šárka, 1976, Hladiny, 1976).

Geometrické rastry se v Mrázkových obrazech objevují od 60. let, ale v 80. letech se stávají rovnocennou nebo dominantní složkou obrazu, která vnáší do plochy řád, vymezuje barvám přísnější ohraničení (Okénka, 1983, Hemžení, 1984) nebo zdůrazňuje vertikalitu (Les 1981, 1986). Od konce 80. let se vrátil k principu členění plochy kolem centrálního bodu nebo linie a obraz konstruoval jako průniky pravidelných geometrických tvarů. Barva zde slouží k přesnějšímu vymezení překrývajících se linií a má víceméně dekorativní úlohu (Mumraj, 1988, Klubko, 1995). V jeho dílech se v té době objevuje motiv meandru.

Poslední Mrázkovy práce vycházejí z různě uspořádaných čtvercových sítí. Do nich dosadil barvy podle určitých principů tak, aby se shodné barevné tóny doplňovaly nebo vytvářely na základě kontrastu nové soustavy tvarů (Křížem krážem, 2002).[7] Mrázek tak ze zkušenosti předchozí práce s barvou promítl do svých obrazů nový pohled na svět a nekonečné možnosti variací jeho řádu.

Ohníčky, 2005, Museum Kampa

• Zuzana Nováčková: Jiří Mrázek, Magisterská diplomová práce, FF MUNI Brno, 2012
• Milena Slavická, Jiří Šetlík, UB 12: studie, rozhovory, dokumenty, Gallery Praha, 2006, ISBN 8086990079

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Mrázek na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Mrázek (malíř)
• Jiří Mrázek v informačním systému abART
• On-line výstava na Art for Good nový život výstav (Ateliery členů UB 12 a jejich portréty)