Málaga

Málaga, případně Malaga (španělsky Málaga)[2][3][4] je přístavní město na jihu Španělska. Je centrem provincie Malaga. Po Seville je druhým největším městem v Andalusii a je 6. největším městem Španělska.[5] Žije zde přibližně 577 tisíc[1] obyvatel. Celkový počet obyvatel v metropolitní oblasti Malagy činil 897 563 osob (taktéž 6. místo).[6]

Málaga
Arénu na býčí zápasy

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice36°43′ s. š., 4°25′ z. d.
Nadmořská výška11 m n. m.
StátŠpanělsko Španělsko
Autonomní společenstvíAndalusie
ProvincieMalaga
ComarcaMálaga-Costa del Sol
Málaga
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha395 km²
Počet obyvatel577 405 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 461,8 obyv./km²
Správa
StarostaFrancisco de la Torre Prados (od 2000)
Vznik8. století př. n. l.
Oficiální webwww.malaga.eu
Telefonní předvolba95
PSČ29001–29018
Označení vozidelMA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve městě se nachází mezinárodní letiště, přístav a univerzita. Díky příjemnému podnebí je Malaga jedním z nejoblíbenějších turistických destinací Iberského poloostrova. V Malaze se narodili malíř Pablo Picasso, známý španělský politik z 19. století Antonio Canovas del Castillo nebo herec Antonio Banderas. V roce 2015 zde bylo otevřeno muzeum moderního umění Centre Pompidou Málaga, které je první zahraniční pobočkou stejnojmenného muzea v Paříži.

Historie

Féničané z Týru založili kolem roku 770 před Kristem kolonii pojmenovanou Málaka nebo Malake. Město hlídalo ústí řeky Guadalmediny a sloužilo jako důležitý bod na obchodní trase mezi Fénicií a Gibraltarským průlivem. Stejně jako ostatní fénické kolonie město bylo mezi 6. a 5. stoletím pod nadvládou Kartága.

Po Punských válkách Římská republika převzala vládu nad městem, které v tu dobu bylo známo jako Malaca. Změnila jej do konfederovaného města s vlastním zákoníkem Lex Flavia Malacitana. V tu dobu ve městě vzniklo římské divadlo.[7] Po pádu Západořímské říše město bylo nejprve pod vládou Visigótů a následně patřilo do Byzantské říše (550–621). Následně patřilo město opět Visigótům a po dobyti Španělska muslimy v roce 711 patřilo do Umajjovského kalifátu.

V osmém století se město stalo důležitým regionálním obchodním střediskem. Po odtržení se od kalifátu převzala vládu nad městem Mālaqah Cordoba. Po pádu španělské větve Umajjovců se Malaqah stalo hlavním městem království pod vládou Ziridů. Mezi lety 1025 a 1239 se Malaga stala hlavním městem autonomního taifu, v roce 1239 se město stalo součástí Granadského emirátu.

Malaga v roce 1572: Hrad Gibralfaro (uprostřed)

Malaga bylo jedním z měst, kde se muslimská nadvláda na Iberském poloostrově udržela nejdéle. Zatímco většina poloostrova už během Reconquisty se od nadvlády muslimů odpoutala, tak tehdejší Malaqah byla stále okupována Maury. Dne 18. srpna 1487 byla Malaga opět vybojována křesťany.[8] Zbylí muslimští obyvatelé odolávali útokům a bombardování artilerií a následně byli vyhladověním přinucení se vzdát. Následně pak byli prodáni do otroctví nebo předáni jako „dar“ ostatním křesťanským vládcům pět let před pádem Granady[9].

Dne 24. srpna 1704 v moři jižně od Malagy proběhla bitva o Malagu, jednalo se o největší námořní bitvu ve válce o španělské dědictví.

Po puči v roce 1936 si vláda druhé republiky ponechala vládu nad městem. Přístav byl na začátku Španělské občanské války základnou pro námořnictvo druhé republiky. Při bombardování italskými válečnými loděmi byl těžce poškozen, částečně při bojích o prolomení námořní blokády španělského Maroka a částečně při námořním bombardování Malagy.[10] Po bitvě o Malagu a Frankistickém převzetí moci v únoru 1937 bylo zabito více než sedm tisíc lidí.[11] Město bylo těžce poškozeno i později námořními jednotkami španělské republiky. Známý britský novinář a spisovatel Arthur Koestler byl nacionalisty zajat při příjezdu do města, z této doby vznikla kniha Spanish testament, kde se objevují očitá svědectví pádu Malagy do rukou Francisca Franca.

Města Malaga, Torremolinos a zbytek Costa del Sol se po válce začaly rozvíjet v rámci rozvoje turismu ve Španělsku.

