Újezd (Malá Strana)

Území Újezdu se ve 12. století rozkládalo mezi vltavským břehem (na východě) a petřínským svahem (na západě), a ve směru severojižním mezi kostelem sv. Jana Křtitele (dnešním názvem sv. Jana Křtitele na prádle) na severu a kostelem sv. Filipa a Jakuba (v prostoru dnešního Arbesova náměstí) na jihu. Neznámé je umístění kostela sv. Jana Evangelisty Odraného, který je připomínán k roku 1365 a zanikl zřejmě za husitských válek. Osada původně patřila v severní části pod správu johanitských rytířů a zbytek pod pravomoc kláštera svatého Jiří a kapituly u sv. Víta.[1]

Při rozšíření Malé Strany vybudováním Hladové zdi v letech 1360–1362 se stala severní část Újezda spolu s územím dalších osad součástí Malé Strany. Původní újezdská brána z doby založení Malé Strany roku 1257 stála až u Malostranského náměstí v místech domu Karmelitská 516/31. Při rozšíření Malé Strany Karlem IV. byla nová újezdská brána zřízena na úpatí Petřína v mítech dnešní hranice Smíchova. Nazývala se také Kartouzská brána podle nedalekého nejstaršího českého kartuziánské kláštera. Při výstavbě nového barokního opevnění v 17. století její funkci převzala nová brána z roku 1693, která se též nazývala Říšská brána podle toho, že se tudy jezdilo do říšského Bavorska. Tuto bránu nahradila v roce 1862 novogotická Újezdská brána, zbořená v rámci rušení hradeb roku 1891.[1]

Jméno Újezd pochází ze 13. století. Dnešní stejnojmenná ulice se v letech 1800–1870 nazývala Újezdská ulice a její jižní část U brány Újezdské.[2] Dnes je Újezd jedna z hlavních malostranských ulic. Kopíruje úpatí Petřína a je pokračováním ulice Karmelitské (od křižovatky s Harantovou) a končí na náměstí Kinských na Smíchově.

Název Újezd byl přenesen i do názvů místní tramvajové zastávky a dolní stanice lanové dráhy na Petřín, na kterou vede ulice U lanové dráhy.

• Ateliér Josefa Sudka
• České muzeum hudby (původně kostel sv. Máří Magdaleny s dominikánským klášterem)
• Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům)
• Lanová dráha na Petřín
• Pomník obětem komunismu od Olbrama Zoubka (v místě Újezdských kasáren)
• Seminářská zahrada
• Újezdská kasárna – zbořená roku 1932, rodiště Jana Nerudy
• na blíže nezjištěném místě mezi Újezdem a Malostranským náměstím stávala do roku 1142 nejstarší synagoga v Praze;[3] podle Václava Hájka z Libočan měla stát na Újezdě[4]
• kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie založený Janem Lucemburským

• 
  Újezdská kasárna, 1912
• 
  Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína
• 
  Pomník obětem komunismu na Újezdě na úpatí Petřína
• 
  Újezdská brána
• 
  Někdejší kostel svaté Máří Magdalény, dnes budova Českého muzea hudby