Josef Kroutvor

Josef Kroutvor (* 30. března 1942 Praha) je český esejista, historik umění, básník a prozaik. Věnuje se zejména dějinám plakátu, umělecké fotografie, designu, architektury a sociologii kultury.

Josef Kroutvor
Josef Kroutvor (2017)
Narození30. března 1942
Praha
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
PovoláníEsejista, historik umění, básník, prozaik
NárodnostČech
Alma materUniverzita Karlova, rok ve Francii v Besançonu
TémataFilozofie, historie, dějiny umění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Roku 1960 maturoval na střední průmyslové škole strojnické. Poté pracoval jako technolog ve firmě Nářadí. V letech 1961-1967 studoval filozofii, historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho diplomová práce nesla název Jazyk, řeč a existence. Poté pracoval v Ústavu pro teorii a dějiny hromadných sdělovacích prostředků. V roce 1968 získal roční stipendium na univerzitě v Besançonu ve Francii. Roku 1969 se vrátil do Československa a o rok později nastoupil do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, na pozici odborného muzejního pracovníka se specializací na dějiny plakátu.

Josefa Kroutvora sledovala StB a vedla na něj svazek nepřátelské osoby.[1] Zprávy o Josefu Kroutvorovi podával StB zaměstnanec Art Centra Zdeněk Zbořil (krycí jméno Houf)[2][3] nebo student AVU a aktivní člen KSČ Pavel Brom (krycí jména Malíř, Zombák, Láďa).[4]

V roce 1990 absolvoval studijní pobyt na Institutu pro vědy o člověku ve Vídni. V letech 1990–1992 přednášel dějiny plakátu a reklamy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na Fakultě sociálních věd UK. V roce 1993 se stal v Uměleckoprůmyslovém muzeu vedoucím oddělení užité grafiky a fotografie. Roku 2002 obhájil rigorózní práci : K otázce česko-německých vztahů v moderním umění 1890-1945. Roku 2003 odešel do důchodu.[5]

Ocenění
  • 2016 Cena Nadace ČLF za literární dílo roku 2015 (Chvály, pocty i rozpaky)[6]

Dílo

Josef Kroutvor začal publikovat koncem 60. let časopisech, které byly po roce 1969 zrušeny (Sešity, Host do domu). V letech 1969 -1989 přispíval do časopisů Umělecká řemesla, Typografie, Film a doba a do exilových Listů a Svědectví. Své eseje vydával doma v samizdatu pod kafkovským pseudonymem "Josef K".

Kromě jiných prací mu v roce 1990 vyšla sbírka esejů Potíže s dějinami. Je to první kniha, která se od dob Milana Kundery hlouběji zamýšlí nad problematikou střední Evropy, resp. Československa.

Kniha obsahuje čtyři eseje – Potíže 1. republiky (pojem a společenský život), Potíže střední Evropy (anekdota a dějiny), Potíže s existencí (mýtus a česká literatura) a Potíže s emigrací (intelektuál na útěku).

Bibliografie

Eseje
  • Pražský chodec (1985)
  • Potíže s dějinami (1990)
  • Praha, město ostrých hran (1992)
  • Benátky (1992)
  • Šumava a Josef Váchal (1994)
  • Živly (1997)
  • Města a ostrovy (2002)
  • Můj Mácha (2003)
  • Klobouk, kniha a hůl (2009)
  • Malá vánoční četba (2010)
  • Nové cesty na jih (2011)
  • Fotografie jako mýtus (2013)
  • Setkávání s Hrabalem (2014)
  • Chvály, pocty i rozpaky (2015)
  • Lesní eseje (2019)
  • Pomalu na cestě k Betlému (2020)
  • Bukvova hůl (2020)

Výtvarné monografie a studie
  • Hlava Medusy (1985) – náklad zabaven
  • Pražský chodec. Dějiny českého plakátu 1890-1945, Acta UPM 20, Praha 1985
  • Jiří Sopko, Praha 1990
  • Egon Schiele, Praha 1991
  • Poselství ulice. Dějiny českého plakátu, Praha 1991
  • Dynastie. Fotografie Ivana Pinkavy, Praha 1993
  • Outsider Svatopluk Máchal, Ztichlá klika, Praha 1993
  • Náchodský okruh art deco (1994)
  • Josef Váchal, Praha 1994 (et al.)
  • Café fatal. Mezi Prahou, Vídní a Paříží (1998)
  • Suterény. Vybrané kritické texty 1963–2000 (2001)
  • Škola české grotesky, Praha 2002

Próza
  • Nový bestiář a jiné historky (1998)

Básně
  • Fernety (1998)
  • Pouštění papírových draků (2002)
  • Rozsypaný čaj (2005)
  • V Kupě (2012)
  • Popořádku (2015)

Autobiografie
  • Poletování jednoho ptáčka, Torst, 2019, ISBN 978-80-7215-579-8

Autorské
  • 2002 Josef Kroutvor: Města a ostrovy, Týnská literární kavárna, atrium, Praha
  • 2010 Josef:Kroutvor: Maličkosti

Společné
  • 2002 Skupina 42 – II, Galerie Nový Svět, Praha
  • 2008 Slovem i obrazem, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha
  • 2017 Hudba, moře, divadlo, Josef Kroutvor, David Radok, Ivan Theimer, Galerie U Betlémské kaple, Praha, 3. – 29. listopad 2017[7]

Reference
  1. Vodrážka M, 2019, s. 65
  2. Vodrážka M, 2019, s. 80
  3. Zbořilova cesta ke slávě, Bohumil Doležal, 2003
  4. Vodrážka M, 2019, s. 89
  5. Slovník české literatury: Josef Kroutvor
  6. Cena Nadace ČLF za literární dílo roku 2015: Josef Kroutvor. www.nclf.cz [online]. [cit. 2017-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-21.
  7. Hudba, moře, divadlo [online]. Galerie U Betlémské kaple [cit. 2017-11-06]. Dostupné online.

Literatura
  • Mirek Vodrážka, Výtvarné umění a jeho subverzní role v období normalizace, Centrum pro dokumentaci totalitních režimů, Praha 2019, ISBN 978-80-270-5668-2
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 736-737, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.