Rostock

Jde o největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Městská čtvrť Warnemünde, ležící 12 km severně od centra města, se nachází přímo na břehu Baltského moře. S přibližně 209 tisíci obyvateli se jedná o třetí největší německé město ležící na pobřeží Baltského moře (před ním jsou jenom Kiel a Lübeck, osmé největší město z bývalého Východního Německa a 39. největší město v Německu.

Rostock leží na ústí řeky Varnavy do Meklenburského zálivu. Město se táhne asi 16 km podél řeky, která teče do moře na samém severu města, mezi městskými částmi Warnemünde a Hohe Düne. Název města a řeky jsou slovanského původu.

Přístav Rostock je čtvrtým největším přístavem v Německu (po přístavech v Severním moři v Hamburku, Brémách a Wilhelmshavenu) a největším přístavem na německém pobřeží Baltského moře. Trajektové trasy mezi Rostockem a Gedserem v Dánsku a Trelleborgem v jižním Švédsku patří mezi nejrušnější mezi Německem a Skandinávií.

Letiště Rostock-Laage leží ve venkovské oblasti jihovýchodně od města.

Město je domovem Universität Rostock, která je jednou z nejstarších univerzit v pobaltském regionu a která byla založena v roce 1419. Univerzitní nemocnice, Universitätsmedizin Rostock je spolu s Universitätsmedizin Greifswald v Greifswaldu jednou ze dvou univerzitních nemocnic ve spolkové zemi.

Název města pochází z jazyka polabských Slovanů – v 6. století se tu usídlili Chyžané patřící ke kmenovému svazu Luticů. Ti svou osadu pojmenovali rastokъ, čili roztok – místo, kde se řeka rozšiřuje nebo rozděluje. V průběhu staletí se jméno příliš neměnilo, z let 1165 a 1171 je doložená podoba Rozstoc, dále se pak vyskytovaly různé varianty jako Rostoch, Rotstoc, Rotstoch a Roztoc, až se v roce 1366 jméno konečně ustálilo na dnešním Rostock.

Sousední obce: Graal-Müritz, Gelbensande, Rövershagen, Mönchhagen, Bentwisch, Broderstorf, Roggentin, Dummerstorf, Papendorf, Kritzmow, Lambrechtshagen, Elmenhorst/Lichtenhagen a Admannshagen-Bargeshagen.

Pohled na Rostock ze břehu řeky Varnavy

• Döbelnové – původem z německého Rostocku, později švédský šlechtický rod
• Georg Dragendorff (1836–1898) – německý chemik
• Almut Eggertová (* 1937) – německá herečka
• Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin (1718–1746) – ruská regentka
• Gebhard Leberecht von Blücher (1742–1819) – pruský maršál
• Joachim Gauck (* 1940) – německý politik
• Denise Hinrichsová (* 1987) – německá atletka
• Karin Kessowová, provdaná Drbalová (* 1954) – východoněmecká rychlobruslařka
• Albrecht Kossel (1853–1927) – německý lékař
• Rainer Maria Schröder (* 1951) – německý spisovatel

• Antverpy, Belgie, 1963
• Aarhus, Dánsko, 1964
• Bergen, Norsko, 1965
• Brémy, Německo, 1987
• Ta-lien Čína, 1988
• Dunkerque, Francie, 1960
• Göteborg, Švédsko, 1965
• Raleigh, Severní Karolína, USA, 2001
• Riga, Lotyšsko, 1961
• Rijeka, Chorvatsko, 1966
• Štětín, Polsko, 1957
• Turku, Finsko, 1959
• Varna, Bulharsko, 1966