Vladimír Boudník

Vladimír Boudník (17. března 1924 Praha – 5. prosince 1968 Praha) byl český grafik a malíř, představitel aktivní a strukturální grafiky. Založil vlastní umělecký směr, tzv. explosionalismus.

Pamětní deska na domě na Kostnickém náměstí na Žižkově v Praze, kde Vladimír Boudník žil a zemřel
Vladimír Boudník
Narození17. března 1924
Praha
Československo Československo
Úmrtí5. prosince 1968 (ve věku 44 let)
Praha
Československo Československo
Příčina úmrtídušení
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povolánímalíř, fotograf, grafický designér, grafik a performer
Podpis
Webová stránkawww.artlist.cz/vladimir-boudnik-1681/
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

Vladimír Boudník se vyučil nástrojařem, za druhé světové války byl totálně nasazen v Německu. Po válce vystudoval Státní grafickou školu. Pracoval v ČKD Vysočany, nejprve v propagaci, později jako nástrojař a dílenský rýsovač.

Zde také nacházel materiál i inspiraci pro svou tvorbu. Odstřižky plechu, zlomené pilníky, matky, šrouby, raznice či kusy litiny, odpadlé při zpracování kovu, vlisovával a vtloukal do plechových plátů, které pak propaloval autogenem, škrábal do nich důlčíkem a rydlem a tloukl do nich kladivem. Z takto vzniklých matric pak tiskl své grafické abstrakce, které nazýval aktivní grafikou a které dotvářel ještě poté, co vyšly z tiskařského lisu.

Podobně nezvyklou a originální technikou jsou i Boudníkovy magnetické grafiky. Na pláty železného plechu, podložené magnetem, uspořádal do vějířů magnetických siločár kovové piliny, které pak fixoval lakem, vtíral do nich barvu a tiskl listy.

Ve strukturální grafice stejným způsobem používal písek, odstřižky provázků či kousky textilu. V duchu svého explosionalizmu, jehož tři manifesty neustále rozesílal v kopiích po Čechách i do zahraničí, tvořil i při happeninzích v pražských ulicích. Na zdech domů ošuntělých dělnických periferií k nechápavému údivu kolemjdoucích i za nadšeného ohlasu svých epigonů obtahoval náhodné skvrny a odchlíplou omítku do abstraktních kreseb, vzbuzených v jeho nevyčerpatelné výtvarné představivosti.

Svoje grafické listy neprodával, ale po stovkách rozdával svým přátelům z tehdejšího pražského undergroundu či spolupracovníkům z fabriky. V dělnické kantýně ostatně uspořádal i svou první výstavu[1], jednu z mála, jichž se za svůj život dočkal. Zúčastnil se však dvou pražských neveřejných Konfrontací. Do Svazu výtvarných umělců byl přijat až v roce 1965.[2] Jeho korespondenci a texty vydalo nakladatelství Pražská imaginace v letech 1990–1994. V prosinci roku 1968 ukončil svůj život, když se oběsil na klice u dveří. Chtěl – a to zdaleka ne poprvé – zjistit, jaké bude mít pocity při strangulaci[zdroj?]. Tentokrát mu však z oprátky nikdo včas nepomohl.

Vladimír Boudník s velkým předstihem ohlásil nástup informelu, směru čistě abstraktního.[3] Viz též Konfrontace (umění).

Boudníkovým blízkým přítelem se stal spisovatel Bohumil Hrabal, se kterým se setkal na brigádě v kladenské Poldovce. K Hrabalovi se dokonce na čas nastěhoval do jeho bytu v ulici Na Hrázi v Praze v Libni. Ten z něj učinil nezapomenutelnou postavu svých próz. V roce 1973 napsal Hrabal povídku „Něžný barbar“, ve které vzpomínal na život s Boudníkem až k jeho tragické smrti.

Odkaz v kultuře
Hrob s urnou Vladimíra Boudníka na Olšanských hřbitovech

Vladimír Boudník se objevil ve filmu Jaroslava Perglera Akce v ulicích Prahy z roku 1956, který byl natočen na 8 mm kameru.

Ve filmu Perličky na dně, natočeném podle Hrabalových povídek v roce 1966, si dvoumetrový habán Vladimírek v povídce Automat Svět, zfilmované Věrou Chytilovou, zahrál dokonce sám sebe. Ve filmu Něžný barbar, natočeném podle této povídky režisérem Petrem Kolihou v roce 1989, ztvárnil Vladimíra Boudníka Bolek Polívka.

Od roku 1995 je na počest tohoto umělce každoročně udělována významným grafikům za celoživotní dílo Cena Vladimíra Boudníka.

