Enrico Baj

Enrico Baj (31. října 1924 Milán – 16. června 2003 Vergiate) byl italský malíř, anarchista a patafyzik se vztahem k surrealismu.

Enrico Baj
Enrico Baj (1964)
Narození31. října 1924
Milán
Úmrtí16. června 2003 (ve věku 78 let)
Vergiate
Alma materAkademie krásných umění Brera
Milánská univerzita
Povolánímalíř, sochař, ilustrátor a rytec leptů
OvlivněnýCoBrA
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Enrico Baj studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Breře a na univerzitě v Miláně. Od počátku 50. let 20. století sledoval cestu paralelní se surrealismem. Ve svých novátorských projevech by mohl být srovnáván s F. Picabiou. V roce 1951 založil spolu s S. Dangelem hnutí Movimento nucleare (nebo Movimento Arte Nucleare), považované za italský protějšek uměleckého hnutí CoBrA. Svůj prvý manifest publikovali oba umělci v Bruselu.

V roce 1953 se sblížil s malířem Asgerem Jornem. Společně založili Mezinárodní hnutí za imaginistický Bauhaus. Uspořádal také mezinárodní setkání keramiků v Albisole, jehož se zúčastnili malíři Roberto Matta a Roland Giguère.

Od roku 1955, po setkání s Eduardem Jaguerem se účastnil výstav uměleckého hnutí Phases. Po setkáních s E. L. T. Mesensem v Londýně, Marcelem Duchampem a Arturo Schwarzem v New Yorku se v roce 1962 v Paříži poznal s André Bretonem. Později se účastnil i mezinárodních surrealistických projektů. Pomohl anarchistickému hnutí v Itálii i jinde ve světě. Věnoval několik svých děl Mezinárodnímu středisku pro výzkum anarchismu v Lausanne, což tomuto středisku umožnilo z jejich prodeje do galerií uskutečnit některé projekty.

Enrico Baj se účastnil také Patafysického hnutí a byl jmenován „satrapou“ s titulem Imperator Analogico Patafysického kolegia v Miláně. [1]

Monografie
  • Enrico Baj, Enrico Baj, Paris, Filipacchi, 1980, ISBN 285018408X.
  • Enrico Baj, Lettres 1953-1961. Musée d'Art Moderne, 1989, ISBN 2907571044.
  • Enrico Baj, Jean Baudrillard, Enrico Baj, Galerie Beaubourg, Éditions La Différence, 1991,ISBN 2729106170.
  • Enrico Baj, Inactualité de l'art et Pataphysique suivi du Manuel de survie, collection L'art en écrit, Paříž, éditions Jannink, 1998.
  • Enrico Baj, Sous l'art, l'or, Atelier de création libertaire, 2002, ISBN 2905691832
  • Enrico Baj, La Patafisica, Milano, Abscondita, 2009.
  • Enrico Baj, Ecologia dell’arte, Milano, Abscondita, 2013.

Kolektivní díla
  • Joyce Mansour, Ça, avec Enrico Baj, Paříž, Le Soleil noir, 1970.
  • Enrico Baj a Laurent Chollet, Grand Tableau antifasciste collectif, Éditeur Dagorno, 2000, ISBN 2910019632.
  • Enrico Baj, Gilbert Perlein, Jacqueline Péglion, Enrico Baj, monstres, figures, histoires d'Ubu, exposition au Musée d'Art moderne et d'Art contemporain de Nice, 1998-1999, Régie Autonome Comptoirs, 2000, ISBN 2901412912.
  • Alain Jouffroy, Silvia Pegoraro a Enrico Baj, Baj chez Proust, les Guermantes, Éditeur Skira, 2000, ISBN 8881187744.
  • Matthieu Messagier a Enrico Baj, Un carnet du dedans, Collection Avant Post, Éditeur Urdla, 2002, ISBN 2914839057.
  • Enrico Baj a Paul Virilio, Discours sur l'horreur de l'art, Atelier de création libertaire, 2003, ISBN 2905691840 .

Bibliografie
  • Alain Jouffroy, Enrico Baj, Le Musée de Poche, Paris, 1972.
  • José Pierre, L'Univers surréaliste, Somogy, Paris, 1983, str. 302.
  • Gabriele Huber, Enrico Baj und die künstlerischen Avantgarden 1945-1964, Berlín, Mann (Gebr.), 2003, ISBN 3786119961 .
  • Otto Hahn, Voyage à trois : Enrico Baj, Hervé di Rosa, Richard di Rosa, éditions Au Même Titre, 2000, ISBN 2912817048.

Odkazy

Reference
  1. BIRO, Adam; PASSERON, Rene. Dictionnaire General de Surrealisme et de ses Environs. Paříž: French & European Publications, Incorporated, 1987. 468 s. ISBN 9780828895309.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.