Karel Svolinský

Karel Svolinský (14. ledna 1896 Svatý Kopeček[2] u Olomouce – 16. září 1986 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a tvůrce písma, scénograf a vysokoškolský pedagog.

Karel Svolinský
Narození14. ledna 1896
Svatý Kopeček
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí16. září 1986 (ve věku 90 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov [1]
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánímalíř, pedagog, scénograf, ilustrátor, grafik, kreslíř, kostýmní návrhář, učitel, typograf a kurátor
Oceněnínárodní umělec (1961)
Řád práce
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

V letech 1910–1916 se v Praze vyučil řezbářem. Ve studiu pokračoval od roku 1919 na UPŠ v Praze. U Štěpána Zálešáka studoval malbu a grafiku (1919–1921), u Bohumila Kafky sochu (1921). Po úrazu se zaměřil především na grafiku a nástěnnou malbu, kterou mezi lety 1922–1927 studoval u Františka Kysely. Od roku 1945 působil na téže škole jako vedoucí pedagog Speciálního ateliéru užité grafiky.

Datace

Dílo

Těžištěm jeho tvorby je kresba inspirovaná lidovými tradicemi, folklórem a přírodou. Kromě kresby se věnoval především volné, drobné (Ex libris) a užité grafice (plakáty, bankovky, známková tvorba), při jejíž tvorbě experimentoval s grafickými technikami. Typickou grafickou technikou je pro něj dřevoryt a dřevořez (související s jeho vyučením řezbářem). Vynikal také v knižní grafice a ilustraci. Navrhoval gobelíny, byl úspěšným scénografem a především autorem návrhů několika monumentálních realizací:

Scénografické výpravě se věnoval od roku 1940, kdy jej pozval do Národního divadla v Praze dirigent Václav Talich k realizaci Dvořákova Jakobína.[4] Později pohostinsky realizoval výpravy převážně pro český operní repertoár jak v Praze, tak ve Státním divadle v Brně, v Olomouci, Plzni a dalších městech. Pohostinsky připravil výpravu Janáčkovy Její pastorkyně i pro Vídeňskou státní operu (1968).

Detail výzdoby Olomouckého orloje podle návrhu Karla Svolinského
Bankovka K. Svolinského
Abeceda vytvořená roku 1924 pro tisk Máchova Máje včetně iniciál

Ilustroval celou řadu knih (k nejznámějším patří např. čtyř­svazková publikace Český rok Karla Plicky a Františka Volfa, 1944–1960) a obálek hudebnin (např. B. Smetany, L. Janáčka, Z. Fibicha). Roku 1925 byl vystaven jeho slavnostní tisk Máchova Máje (pro nějž navrhl původní typografické písmo a vytvořil celou řadu ilustrací) na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži. Po tomto úspěchu vydal u anglické firmy Monotype svůj skript Wenceslas[5] (1933). Zabýval se též tvorbou plakátů, poštovních známek, exlibris, bankovek aj. Vytvořil i celou řadu barevných vitráží, mozaik a maleb na sklo. Od roku 1935 byl členem SVU Mánes a čestným členem SČUG Hollar.

V roce 1986 k jeho 90. narozeninám vydal Albatros knihu Kolik je na světě krás, kterou napsal František Nepil a ilustroval právě Karel Svolinský.[6]

Je považován za pokračovatele mánesovsko – alšovské tradice v českém výtvarném umění.

Odkazy

Reference
  1. hrob malíře Karla Svlinského na Vyšehradském hřbitově v Praze
  2. Index narozených, záznam o narození Karel Svolinský farnost Svatý Kopeček
  3. Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2005 XV. St-Šam. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2005. S. 287.
  4. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477
  5. Karel Svolinský, Wenceslas (1933)
  6. Databáze knih: Kolik je na světě krás

Literatura
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 309, 332, 356.
  • Balaštíková, Eva: Karel Svolinský (1896–1986), 2001, ISBN 80-238-7652-X
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 477–8
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 233.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.