Antonín Mánes

Narodil se jako starší syn mlynářského tovaryše Františka Mánesa, který neměl na studium svého syna dostatek prostředků. Kromě bratra Václava měl ještě mladší sestru Annu [3].

Kreslení se zprvu věnoval amatérsky, krátce si přivydělával v pražské porcelánce na Smíchově jako dekorativní malíř. Ve věku 20 let vstoupil do nově založené krajinářské školy pražské Akademie, kde prošel přípravkou Josefa Berglera, a v roce 1806 jej začal vyučovat Karel Postl. Dlouhodobý pobyt v ateliéru tohoto krajináře klasicistního stylu jej nejvíce ovlivnil, především tematickým zaměřením a stylem (jasné dělení krajiny do tří plánů na popředí, prostředí a pozadí, stafáž: strom, zřícenina, hory). Po smrti Karla Postla se uvažovalo o Mánesově jmenování na jeho místo, ale přednost dostal František Waldherr, teprve po jeho smrti v roce 1835 byl na další školní roky profesorem krajinomalby na Akademii jmenován Mánes.

Od Postlem inspirované klasicistní „ideální krajiny“, kterou reprezentuje jeho olejomalba Krajina se zříceninou Gaia Maria z roku 1824, nebo Údolí u sv. Ivana Mánes přešel pod vlivem německé tvorby k romantismu, změkčenému lyrickým přednesem a výraznými realistickými prvky. Realistický tón v jeho tvorbě podnítila láska k pozorování přírody a přes ni vztah k holandskému malířství 17. století. Namaloval obrazy Pohled na Pražský hrad z východní strany, 1821; Krajina s oráčem, kolem 1825; Hrad Okoř, 1827; Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři, 1834; Kokořín v bouři, 1839). Svou pozdní orientací položil základy české realistické krajinomalby, více osvobozené od akademického rukopisu. Z tvorby tohoto období jsou ceněné zejména studie a kresby. Jeho přínosem byla i živá barevnost a po nizozemském vzoru i snaha po vystižení atmosféry, kterou hledal při cestování po české krajině i se svými dětmi. Vedle žáků, vyučených na Akademii, měl velký vliv především na dílo svých vlastních dětí, synů Josefa, Quida a dcery Amálie.

Oženil se s pražskou měšťanskou dcerou Magdalénou Schwidnerovou (1794-1851)[4]. Svědkem na jejich svatbě byl malíř Antonín Machek, který Antonína Mánesa v té době (1816-1820) portrétoval. Bydleli na Starém Městě v Řásnovce v domě čp. 799/I, roku 1829 se přestěhovali do Nostické jízdárny na Malé Straně, kde Antonín dostal služební byt od Akademie.

• Alej (1822-1823)
• Horská krajina s vodopádem, kravami a výletníky (1820-1825), soukromá sbírka [5]
• Krajina se zříceninou Gaia Maria (1824), NG
• Pohled na Bubeneč (kolem 1825)
• Zámek Obříství barona Kollera (1826), NM
• Krajina s Belvederem (1826)
• Krajina se zříceninou chrámu v opatství Kelso (1827-1828), NG
• Horská krajina s chalupami a pasáčkem koz (1828), soukromá sbírka [6]
• Skalnatá krajina s pasáčkem dobytka, 20. léta, soukromá sbírka ČR[7]
• Dolní dvůr ve Vrchlabí (1832), NG
• Klášter ve Vrchlabí (1832), protějšek předchozího obrazu, NG
• Krajina s Křivoklátem a Kokořínem v bouři (1834), NG
• Měsíční noci
  • ... a další

Jeho díla jsou zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách:

• Národní galerie Praha
• Národní muzeum Praha
• Muzeum hlavního města Prahy
• Galerie výtvarných umění Liberec
• Galerie výtvarných umění Ostrava
• Kancelář prezidenta republiky - Správa Pražského hradu
• Moravská galerie v Brně
• Státní hrad a zámek Český Krumlov
• Patrik Šimon[8]

• 
  Pohled na Pražský hrad od východu
• 
  Hrad Okoř (1834)
• 
  Krajina s dřevěným stavením (cca 1840)