Geografie a podnebí

Malaga leží na západním pobřeží Středozemního moře na Costa del Sol (Pobřeží slunce), obklopují ji pohoří Sierra de Mijas a Montes de Málaga. Městem protékají řeky Guadalmedina a Guadalhorce, které ústí do Středozemního moře.

V Malaze je středozemní podnebí, počasí je po většinu roku slunečné. Léto je nadprůměrně suché a horké, teploty se pohybují velmi často i přes 30 °C. Zimy jsou mírné.

Městské části

Město je rozděleno na 10 větších čtvrtí (= distritos). Centro, Este (s Pedregalejo, El Palo a Cerrado de Calderón), Ciudad Jardín, Bailén/Miraflores, Palma/Palmilla, Cruz de Humilladero, Carretera de Cádiz, Churriana (začleněno do města roku 1905), Campanillas a Puerto de la Torre, které se opět dělí na stovky menších Barrios (obytné nebo industriální části).

Památky a turistika

El castillo de Gibralfaro (alcázar de Gibralfaro), hrad – jeho vstupní část

Alcazaba

Alcazaba je maurská pevnost z 11. století, která byla vybudována na troskách fénického paláce. Byla vybudována pro maurského krále z Granady a v 14. století rozšířena. Nacházejí se zde starověké ruiny římského amfiteátru.

Katedrála

Katedrála Catedral de la Encarnación, byla vybudována křesťanskými dobyvateli roku 1528 namísto velké mešity. Je nazývána také La Manquita („ta jednoramenná“), protože její druhá věž nebyla kvůli nedostatku peněz nikdy dokončena.

Další turistické cíle

  • Rodný dům Pabla Picassa na náměstí Plaza de la Merced
  • Botanická zahrada „Jardín Botánico-Histórico La Concepción“, park s 3000 místními rostlinami a palmami
  • Santuario de la Victoria
  • Paseo del Parque nebo také Parque de Málaga – park navržený jako botanická promenáda s celkovou plochou cca 30.000 m²
  • Paseo de la Farola
  • býčí aréna La Malagueta s více než 14 000 místy a s průměrem 50 m (je jednou z největších arén ve Španělsku)

Kultura

La Santa Iglesia Catedral Basílica de la Encarnación, místní katedrála

Muzea

Divadla

  • Teatro Cervantes

Obchody

Hlavní nákupní ulice Calle Larios.

Kina

Alameda, Albéniz a nové Estación de RENFE (všechny v centru města), Plaza Mayor (multiplex s IMAX), Málaga Nostrum, Rosaleda a Victoria (všechny se nacházejí v nákupních centrech, které jsou na okraji města).

Galerie

Politika

První demokratické volby se konaly roku 1979.

Seznam starostů Malagy

RokStarostaPolitická strana
1970–1977Cayetano Utrera RavassaMovimiento Nacional
1977–1979Luis Merino BayonaMovimiento Nacional
1979–1983Pedro Aparicio SánchezPSOE
1983–1987Pedro Aparicio SánchezPSOE
1987–1995Pedro Aparicio SánchezPSOE
1995–1999Celia Villalobos TaleroPP
1999–2003Celia Villalobos Talero a Francisco de la Torre Prados (2000)PP
2003–2007Francisco de la Torre PradosPP
2007–2011Francisco de la Torre PradosPP
2011–2015Francisco de la Torre PradosPP
2015–2019Francisco de la Torre PradosPP
2019–Francisco de la Torre PradosPP

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Národní statistický institut: Municipal Register of Spain of 2021. 30. prosince 2021. Dostupné online.
  2. Universum, všeobecná encyklopedie, 5. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 715 s. ISBN 80-207-1060-4. S. 607.
  3. BRADNOVÁ, Hana, kolektiv autorů. Geografický místopisný slovník světa. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 478.
  4. Internetová jazyková příručka – Malaga. prirucka.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2020-08-22]. Dostupné online. (česky)
  5. INE - počet obyvatel v obcích, 2007
  6. Proyecto Audes. alarcos.inf-cr.uclm.es [online]. [cit. 2008-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22.
  7. Leucona, Emilio. «Jornadas de estudio por el 150 aniversario del hallazgo de la Lex Flavia Malacitana». Consulted on 7 April 2008.
  8. DE MADARIAGA, Salvador. La vida del muy magnífico señor Don Cristóbal Colón. 5th. vyd. Mexico: Editorial Hermes, 1952. S. 222. (Spanish)
  9. Blood and Faith: The Purging of Muslim Spain, Matthew Carr, page 7, 2009
  10. Balfour, Sebastian; Preston, Paul (2009). Spain and the great powers in the twentieth century. London, UK; New York, USA: Routledge. p. 172. ISBN 978-0-415-18078-8.
  11. Antony Beevor, The Battle for Spain: The Spanish Civil War 1936–1939. London: Weidenfeld & Nicolson. 2006, ISBN 0-297-84832-1

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.