Olten

Řeka Aara a Staré město

Krytý dřevěný most

V blízkosti Oltenu byly nalezeny různé artefakty ze starověku, věk těch nejstarších bývá odhadován na 16 až 14 tisíc let. Většina nálezů pochází z neolitu a mezolitu, avšak nalezené předměty nevykazují nic o osídlení, nebyly nalezeny ani žádné keramické nádoby. I nálezy z doby bronzové a železné jsou pouze skromné a nic o životě zdejších lidí nevypovídají. První stálejší osady zde pravděpodobně začaly vznikat až za éry Římské říše. Jméno osady, která zde v těchto dobách stála, není známé, avšak pravděpodobně mělo něco společného s místním mostem přes řeku Aara. Stále zde i opevnění, které ale bylo, pravděpodobně na konci 3. století, zničeno. Následně bylo postaveno nové větší opevnění, to ale bylo ve 4. století opuštěna. Bylo nahrazeno větším hradem, který měl sloužit k ochraně mostu přes řeku Aare.

V okolí hradu pak vyrostla vesnice, která je poprvé zmiňována roku 1201 pod názvem Oltun. Vesnici ve 13. století vlastnili hrabata z Frohburgu a roku 1377 ji odkoupili Kybururgové a nakonec roku 1384 byla pod nadvládou Habsburků. Od roku 1407 spadala vesnice pod město Basilej, které investovalo do infrastruktury. Velká část obce byla ale v letech 1411 a 1422 zničena při velkých požárech. Po druhém velkém požáru v roce 1422 se Basilej rozhodl Olten již více nepodporovat a nakonec jej roku 1426 prodal městu Solothurn.

Obecně byl Olten ve středověku a následně novověku považován za menší vesnici, kde byly dostupné pouze základní služby, například kováři nebo taverna. Roku 1600 se zdejší populace odhadovala na 500 obyvatel. Roku 1653 Olten ztratil práva města jako trest za podporu rebelů při švýcarské rolnické válce. Obyvatelé Oltenu časem získali ke státním orgánům nechuť a francouzskou invazi roku 1798 vítali jako vysvobození.

Olten poprvé dosáhl tisíce obyvatel v pozdějším 18. století. Rychlý růst nastal následně po zavedení železnice v roce 1856 a město se stalo průmyslovým a infrastrukturním centrem. I díky tomu před rokem 1900 mělo město 7 000 obyvatel. Již před rokem 1880 byl Olten druhým největším městem v kantonu. Populace se navíc v průběhu 20. století ztrojnásobila a roku 1970 dosáhla 21 000. Od té doby ale opět poklesla na současných 17 000.

Od roku 2009 má Olten celkovou rozlohu 11,49 km².[2] Z tohoto areálu se 1,46 km², tedy 12,7 %, využívá k zemědělským účelům, zatímco 4,81 km², tedy 41,9 %, je zalesněn. Zbytek země, 4,65 km² (40,5 %), zabírají silnice a budovy. Méně než jedno procento pak zabírají vodní plochy, říčky, Aara, jezera… 0,5 % je nevyužívaná půda. Obecně se Olten dělí na Nové a Staré město, přičemž Staré město se nachází v ohybu řeky Aara a Dünnern. Většina Nového města byla poprvé vybudována v 19. století, kdy se začalo poprvé stavět po obou stranách řeky.

Mezi zajímavá místa Oltenu se řadí vlakové nádraží nebo krytý most přes řeku Aaru. Kulturní záležitostí je i zvonice švýcarské reformované církve. Každoročně 1. srpna se zde koná přehlídka ohňostrojů, které bývají pouštěny z lodí plovoucích po řece. Ve městě se nachází i dvě knihovny a Univerzita aplikovaných věd. Hokejový tým EHC Olten hraje 2. švýcarskou národní ligu(NLB) a mají i vlastní stadion s 6270 místy, z toho 980 k sezení.

Olten podepsal smlouvu s těmito městy:

• Altenburg, Německo

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olten na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Olten na Wikimedia Commons