Vaasa
Vaasa [ˈvɑːsɑ] (švédsky Vasa) je západofinské přístavní město ležící na břehu Botnického zálivu. S městem Umeå je spojuje trajekt, jenž je nejkratším námořním spojením mezi Finskem a Švédskem.
| Vaasa | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 63°6′ s. š., 21°37′ v. d. |
| Nadmořská výška | 6 m n. m. |
| Stát |  Finsko |
  Vaasa | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 183 km² |
| Počet obyvatel | 67 619 (2015)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 369,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1606 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Letiště Vaasa se nachází 9 kilometrů jihovýchodně od centra města.
Historie
Vaasa byla založena roku 1606 švédským králem Karlem IX. V 18. století se město neobyčejně rychle rozrostlo. Stalo se nejen sídlem zemského soudu, ale i prvním finským městem s veřejnou knihovnou. Ovšem roku 1852 byla Vaasa postižena zničujícím požárem, podobně jako i jiná finská města té doby. K několika málo dochovaným stavbám patří budova zemského soudu, přestavěná v roce 1863 na kostel.
Poté bylo město znovu vystavěno o 7 km západněji, neboť původní město ztratilo v důsledku postglaciálního vzestupu zemské kůry přístup k moři. Význam nového přístavu vzrůstal, k čemuž přispělo i propojení železniční tratí v roce v roce 1883.
Během Finské občanské války v roce 1918 se Vaasa stala opěrným bodem Bílých brigád vedených generálem Mannerheimem. Po dobu deseti týdnů, až do znovudobytí Helsinek, byla Vaasa sídlem exilového senátu a tím i faktickým hlavním městem země.
Znak města
Zlatá otep v červeném štítovém poli. Nad štítem zlatá koruna se zlatými a stříbrnými akanty. Pod štítem je zavěšen Řád kříže svobody.
Jazyk
Vaasa je oficiálně dvojjazyčným městem. 70 procent obyvatel hovoří finsky, 25 procent finskou švédštinou.[3]
Univerzity
V městě Vaasa jsou tři univerzity. Největší z nich je Vaasan yliopisto (Univerzita Vaasa), kterou navštěvuje přes 4500 studentů.[4] Dále je zde Åbo Akademi Vasa (pobočka Åbo Akademie Turku) a Svenska Handelshögskolan (Švédská obchodní vysoká škola)
Průmysl
Ve Vaase má svůj výrobní závod Wärtsilä (finsky: Oy Wärtsilä), výrobce lodních šroubů, lodních dieselových motorů a zařízení pro energetiku.
Fotogalerie
Vodárenská věž
Budova soudu
Luterský kostel
Pravoslavný kostel
Radnice
Luterský kostel, pohled z vodárenské věže
Původní zemský soud ve staré Vaase (Korsholm), dnes kostel
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel (Stav: k 31. prosinci):
|
|
Partnerská města
Umeå, Švédsko – od roku 1940
Harstad, Norsko – od roku 1949
Helsingør , Dánsko – od roku 1949
Kiel, Německo – od roku 1967- Schwerin, Německo – od roku 1965
Pärnu, Estonsko – od roku 1956
Šumperk, Česko – od roku 1984- Malmö, Švédsko – je patronem od roku 1940
Morogoro, Tanzanie – smlouva o spolupráci od roku 1988
Známé osobnosti
- Aarne Reini (1906–1974), zápasník
- Aulikki Rautawaara (1906–1990), zpěvačka
- Viljo Revell (1910–1964), architekt
- Leif Segerstam (* 1944), skladatel a dirigent
- Gunilla Nyroos (* 1945), herečka
- Mikaela Ingberg (* 1974), atletka
- Heikki Kallio (* 1980), šachový velmistr
- Maija Saari (* 1986), fotbalistka
- Oskar Osala (* 1987), hokejista
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vaasa na německé Wikipedii.
- Population structure.
- Kaupunkien ja kuntien lukumäärät ja väestötiedot. Dostupné online. [cit. 2019-02-15]
- Vaasa - oficiální stránky (německá jazyková verze) [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-18.
- Vaasa Ausbildung [online]. [cit. 2010-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-18.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vaasa na Wikimedia Commons
- Galerie Vaasa na Wikimedia Commons
- (anglicky) Cestovní příručka na Wikivoyage
- Oficiální stránky města (finsky, švédsky, německy, anglicky)
