Taranto

Taranto (česky Tarent[1]) je italské město v kraji Apulie a hlavní město provincie Taranto. Leží v jihovýchodní části země, v Tarentském zálivu, na pobřeží Jónského moře. Celostátní význam má přístav v novější části města, který též slouží jako námořní základna Italského námořnictva. Město je také sídlem arcibiskupa.

Taranto

znak
Poloha
Souřadnice40°28′ s. š., 17°14′ v. d.
Nadmořská výška15 m n. m.
StátItálie Itálie
regionApulie
provincieTaranto
Taranto
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha217 km²
Počet obyvatel203 257 (2013)
Hustota zalidnění936,7 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.taranto.it
Telefonní předvolba+ 99
PSČ74100-74121-74122-74123
Označení vozidelTA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Město založili Řekové v roce 706 př. n. l. jako Tarás (latinsky Tarentum). Během druhé punské války (218–201 př. n. l.) najalo město na svou obranu řecké žoldnéře a postavilo se po boku Kartáginců proti Římanům. V pozdějších letech za to Tarent zaplatil, když Římané město dobyli a námořníci obchod přenesli do Brindisi.

Za druhé světové války se přístav v Tarantu – jako jedna z hlavních základen královského námořnictva – stal v noci z 11. na 12. listopadu 1940 terčem útoku britských palubních torpédových bombardérů Swordfish.

Město a památky

Castello Aragonese, Staré Město

Město se skládá ze tří hlavních částí. Na ostrově, spojeném s pevninou dvěma mosty, se nachází Staré Město (Citta Vecchia). Od pevniny je odděluje zátoka Středozemního moře, východně Mare Piccolo, západně Mare Grande. Jihovýchodně leží hlavní, nejpočetněji obydlená část města Nové Město (Citta Nuova).[2] Severozápadní část města pak tvoří většinou průmyslové předměstí.

Dominantu Starého Města tvoří v jižní části ležící Aragonský hrad, Castello Aragonese, stavba z let 1492–1577. Druhou významnou stavbou je katedrála San Cataldo, leží ve středu Starého Města v ulici Via Duomo. Katedrála stojí na místě bývalého křesťanského chrámu ze 4. století, stavba pochází z 10. až. 11. století, v 17. až 18. století byla barokně upravena.[3] Dómantické sloupy a kryptu.

Nejvýznamnější památkou Nového Města je Národní archeologické muzeum, Museo Nazionale. Prehistorii zastupují jeskyní kresby ze 4 tisíciletí př. n. l., jsou zde předměty z doby železné a bronzové. Antiku reprezentuje bronzový Zeus ze 6. století př. n. l., hlava bohyně Athény s přilbou, mramorové sarkofágy, pohřební urny, keramika, terakotové masky a mnohé další předměty. Expozice byla kvůli rekonstrukci dočasně přemístěna do paláce Pantaleo.

Dále se ve městě nachází Oceánografické muzeum a také pobřežní promenáda.

Okolí města

Na jižní straně Salentského poloostrova jsou četné pláže a kempy u Porto Cesareo stojí mohutná čtyřboká věž Torre Squillace z 15. století.

Gastronomie

V celé Itálii mají dobrý zvuk cozze di Taranto, škeble po tarentsku. Uznávaným vínem je Lizzano, likér Amaro San Marzaco mívá vanilkovou nebo čokoládovou příchuť.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Galerie

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 77, 108. Standardizované jméno: Tarent.
  2. ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.
  3. KOLEKTIV AUTORŮ: Itálie. 1. vydání Olympia Praha 1990. 157 s. ISBN 80-7033-101-1

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.