Leeuwarden

Leeuwarden ([ˈleːʋɑrdə(n)]IPA; západofrísky Ljouwert) je hlavním městem severní nizozemské provincie Frísko. V Leeuwardenu začíná i končí Elfstedentocht (Závod jedenácti měst). V roce 2018 se stalo Evropským hlavním městem kultury (společně s Vallettou). Ve městě je uložen archiv druhé nejstarší nizozemské univerzity, kde se ve své době vzdělávali čeští bratři a exulanti z řad protestantské pobělohorské šlechty.[1]

Leeuwarden

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice53°12′ s. š., 5°47′ v. d.
Nadmořská výška3 m n. m.
StátNizozemsko Nizozemsko
provincieFrísko
Leeuwarden
Leeuwarden, Nizozemsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha255,62 km²
Počet obyvatel123 912 (červen 2020)
Hustota zalidnění484,8 obyv./km²
Správa
StarostaSybrand van Haersma Buma
Oficiální webwww.leeuwarden.nl
PSČ8900–8941
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Leeuwarden na historické mapě z roku 1664

Oblast je trvale osídlena od 10. století, jméno Leeuwarden se objevuje na počátku 9. století.

Nejstarší pozůstatky staveb odkryté nedaleko Oldehove pocházejí ze 2. století z římského období. Do 10. století je datováno trvalé osídlení, první písemná zmínka je z roku 1285 v německých zdrojích. Městská práva získal Leeuwarden v roce 1435. V letech 1481–1494 byl k ochraně města vybudován souvislý systém bastionů příkopů. Vilém IV. Oranžský, poslední místodržící, který obýval Stadhouderlijk Hof, přesídlil v roce 1747 do Haagu. V první polovině 19. století byla opevnění zbořena.

Nejstarší stavbou města je protestantský kostel Grote of Jacobijnerkerk.

Vedle amsterodamské patří židovská obec v Leeuwardenu k nejstarším v Holandsku, poprvé je zmiňována v roce 1645.[2][3] Městská rada povolila roce 1670 muži zmiňovanému jako Jacob Žid vybudovat židovský hřbitov. To značí, že již tehdy zde žila natolik početná židovská komunita, protože potřebovala hřbitov a další obecní zařízení.[2] Půda pro Jodenkerkhof byla zakoupena v roce 1679 nedaleko věže Oldehoof.[3] První synagoga byla postavena v 17. století a byla využívána i katolíky, neboť jim protestantská městská rada nedovolila postavit svatostánek.[2]

Významní občané

  • Eva a Abraham Beemovi (1932/1934–1944), oběti holokaustu
  • Lawrence Alma-Tadema (1836–1912), malíř
  • Cisca Dresselhuys (* 1943), novinář
  • M. C. Escher (1898–1972), výtvarník
  • Richard Hageman (1881–1966), pianista, hudební skladatel
  • Wijerd Jelckama (asi 1490–1523), vojenský velitel
  • Willem van Haren (1710–1768), básník
  • Mata Hari (1876–1917), orientální tanečnice, snad i dvojitá agentka
  • Havank (1904–1964), spisovatel, novinář a překladatel
  • Wilhelmina van Idsinga (1788–1819), malířka
  • Johannes Henricus Gerardus Jansen (1868–1936), arcibiskup
  • Hendrik Niehoff (1495–asi 1561), stavitel varhan
  • Vilém IV. Oranžský (1711-1751), stadtholder
  • Piet Paaltjens (1835–1894), ministr a spisovatel
  • Joachim van Plettenberg (1739–1793), koloniální guvernér
  • Tjitske Reidinga (* 1972), herečka
  • Jan Jacob Slauerhoff (1898–1936), básník a spisovatel
  • Abraham Lambertsz van den Tempel (1622-1672), malíř
  • Pieter Jelles Troelstra (1860–1930), politik
  • Cornelis Adriaan Lobry van Troostenburg de Bruyn (1857–1904), chemik
  • Saskia van Uylenburg (1612–1642), manželka Rembrandta van Rijna
  • Campegius Vitringa (1659-1722), teolog
  • Hans Vredeman de Vries (1527–okolo 1607), malíř, inženýr a architekt
  • Harm Wiersma (* 1953), hráč dámy a politik

Galerie

Odkazy

Reference

  1. http://neon.niederlandistik.fu-berlin.de/static/nem_geschiedenis/Oost/Engelbrecht_text_Franeker.pdf
  2. The Jewish Community of Leeuwarden [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. The Jewish community of the city of Leeuwarden [online]. www.dutchjewry.org. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.