Valencie

Valencie (valencijsky València, španělsky Valencia) je město, ležící na Costa del Azahar (volný český překlad Pobřeží pomerančového květu), což je průmyslová oblast při Valencijském zálivu.[2] Počtem obyvatel je třetím největším městem ve Španělsku.

Valencie
València

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice39°28′12″ s. š., 0°22′35″ z. d.
Nadmořská výška15 m n. m.
StátŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíValencijské společenství
ProvincieValencia
ComarcaValencia
Valencie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha134,7 km²
Počet obyvatel789 744 (2021)[1]
Hustota zalidnění5 865,2 obyv./km²
Správa
StarostaJoan Ribó (od 2015)
Vznik138 př. n. l.
Oficiální webwww.valencia.es
Telefonní předvolba96
PSČ46000
Označení vozidelV
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město leží na řece Turia, přibližně uprostřed cesty mezi městy Castelló de la Plana a Alicante. Valencia je hlavním městem provincie Valencia a Valencijského společenství. Město mělo v roce 2008 810 000 obyvatel. Počet obyvatel městské aglomerace Valencie byl v roce 2000 kolem 1 012 000 lidí. Celkový počet obyvatel (zástavba a satelitní města) byl v roce 2005 1 623 724 obyvatel.

Valencia má středomořské klima se suchými a horkými léty a mírnými zimami.

Dějiny

katedrála a nám. Plaça de la Reina

Valencie byla založena při římské kolonizaci roku 138 př. n. l. za konzula Decima Iunia Bruta Callaica, a to pod názvem Valentia Edetanorum. Po osmi stoletích, v roce 711, obsadili město Arabové, kteří sem přinesli také svůj jazyk, zvyky, islámské náboženství a právní řád. Arabské panství se udrželo půl tisíciletí; v roce 1238 král Jakub I. Aragonský město dobyl a půdu rozdělil mezi šlechtu, která se účastnila jeho tažení. Jakub zavedl nové zákony, takzvané valencijské furs (španělsky fueros), jejichž platnost se rozšířila na celé Valencijské království. Platnost furs ukončil v 18. století španělský král Filip V.: mělo jít o trest za to, že se Valencie spojila s císařem Karlem VI. ve válce o dědictví španělské.

Po období stagnace začalo město v 2. polovině 19. století rychle růst za někdejší hradby, které byly zbořeny. Během španělské občanské války byla Valencia krátce hlavním městem druhé španělské republiky, poražené nakonec fašisty. Teprve v roce 1982 byla obnovena valencijská autonomie, čímž vzrostl i význam Valencie jako jejího hlavního města.

Město, památky a stavby

Plaça de la Reina a kostel Santa Caterina

Střed Valencie leží v záhybu ramene řeky Turia, necelých pět kilometrů západně od Středozemního moře. Vlastní tok řeky, respektive její koryto, byl ve druhé polovině dvacátého století přeložen na jih od města. V bývalém korytě (přes které stále vedou mosty) je dnes přes 9 km dlouhý park Jardí del Túria, který je jedním z největších městských parkú v Evropě. Ve středu města se nachází katedrála Panny Marie (lidově ve valencijštině zvaná la Seu) ze třináctého století, postavená na místě někdejší mešity, které ale zase předcházela vizigótská katedrála. Katedrála má tři brány, jeden z hlavních vstupů je z náměstí Plaça de la Reina, druhý z Plaça de la Seu. Vedle katedrály stojí gotická věž s barokními prvky el Micalet (Michálek). V jihozápadní části náměstí Plaça de la Reina, respektive již na malém náměstí Plaça de Santa Caterina, stojí kostel sv. Kateřiny z 13. st. V 16. st. rekonstruován, v 18. st. barokně upraven. Zvonice je z konce 17. st.[3]

