Narbonne

Arcibiskupský palác

Narbonne bylo založeno jako první kolonie mimo území Itálie roku 118 př. n. l. pod jménem Narbo Martius, v pozdější době se stalo hlavním městem římské provincie Gallia Narbonensis a také jedním z nejdůležitějších římských měst v dnešní Francii. Městem vedla silnice Via Domitia, která byla první římskou silnicí v Galii, jejíž vznik spadá do období založení kolonie. Via Domitia propojovala Itálii s koloniemi v Hispánii. U Narbonne se spojovala Via Domitia s další římskou silnicí Via Aquitania, která vedla přes Toulouse a Bordeaux k Atlantskému oceánu. Po pádu římské říše padlo město do rukou Vizigótů a bylo až do 8. století hlavním městem provincie Septimania (413–720), poté ho ovládli Maurové. V roce 759 jej získal franský král Pipin III. Krátký. Ve středověku byl Narbonne znám především jako domov katarů.

Dominantou Narbonne je monumentální, i když nedokončená gotická konkatedrála svatých Justa a Pastora. Začala se stavět roku 1272 na místě starších staveb ze 4. a 9. století a stavba byla zastavena v polovině 14. století. Současná stavba zahrnuje chór, část příčné lodi a křížová chodba. Chór dlouhý 60 m a široký 41 m je s výškou 41 m jedním z nejvyšších ve Francii. Dvě opevněné budovy arcibiskupského paláce z 12. a 14. století spojuje chodba s katedrálou.

• Aosta, Itálie
• Grosseto, Itálie
• Salford, Anglie, Spojené království
• Weilheim in Oberbayern, Bavorsko, Německo