Ravenna

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu). Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a baptisteria s bohatou mozaikovou výzdobou. Středem historického centra města je Piazza del Popolo s budovou radnice (Palazzo Comunale) ze 17. st. a s palácem Palazzo Veneziano rovněž ze 17. st. Na dvou žulových sloupech z roku 1483 jsou umístěni patroni města. Pár set metrů jihozápadním směrem, na Piazza Duomo, je katedrála (Duomo), dóm vystavěný na v roce 1740 na základech nejstaršího ravennského kostela ze 4. až 5. st. Z původní stavby se dochovaly věž z 10. st. a krypta. Vedle dómu stojí Neonovo baptisterium z 5. st. Jižně od Piazza del Popolo v ulici Via C. Ricci, respektive na nám. Piazza Francesco, se nachází klášterní kostel San Francesco s románskou zvonicí založený v 5. st. Severovýchodně od hlavního náměstí Piazza del Poppolo leží areál s kostelem San Vitale z počátku 6. st. a pozůstatky zaniklého palácového komplexu (mauzoleum Gally Placidie) z poč. 5. st. Východně od náměstí, na jedné z hlavních ulic Via Roma, je kostel Sant'Apolinare Nuovo z 5. st. a zbytky paláce z 7. až 8. st. Na téže ulici je barokní kostel S. Maria in Porto vystavěný v letech 1553 až 1784.[2]

Památky chráněné UNESCEM:

• Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
• Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
• Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5. století s mozaikovým stropem (po 450).
• Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5. století.
• Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
• San Apollinare Nuovo, raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
• Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
• San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu – typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku 1440.

Další pamětihodnosti

• Piazza del Popolo, hlavní náměstí s radnicí
• Dóm z 18. st. s kostelní věží z 10. st.
• Theodorichův palác – zříceniny u nádraží, známé pod tímto jménem, zřejmě nebyly sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.
• Santa Maria in Porto, barokní kostel z 16. až 18. st.

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloni, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

• 
  Teodorichovo mauzoleum (520)
• 
  Sant´Apollinare in Classe
• 
  San Vitale
• 
  Constantin IV. uiděluje privilegia městu (6. stol.)
• 
  Neonovo baptisterium
• 
  San Vitale, vnitřek
• 
  Mauzoleum Gally Placidie, mozaiky
• 
  San Francesco
• 
  Sant´Apollinare nuovo
• 
  Sant´Apollinare nuovo, vnitřek
• 
  Kristus jako král (6. stol)
• 
  Santa Maria in Porto
• 
  ulice v centru města

Počet obyvatel

• Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l. - 37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
• Petr Chrysolog (kolem 380 – 451), arcibiskup, světec a učitel církve
• Valentinianus III. (* 419 - † 455), západořímský císař
• Theodorich Veliký (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
• Svatý Romuald (* okolo 951 - † 1027), světec
• Petr Damián (* asi 1006 - † 1072), myslitel, mnich a světec
• Dante Alighieri (1265 – 1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován
• Francesco Ingoli (1578 - 1649), kněz, církevní právník a astronom

• Dubrovnik, Chorvatsko
• Chartres, Francie
• Chichester, Spojené království
• Posadas, Argentina
• Speyer, Německo
• Szekszárd, Maďarsko
• Tønsberg, Norsko