Arras
Arras je průmyslové město v severní Francii, sídlo départementu Pas-de-Calais. Bývalé hlavní město hrabství Artois však bylo zničeno za první světové války a velká část musela být postavena znovu.
Arras | |
---|---|
Arras, radnice | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°17′ s. š., 2°47′ v. d. |
Nadmořská výška | 52–99 m n. m. |
Stát | Francie |
Region | Hauts-de-France |
Departement | Pas-de-Calais |
Arrondissement | Arras |
Kanton | Arras-1 Arras-2 Arras-3 |
Arras | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 11,63 km² |
Počet obyvatel | 42 672 (2007) |
Hustota zalidnění | 3 669,1 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Frédéric Leturque (UDI) |
Oficiální web | www |
PSČ | 62000 |
Označení vozidel | 62 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
Sousední obce jsou: Achicourt, Anzin-Saint-Aubin, Beaurains, Dainville, Duisans, Saint-Laurent-Blangy, Saint-Nicolas, Sainte-Catherine a Tilloy-lès-Mofflaines.
Historie
Caesar město zmiňuje pod keltským názvem Nemetocenna a ve 4. století se nazývalo Nemetacum Atrebatum. Roku 685 zde sv. Vaast (Vedastus, Gaston) založil opatství a od 9. století zde sídlili flanderští vévodové. Od 12. století se zmiňují arraské látky a koberce, proslavené i na Blízkém Východě; největší sbírka je na krakovském Wawelu. Ve 14. a 15. století patřil Arras k Burgundsku a teprve 1649 se stal definitivně součástí Francie. Za francouzské revoluce byla zničena řada historických budov včetně katedrály a arraský rodák Maxmilien Robespierre se stal jedním z vůdců revoluce. 9. května 1915 se u města odehrála bitva u Arrasu, do níž se zapojila rota „Nazdar“ československých legionářů ve Francii.[1] V letech 1914–1915 bylo město téměř úplně zničeno a poválečná obnova trvala až do roku 1925. Arras nicméně zaostával za sousedními městy (zejména Lille) a jisté oživení přineslo až zřízení univerzity a připojení na dálnici a TGV.
Doprava
Arras leží na dálkové trati Paříž – Lille a má denně 12 spojů TGV. Na okraji města je křižovatka dálnic A1 (Paříž – Lille) a A26 (Remeš – Calais, tunel).
Pamětihodnosti
- Náměstí hrdinů s radnicí, kde se v červenci koná „Main Square Festival“ a další slavnosti a festivaly.
- Středověká věž (Le Beffroi), obnovená po roce 1920, která je symbolem města.
- Katedrála St-Vaast
- V bývalém klášteře je významná galerie staršího umění, Musée des Beaux-Arts.
- Barokní Vaubanova pevnost.
- Na Mont Saint Éloi západně od města jsou trosky dalšího kláštera, zničeného za revoluce; je odtud krásný pohled na město.
Slavní rodáci
- Matyáš z Arrasu († 1352), dvorní architekt Karla IV., pohřbený v Praze
- Karel Bonaventura hrabě Buquoy (9. ledna 1571 Arras, Francie – 10. července 1621 Nové Zámky, Uhry) byl velitel císařských vojsk na počátku třicetileté války.
- Maximilien Robespierre (1758–1794), jeden z vůdců Francouzské revoluce.
- René Huyghe (1906–1997), spisovatel, člen Francouzské akademie.
- Často zde pobýval malíř Camille Corot a básník Paul Verlaine, ve zdejších kasárnách sloužil Charles de Gaulle.
Galerie
- Petite place
- Náměstí hrdinů (vlevo) a Malé náměstí (vpravo)
- Bývalý klášter s katedrálou
- Goblén z Arrasu (kolem 1410)
- Christopher R. W. Nevinson: The Road from Arras to Bapaume (Silnice z Arrasu do Bapaume), 1917.
Odkazy
Reference
- PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. 219 str., Karviná: Paris 2019. ISBN 978-80-87173-47-3, str. 8 - 52, 57 - 120, 124 - 128, 140 - 148, 184 - 190
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Arras. Sv. 1, str. 1
Související články
Externí odkazy
- Galerie Arras na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Arras ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arras na Wikimedia Commons
- (francouzsky)
- Oficiální stránky města
- Turistická kancelář Archivováno 24. 3. 2010 na Wayback Machine