Brest (Bělorusko)

Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií.

Brest
Брэст / Брест

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice52°5′ s. š., 23°42′ v. d.
Nadmořská výška90–162 m n. m.
StátBělorusko Bělorusko
OblastBrestská
Administrativní děleníměsto a okolí tvoří Brestský rajón

Brest na mapě Běloruska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha145,26 km²
Počet obyvatel340 723 (2022)[1]
Hustota zalidnění2 345,6 obyv./km²
Etnické složeníBělorusové, Poláci, Rusové
Náboženské složeníPravoslaví, katolictví
Správa
StarostaA. S. Palyšenkov (А. C. Палышенков)
Vznik1017
Oficiální webwww.brest.by
Telefonní předvolba+375 162
PSČ224000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (340 723[1]) je 6. nejlidnatější v zemi. Město se stalo jedním z centrem počátečního odporu Rudé armády během druhé světové války, kdy při Operaci Barbarossa sovětští vojáci bránili Brestskou pevnost.

Název

Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921–39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.[2]

Názvy v dalších jazycích

  • bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
  • polsky: Brześć (nad Bugiem)
  • ukrajinsky: Берестя / Beresťa
  • litevsky: Brestas

Dějiny

Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy Polska a Kyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 1569–1795 bylo město součástíPolsko-litevské unie. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou unii s katolickou církví.

Po 3. dělení Polska Brest připadl Ruskému impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasino pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě první světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v druhé světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.

V letech 1918–1939 byl Brest součástí druhé Polské republiky, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 po dohodě s hitlerovským Německem obsadil východní Polsko, dnes západní Bělorusko Sovětský svaz; po druhé světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.

Židé v Brestu

Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.[3] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holokaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni židé vyvražděni.

Doprava
Nádraží v Brestu: zatímco název je uveden v běloruštině, nápis "výdejny jízdenek" je ruský.

Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou.

Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Bělostok. Denně tudy projíždí také rychlík Vltava spojující Prahu a Moskvu. Kvůli rozdílnému rozchodu kol mezi evropským a ruským železničním systémem zde dochází k výměně kol.

Prochází tudy také silniční tah Varšava – Moskva.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy.

Poblíž města je menší mezinárodní letiště.

Partnerská města

Reference
  1. The population as of January 1, 2022 and the average annual population for 2021 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2022. Dostupné online.
  2. Archivovaná kopie. www.belorusko.cz [online]. [cit. 2007-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-03.
  3. Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.