Karlsruhe

Město je jedním z největších evropských měst založených podle návrhu na rýsovacím prkně. Založeno bylo roku 1715 bádensko-durlašským markrabětem Karlem III. Vilémem. Markrabě se rozhodl přesídlit ze své středověké, stísněné rezidence Durlach (dnes největší část města Karlsruhe) do nově postaveného „otevřeného“, na tehdejší dobu moderního nového města, jehož ulice se budou vějířovitě rozbíhat od jeho zámku. V plánu bylo 32 ulic, většina z nich existuje dodnes.

• 
  Středověké staré město v městské části Durlach
• 
  Karlsruhe kolem roku 1900 (pohled ze zámecké věže na jih)
• 
  Karlsruhe kolem roku 2005 (pohled ze zámecké věže na jih)
• 
  Císařská ulice (Kaiserstraße) v roce 1966

Karlsruhe je po Stuttgartu (80 kilometrů východně) a Mannheimu (60 kilometrů severně) třetím největším městem Bádenska-Württemberska.

Nadmořská výška Karlsruhe kolísá od 100 metrů (na západním břehu Rýna) až po 322 metrů na úpatí televizní věže. Městem prochází 49. rovnoběžka. Je symbolicky vyznačena bílou čarou a kamenným obeliskem v městském parku.

Na břehu Rýna se nachází největší ropná rafinerie Německa MiRO a dva přístavy.

Město je také významným dopravním uzlem. Sídlí zde řada technologických firem, např. pobočka koncernu Siemens, dále výrobce elektřiny Energie Baden-Württemberg (EBW) a obchodní řetězec dm drogerie.

V Karlsruhe je od roku 1827 umístěna Staatliche Münze Karlsruhe, což je v současnosti nejmenší státní mincovna z pěti německých mincoven, které razí německé euromince. Mince ražené v Karlsruhe nesou mincovní značku „G“.

Od roku 1951 je Karlsruhe sídlem německého Spolkového ústavního soudu (Bundesverfassungsgericht).

Dále sídlí v Karlsruhe od roku 1950 Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichtshof), což je nejvyšší německý soud řádného soudnictví a poslední instance ve věcech občanskoprávních a trestních. Je jedním z pěti nejvyšších spolkových soudů, z nichž čtyři sídlí v jiných městech. Také generální státní zástupce (Generalbundesanwalt), který je přidružen k tomuto soudu, má své úřední sídlo v Karlsruhe.

• 
  Markraběcí zámek v Karlsruhe v noci
• 
  Farní kostel sv. Štěpána
• 
  Nové stavby na náměstí Dammerstock
• 
  Centrum pro umění a média

Markrabě Karel III. Vilém Bádensko-Durlašský (1679-1738), zakladatel města Karlsruhe. Portrét z roku 1710.

• George Bayer (1800–1839) – učitel, pionýrský osadník v americkém státě Missouri
• Karl Benz (1844–1929) – mechanik, inženýr a vynálezce, zakladatel firem Benz & Cie., C. Benz Söhne, Daimler-Benz a Mercedes-Benz. Narodil se na předměstí Mühlburg, učil a studoval v Karlsruhe
• Hermann Billing (1867–1946) – architekt (secese)
• Karl Drais (1785–1851) – vynálezce
• Theodor von Dusch (1824–1890) – lékař
• Ludwig Eichrodt (1827–1892) – spisovatel
• Clara Mathilda Faisst (1872–1948) – klavíristka a hudební skladatelka
• Hans Frank (1900–1946) – Obergruppenführer SA, Gauleiter a generální guvernér okupovaného Polska; válečný zločinec
• Karoline von Günderrode (1780–1806) – básnířka
• Friedrich Hund (1896–1997) – fyzik průkopnické generace kvantové mechaniky (Hundovo pravidlo)
• Oliver Kahn (* 1969) – fotbalový brankář
• Gustav Landauer (1870–1919) – jeden z vedoucích teoretiků anarchismu v Německu
• Friedrich Ratzel (1844–1904) – zoolog a geograf
• Walter von Reichenau (1884–1942) – polní maršál
• Wolfgang Rihm (* 1952) – hudební skladatel
• Joseph Viktor von Scheffel (1826–1886) – básník a spisovatel
• Peter Sloterdijk, (* 1947) – filosof, publicista a spisovatel
• Johann Gottfried Tulla (1770–1828) – inženýr, podílel se na regulaci a napřímení řeky Rýn; spoluzakladatel Karlsruhe University (1825)
• Victoria of Baden (1862–1930) – bádenská princezna a švédská královna, manželka Gustava V.
• Friedrich Weinbrenner (1766–1826) – architekt neoklasicismu
• Richard Willstätter (1872–1942) – chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (1915)
• Haze (rapper), vl. jménem David Bošnjak – rapper

• Nancy, Francie (od roku 1955)
• Nottingham, Velká Británie (od roku 1969)
• Halle, Německo (od roku 1987, tehdy NDR)
• Timişoara, Rumunsko (od roku 1992)
• Krasnodar, Rusko (od roku 1998)[2]