Na okraji historického centra jihozápadně od katedrály najdeme rozlehlou modernistickou budovu tržnice Mercat Central (Hlavní nebo Centrální tržnice) z roku 1914. Naproti stojí jediná valencijská památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO, gotická budova tzv. Hedvábné burzy La Llotja de la Seda. Stavba je z let 1482 až 1548 a jedná se o jednu z mála dochovaných gotických památek ve městě. Ve stejné ulici je farní kostel Sant Joan del Mercat, založený v roce 1240, současná podoba je ze 17. a 18. st. Jižně od kostela se nachází jedno z největších náměstí centra města Plaça de l'Ajuntament (bohužel slouží spíše jako dopravní křižovatka), kde se nachází historická budova radnice. Sto metrů jižně pak leží valencijské vlakové nádraží Estació del Nord, budova je z roku 1917.

Mimo oblast starého města, v jihovýchodní části Valencie, v oblasti parku Jardín del Turia, leží komplex budov současné architektury Město umění a věd od původem místního architekta S. Calatravy. Calatrava dosáhl mezinárodního věhlasu, jeho práce jsou často kontroverzní zejména co se týče charakteru veřejného prostoru, uživatelské přívětivosti, užitých materiálů a následně údržby a trvanlivosti staveb.

Městské části a čtvrti

Městské části

Valencie se skládá z 19 městských částí, respektive okrsků (distritos) a 87 čtvrtí (barrios). Některé okrsky a čtvrti dříve bývaly samostatnými obcemi, které se v druhé pol. 19. st. staly součástí Valencie. Každý městský okrsek se dále skládá ze čtvrtí (uvedené v závorce). Střed města leží v části Ciutat Vella (Staré Město).

Ciutat Vella (La Seu, La Xerea, El Carmen, El Pilar, El Mercado, San Francisco), Eixample (Russafa, El Pla del Remei, Gran Via), Extramurs (El Botànic, La Roqueta, La Pechina, Arrancapins), Campanar (Campanar, Les Tendetes, El Calvari, Sant Pau), La Saïdia (Marxalenes, Morvedre, Trinitat, Tormos, Sant Antoni), Pla del Real (Exposició, Mestalla, Jaume Roig, Ciutat Universitària), Olivereta (Nou Moles, Soternes, Tres Forques, La Fontsanta, La Luz), Patraix (Patraix, Sant Isidre, Vara de Quart, Safranar, Favara), Jesús (La Raiosa, L'Hort de Senabre, The Covered Cross, Saint Marcelino, Real Way), Quatre Carreres (Montolivet, En Corts, Malilla, La Font de Sant Lluís, Na Rovella, La Punta, Ciutat de les Arts i les Ciències), Poblats Marítims (El Grau, El Cabanyal, El Canyameral, La Malva-Rosa, Beteró, Nazaret), Camins del Grau (Aiora, Albors, Creu del Grau, Camí Fondo, Penya-Roja), Algiròs (Illa Perduda, Ciutat Jardí, Amistat, Vega Baixa, la Carrasca), Benimaclet (Benimaclet, Camí de Vera), Rascanya (Orriols, Torrefiel, Sant Llorenç), Benicalap (Benicalap, Ciutat Fallera), Pobles del Nord (Benifaraig, Poble Nou, Carpesa, Cases de Bàrcena, Mauella, Massarrojos, Borbotó), Pobles de l'Oest (Benimàmet, Beniferri), Pobles del Sud (Forn d'Alcedo, Castellar-l'Oliveral, Pinedo, el Saler, el Palmar, el Perellonet, la Torre, Faitanar)

Sport

Ve městě sídlí fotbalové kluby Valencia CF a Levante UD.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2021. 30. prosince 2021. Dostupné online.
  2. Španělská Valencie je metropolí pro 21. století - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2021-11-21]. Dostupné online.
  3. NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: Španělsko a Andorra. 2. vyd. Olympia Praha 1996. 176 s. ISBN 80-7033-397-9

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.