Staré číslování evropských mezinárodních silnic

Číslování evropských mezinárodních silnic, zaváděné od 60. let, prošlo v 80. letech radikální reformou, která nepřevzala z původního systému v zásadě nic (pouze dva dlouhé úseky silnic E4 a E6 ve Skandinávii zůstaly z praktických důvodů očíslovány stejně). Evropské silnice byly ve starém systému rozloženy na kontinentu méně rovnoměrně než v novém, nejvyšší hustota byla v oblasti Beneluxu a okolí a síť byla celkově řidší. Číslování se provádělo méně systematicky, beze snahy o dodržování struktury, páteřní silnice měly čísla od 1 do 27 a ostatní 31 a výše. Doplňkové evropské silnice II. třídy nebyly zavedeny.

Územím dnešního Česka procházely staré evropské silnice E7, E12, E14, E15, E16, E84 a E85.

Následující seznam ukazuje průběh evropských mezinárodních silnic podle starého číslování.

Páteřní silnice

E 1–9

E 10–19

E 20–27

Odbočky a propojky

E 31–39

E 40–49

E 50–59

E 60–69

E 70–79

E 80–89

E 90–

Odkazy

Literatura

  • Autoatlas Európy. Slovenská kartografia, n.p. Bratislava 1982.
  • Románia autótérképe + Bulgária autótérképe 1:1 000 000. Kártografiai vállalat Budapest 1975.
  • Der Grosse Europa Atlas. Mairs geographischer Verlag, Stuttgart 1967.

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.