Jan Bauch

Jan Bauch (16. listopadu 1898 Praha[1] – 9. ledna 1995 Praha) byl český malíř, sochař, grafik, ilustrátor, scénograf a vysokoškolský pedagog.

Jan Bauch
Narození16. listopadu 1898
Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. ledna 1995 (ve věku 96 let)
Praha
Česko Česko
NárodnostČeši
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánímalíř, sochař, architekt, grafik a učitel
PříbuzníArnoštka Grünfeldová (manželčina sestra)
Oceněnízasloužilý umělec (1963)
národní umělec (1977)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Narodil se v Řetězové ulici na Starém Městě v Praze. V letech 1912–1913 se v dílně svého otce vyučil řezbářem. V letech 1914–1916 studoval Uměleckoprůmyslovou školu u prof. Emanuela Dítěte ml., v letech 1919–1924 u prof. Vratislava Hugo Brunnera. Zároveň navštěvoval grafickou speciálku Na Akademii výtvarných umění v Praze u Maxe Švabinského (1921–1923), ale před absolutoriem ze školy odešel. V osmnácti letech (1916–1918) prošel zákopy 1. světové války v Uhrách a Rumunsku a poté byl do roku 1919 příslušníkem čs. dobrovolnického vojska. Tato životní zkušenost ovlivnila i jeho malířské dílo.

V meziválečném období byl členem Umělecké besedy (1923–1926 a SVU Mánes (1926–1948). Podnikl cesty do Francie (1926, 1927), Belgie a Řecka (1927) a do Itálie (1930). Po válce působil jako pedagog na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, od roku 1946 jako docent, od roku 1948 jako profesor. Roku 1958 byl nedobrovolně penzionován. K jeho žákům patřili např. Oldřich Smutný, Miroslav Lamač, Václav Kiml, Karel Hyliš, Vojtěch Adamec, František Vízner.

Během normalizace působil Jan Bauch pro mladší generace jako umělecká i morální autorita pro svůj nekompromisní postoj k násilí, páchaném na občanech v nesvobodné společnosti. V roce 1989 podepsal jako jediný národní umělec petici Několik vět (v projevu z Červeného Hrádku to uvedl Miloš Jakeš).[2]

Dílo

Věnoval se malbě, kresbě, ilustracím, grafice, plastice, pracoval na oknech v chrámu sv. Víta a v Karolínu.[3].

V souvislosti s Bauchovým uměním se hovořívá o baroku a baroknosti (zesměšnění). V jeho obrazech je vskutku přítomna hluboce zažitá tradice českého baroka. Barokní vzruch a rytmus jsou především ve vervních tazích štětce a přímo plastickém vrstvení barvy, stejně jako v kontrastech a dramatické stavbě Bauchových obrazů. Jsou projevem snad radosti z barev, nikoli však optimismu. Spíše tragiky a hořkosti.

Ocenění[4]

  • 1937 Grand Prix, Mezinárodní výstava Paříž
  • 1947 Československá akademie věd a umění, 1. cena
  • 1957 Cena hlavního města Prahy
  • 1958 čestný diplom, Světová výstava Expo 58 Brusel
  • 1958 zlatá hvězda, Světová výstava Expo 58 Brusel
  • 1959 vyznamenání Za vynikající práci
  • 1962 diplom z bienále v Benátkách
  • 1963 zasloužilý umělec
  • 1967 Cena primátora hlavního města Prahy
  • 1977 národní umělec

Bibliografie (výběr)
  • BAUCH Jan, Plichta D, Barvy století., 173 s., SNKLU Praha 1963
  • BAUCH, Jan, Machonin S, Čím jsem žil, 111 s., Odeon Praha 1980
  • BAUCH Jan, (BAROCHOVÁ Zuzana, ed.) Jak udělat z obrazu báseň: Myšlenky z knih Barvy století, Čím jsem žil a z článku Současné umění v protikladu k vývojovým etapám minulosti. Praha: Supraphon, 1988. 90 s. Edice Lyra Pragensis, sv. 90.
  • BAUCH Jan. Barvy století; Čím jsem žil. 2. vyd., v Apeironu 1. vyd. Praha: Apeiron, 1996. 188 s. ISBN 80-900703-6-1.
  • Jan Bauch také uváděl výstavy Josefa Jíry a napsal texty do katalogů k těmto výstavám (Roudnice nad Labem, 1978, Mánes Praha 1990, Vltavín Praha, 1992, Jičín 2004) a byl editorem Sborníků SVU Mánes (1992, 1994).

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Jiljí na Starém Městě pražském
  2. petice Několik vět. In: Totalita.cz. Dostupné z: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/nvet.php
  3. BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bauch Jan, s. 13–14.
  4. Bauch, Jan. In: Informační systém abART. Dostupné z: http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=ceny&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=bauch&Fjmeno=jan&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor=

Literatura
  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1, s. 75-76, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 36.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 60–61.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 289.

Monografie o Janu Bauchovi
  • SPURNÝ, Jan. Jan Bauch. Praha: Odeon, 1978. 181 s. Edice Umělecké profily, sv. 7.
  • MICHALOVÁ, Rea a KOVÁČ, Peter. Jan Bauch. Praha: Galerie Art, 2012. 407 s., [72] s. obr. příl. ISBN 978-80-254-3937-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.