Perugia

Perugia (lat. Perusia) byla jedním ze dvanácti nejmocnějších etruských měst, byla dobyta Římany za samnitských válek kolem roku 300 př. n. l. a podporovala Řím za punských válek. Roku 41 př. n. l. se sem utekl Lucius Antonius a Octavianus město dobyl a vypálil až po dlouhém obléhání. Po roce 251 se město stalo římskou kolonií. Roku 547 je dobyl a vypálil Totila, hlavní obránce města, biskup Herculaneus byl sťat a je uctíván jako patron města.
V 9. století město připadlo papežům, ale od 11. století bylo nezávislé a válčilo s mnoha sousedními městy. Roku 1186 uznal budoucí císař Jindřich VI. městskou samosprávu a papež Inocenc II. ji potvrdil. Ve 13. století zde pobývali papežové, když v Římě vypukly nějaké bouře a přes různé konflikty bylo město spíš na papežské straně (Guelfové). Také v 15. století město sužovaly boje mezi dvěma místními rody, který skončil roku 1500 masakrem. Město ovládal kondotiér Gian Paolo Baglioni, který střídavě bojoval za různé strany, až byl roku 1520 v Římě popraven. Roku 1540 město dobyl a vyplundroval Pier Luigi Farnese a nad městem byla vybudována pevnost Rocca Paolina, nazvaná podle papeže Pavla III. Roku 1797 město dobyli Francouzi a zřídili zde republiku. Roku 1849 město dobyli Rakušané a povstání roku 1859 potlačilo papežské vojsko. Roku 1860 se Perugie stala součástí Italského království.

• Katedrála sv. Vavřince a Herculana, trojlodní halová stavba z let 1345–1490, ozdobnou boční fasádou obrácená na hlavní náměstí, stojí na místě starší stavby z 10. století.
• Renesanční Loggia di Braccio z roku 1423 před katedrálou na náměstí.
• Fontana Maggiore z let 1277–1278 od Nicolo a Giovanni Pisana.
• Palazzo dei Priori, naproti katedrále situovaná mohutná radnice z let 1297–1437 s bohatou fasádou, jedna z největších budov v Itálii, je v ní umístěna Umbrijská národní galerie.
• Etruský oblouk (Porta Augusta) s římskými prvky.
• Ipogeo dei Volumni, etruský komorový hrob.
• Basilika San Domenico z let 1394–1458 s cennou renesanční výzdobou.
• Starokřestanský centrální kostel Sant´Angelo (kolem roku 500) s antickými sloupy uvnitř.
• Templářský kostel San Bevignate (kolem 1250) s dobovými freskami.

Perugie leží u dálnice A1 Řím – Miláno, asi hodinu jízdy z Florencie a 2,5 hodiny z Říma, odkud je pravidelné autobusové spojení. Nádraží leží v údolí a je s historickým městem spojeno minimetrem (městskou lanovkou). Z historického města je vyloučena automobilová doprava.

Bagnaia, Bosco, Capanne, Castel del Piano, Cenerente, Città della Domenica, Civitella Benazzone, Colle Umberto I, Collestrada, Colombella, Ellera, Ferro di Cavallo, Fontignano, Fratticiola Selvatica, La Bruna, La Cinella, Lacugnano, Migiana di Monte Tezio, Monte Corneo, Monte Petriolo, Montebello, Mugnano, Olmo, Parlesca, Pianello, Piccione, Pila, Pilonico Materno, Poggio della Pietra, Poggio delle Corti, Ponte Felcino, Ponte Pattoli, Ponte Rio, Ponte San Giovanni, Ponte Valleceppi, Prepo, Pretola, Ramazzano, Rancolfo, Ripa, Sant'Andrea delle Fratte, Sant'Egidio, Sant'Enea, San Fortunato della Collina, San Giovanni del Pantano, Santa Lucia, San Marco, Santa Maria Rossa, San Martino in Campo, San Martino in Colle, San Sisto, Solfagnano, Villa Pitignano

Počet obyvatel

• Trebonianus Gallus (kolem 206 – 253), římský císař
• Sandro Penna (1906 – 1977), básník
• Perugino (kolem 1445/1448 – 1523), renesanční malíř a učitel Raffaelův
• Cesare Ripa (asi 1555–1622), historik a teoretik ikonografie umění
• Fabrizio Ravanelli (* 1968), bývalý fotbalista

• Aix-en-Provence, Francie
• Bratislava
• Grand Rapids, USA
• Postupim, Německo
• Seattle, USA
• Tübingen, Německo