Odkazy

Reference
  1. HORÁK, Ondřej. Výstava v jídelně. Dějiny a současnost. Roč. 42, čís. 8, s. 38–41. Dostupné online.
  2. HORÁK, Ondřej. Výstava v jídelně. Dějiny a současnost. Roč. 42, čís. 8, s. 41. Dostupné online.
  3. KROUPOVÁ, Markéta. Bez názvu (1960): Vladimír Boudník (17. 3. 1924 – 5. 12. 1968). In: Oblastní galerie v Liberci [online]. Září 2016. Dostupné z: http://www.ogl.cz/dilo-mesice.php?y=2016&m=09 Archivováno 6. 12. 2017 na Wayback Machine

Literatura (chronologicky, výběr)
  • NOVÁK, Luděk, ed. 300 malířů, sochařů, grafiků: 5 generací k 50 letům republiky. Praha: Svaz československých výtvarných umělců, [1968]. 135 s.
  • HOURA, Miroslav. Jak se dívat na grafiku. Praha: Státní pedag. nakl., 1971, s. 135–137.
  • MARCO, Jindřich. O grafice: kniha pro sběratele a milovníky umění. Praha: Mladá fronta, 1981, s. 322.
  • MERHAUT, Vladislav. Zápisky o Vladimíru Boudníkovi. Babylon. 1997–1998, roč. 7, č. 1 (13. 10. 1997), Literární a výtvarná příloha, č. 5–6, s. 4–5. ISSN 1211-4332.
  • Český informel: průkopníci abstrakce z let 1957–1964: [Staroměstská radnice a Galerie Václava Špály únor–březen 1991]. Úvodní studie katalogu Mahulena Nešlehová. Praha: [Galerie hl. m. Prahy], 1991. 266 s.
  • MERHAUT, Vladislav a MACHOVEC, Martin, ed. Zápisky o Vladimíru Boudníkovi. Praha: Revolver revue, 1997. 397 s. Edice Revolver Revue, sv. 8. ISBN 80-85239-32-9.
  • TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 126.
  • PRIMUS, Zdenek, ed. Vladimír Boudník: mezi avantgardou a undergroundem. [Autoři statí]: Jan Rous, Zdenek Primus, Jiří Valoch, Vít Havránek, Martin Pilař, Vladislav Merhaut. [Praha]: Gallery, 2004. 351 s. ISBN 80-86010-77-5.
  • MERHAUT, Vladislav a MACHOVEC, Martin, ed. Zápisky o Vladimíru Boudníkovi. 2. vyd. Praha: Společnost pro Revolver Revue, 2004. 397 s. Edice Revolver Revue, sv. 8. ISBN 80-903061-1-X.
  • MERHAUT, Vladislav. Explosionalismus Vladimíra Boudníka. Art & Antiques [online]. 2007, říjen. Dostupné z: http://www.artcasopis.cz/clanky/explosionalismus-vladimira-boudnika
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh–Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 96.
  • ADAM, Jan a kol. Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakl., 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 66.
  • MERHAUT, Vladislav. Grafik Vladimír Boudník. Ed. Zdenko Pavelka. Praha: Torst, 2009. 402 s. ISBN 978-80-7215-382-4.
  • PLACÁK, Jan a Roman DOBEŠ. Jan Placák: Nekonečná inspirace Boudníkem. Deník.cz. 25. 2. 2010. Dostupné z http://www.denik.cz/umeni/jan-placak-nekonecna-inspirace-boudnikem20100225.html
  • ČAPKOVÁ, Eva: Bohumil Hrabal a výtvarné umění, Praha 2016 (Triáda)
  • ČAPKOVÁ, Eva: Vladimír Boudník. Kunstauffassung und Werk. Sein Beitrag zur tschechischen Kunst der 1950er und 1960er Jahre, Berlin 2018 (Peter Lang)

Kvalifikační práce

  • VALIŠOVÁ, Pavlína. Manifesty explosionalismu Vladimíra Boudníka. Brno, 2005. [50 s.] Bakalářská diplomová práce. Ved. práce PhDr. Alena Pomajzlová. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění.
  • ŽELAZKOVÁ, Martina. Raná tvorba Vladimíra Boudníka. Brno, 2009. [43 s.] Bakalářská diplomová práce. Ved. práce PhDr. Alena Pomajzlová, Ph.D. Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění.
Ostatní
  • ČAPKOVÁ, Eva: Odkazy k výtvarnému umění v díle Jiřího Koláře a Bohumila Hrabala, in: Literární archiv, Sborník Památníku národního písemnictví, Nr. 46, Praha 2014, S. 13 – 29.
  • ČAPKOVÁ, Eva: Magnetická grafika, in: Art + antiques, Nr. 3, Praha 2014, s. 4.
  • ČAPKOVÁ, Eva: Vladimír Boudník a myšlenka míru. In: Memento. Druhá světová válka. Dokumenty – umění. Literární archiv, č. 47, Památník národního písemnictví v Praze, Praha 2015, s. 117 – 133.
  • ČAPKOVÁ, Eva: Raná léta Vladimíra Boudníka v Tovéři u Olomouce, Krok – Kulturní revue olomouckého kraje, Vědecká knihovna v Olomouci 2015, s. 28 – 31.
  • ČAPKOVÁ, Eva: Edice Explosionalismus, in: Bohemica Olomucensia. Časopis pro bohemistická a mezioborová studia, Olomouc 2016, ročník VIII, č. 1. Litteraria, s. 36 – 57.
  • ČAPKOVÁ, Eva: Proč nevyšly manifesty Vladimíra Boudníka v Hostu do domu, Host, č. 3, Brno 2017, s. 96-104.
  • ČAPKOVÁ, Eva: Manifesty Explosionalismu, in: Bohemica Olomucensia. Časopis pro bohemistická a mezioborová studia, Olomouc 2017, ročník V, č.2. Litteraria

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.