Coimbra

Centrem dolního města je náměstí Praça do Comércio. V jednom rohu stojí kostel Săo Tiago. Jeho strohá fasáda napodobuje původní stavbu z 12. století, ale uvnitř je bohatě zdobený oltář z pozlaceného dřeva. Ulice Rua Visconde vede na další náměstí, Praça 8 de Maio, a k historickému kostelu Santa Cruz. Za náměstím se nalézá Rua de Sofia („ulice Moudrosti“), pojmenovaná podle někdejších teologických fakult. Dochovaly se zde jen sousední klášterní kostely – Igreja do Carmo (1597) s retáblem ze 16. století a Igreja da Graça, který v roce 1543 založil Jan III. Portugalský.

Přestavěný a zrenovovaný Arco de Almedina z 12. století blízko ulice Rua Ferreira Borges je vstupní bránou do starého města. Schody nahoru vedou kolem věže Torre de Anto, jejíž renesanční okna a medailony pocházejí z dílny sochaře Jeana de Rouen. Ve věži je dnes galerie uměleckých řemesel. Dvě coimberské katedrály, Sé Velha a Sé Nova, stojí ve stínu univerzity. Za nimi se rozprostírá hlavní náměstí horní části města, Praça da República.

Na druhém břehu Mondega, odkud je krásný výhled na starou Coimbru, se nacházejí dva kláštery, Santa Clara-a-Velha a Santa Clara-a-Nova.

Katedrála Sé Velha

Katedrála Sé Velha v románském slohu byla postavena na oslavu vítězství nad Maury v roce 1064. Syn prvního krále Alfonse I., Sancho I., zde byl korunován. V kapitulní síni se nachází hrobka prvního křesťanského guvernéra města Sisinanda, jenž zemřel v roce 1091. V severní boční lodi je umístěna hrobka Byzantinky dony Vetaçy, která byla společnicí a učitelkou manželky krále Dinise, svaté Isabely.

Katedrála Sé Nova nedaleko univerzity byla založena jezuity v roce 1598. Markýz de Pombal zakázal roku 1759 jezuitský řád, ale kostel se v roce 1772 stal sídlem biskupa. Z průčelí shlíží dolů jezuitští světci. V kněžišti ze 17. století je oltář s dalšími jezuitskými světci a po jeho stranách stojí dvojice varhan z 18. století.

V muzeu (Museu Nacional Machado de Castro), bývalém biskupském paláci ze 16. století, jsou vystaveny jedny z nejlepších plastik portugalského sochaře Joaquima Machada de Castra. Sbírka obsahuje vedle zařízení a rouch i obrazy z 12. až 20. století. Je zde například vzácný obraz ze 16. století Nanebevzetí Máří Magdaleny od Mistra ze Sardoalu. Velmi zajímavým prvkem je Criptoportico de Aeminium, labyrint podzemních římských chodeb.

Santa Cruz

Kostel a klášter Santa Cruz byl založen v roce 1131. Soustřeďuje mnoho ukázek coimberské školy raného 16. století. Kapitulní síň od Dioga Boitaka je v manuelském slohu, stejně jako Claustro do Silencio a vyřezávané chórové lavice z roku 1518. Jsou zde také pohřbeni dva portugalští králové. Jejich honosné náhrobky pravděpodobně vytvořil Chanterêne, který zde také našel věčný klid.

Dva kláštery Santa Clara-a-Velha a Santa-Clara-a-Nova na jižním břehu jsou spjaty se svatou Isabelou a Iňes de Castro, nešťastnou milenkou Pedra I., která tu byla ubodána k smrti v roce 1355. Podle pověsti na tomto místě vytryskl pramen. Kašnu Fonta dos Amores lze spatřit v zahradě Quinty das Lágrimas, nyní hotelu.

Nádvoří univerzity v Coimbře

Univerzitu (Universidade de Coimbra) založil v roce 1290 král Dinis I. Rolník na žádost církve; původně ale sídlila v Lisabonu, odkud se sem přestěhovala. Patří k nejstarším a nejslavnějším univerzitám na celém světě. Stojí na vrcholu kopce ve staré části města, vysoko nad řekou Mondego. K univerzitě vede několik malých uliček, kde se nacházejí koleje (repúblicas) a četné hospůdky a bary.

Hlavní nádvoří univerzity je po třech stranách obklopeno historickými budovami a zvonicí. Zvonice, jež je symbolem univerzity, je viditelná z kteréhokoliv místa ve městě. Nejznámější ze tří zvonů, zvaný cabra, neboli kozel, svolává studenty k přednáškám již od roku 1733. Nachází se zde také pozoruhodná barokní knihovna Biblioteca Joanina, kterou nechal roku 1720 postavit král Jan V. Ve třech pozlacených a bohatě vyzdobených místnostech je uloženo na 300 000 v kůži vázaných knih v mnoha jazycích. Na téže straně nádvoří je i Muzeum sakrálního umění (Museu de Arte Sacra) a kaple svatého Michala (Capela de Săo Miguel) s velkými barokními varhanami. V protější budově se nachází bohatě vyzdobená aula, Sala dos Capelos, středisko univerzitního života, kde se odehrávají promoce.

Studovala se zde především teologie, právo a lékařství. Osnovy byly rozšířeny až v 70. letech 18. století, kdy markýz de Pombal provedl reformy. Mezi významné absolventy patří několik literárních osobností 19. století, například José Maria de Eça de Queirós.

U města nacházejícího se 17 km jižně od Coimbry leží největší a nejzajímavější římské vykopávky v Portugalsku. Přestože ještě nebylo vše vykopáno, k vidění jsou tu zbytky fontán, termální bazény, velká vila a barevné mozaiky. Conimbriga se stala významným římským městem už v roce 25 před n.l.

Jeden z nejstarších lesnatých porostů v Portugalsku se nachází 25 km severně od Coimbry v pohoří Buçaco. V lese roste na 700 různých druhů stromů a býval kdysi výlučným územím benediktinských mnichů, kteří se o něj starali. Les ukrývá proslulý, bohatě zdobený Hotel Palace do Buçaco, kdysi královské letovisko a zajímavou budovu kláštera Mosteiro dos Carmelitas.