Kontinent

Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) nebo světadíl je velká souvislá pevninská masa na povrchu Země. Rozlišuje se maximálně sedm kontinentů (podle rozlohy): Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Austrálie a Evropa, podle jiného dělení se považuje za jeden kontinent Amerika a/nebo Eurasie, případně Eurafrasie. Česká zeměpisná škola rozlišuje 5 kontinentů a 7 světadílů.[zdroj?]

Mapa světa zobrazující 6 barevně odlišených kontinentů

Jelikož neexistuje žádný standard pro definici kontinentu, různé kultury a vědní obory mají odlišné seznamy toho, co považují za kontinent. Všeobecně uznané charakteristiky kontinentu jsou: musí jít o rozlohou velké území, musí sestávat z neponořené pevniny a musí mít geologicky význačné hranice (v úvahu se mohou kromě moří či hor brát např. i litosférické desky). Zatímco podle některých existuje pouze 4 nebo 5 kontinentů (například OSN), ve světě se nejčastěji uvádí 7 (západoevropský svět), resp. 6 (východoevropský svět).

Dvěma nejčastějšími neshodami v udávání počtu kontinentů jsou otázky, mají-li se Evropa a Asie počítat odděleně nebo dohromady jako Eurasie, a mají-li Severní a Jižní Amerika být považovány za dva kontinenty nebo za jediný. Několik geografů[kterých?] také navrhlo seskupit Evropu, Asii a Afriku do jediného kontinentu, Eurafrasie (v geopolitice se jí rovněž říká světový ostrov). Pro laiky se situace stává ještě více matoucí tím, že v případě Ameriky se paralelně používá výrazů Latinská Amerika a zejména Střední Amerika, které sice označují jisté části Ameriky, ne však nějaký kontinent.

Česká zeměpisná škola spory v počtu kontinentů většinou řeší vydělením dvou různých termínů: kontinent a světadíl. Zatímco za kontinent (5×) je považována souvislá část souše obklopená světovým oceánem a tvořená pevninským typem zemské kůry (kontinentální kůra), světadíl (7×) je vnímán jako oblast se samostatným geografickým a historickým vývojem.[1]

Rozdělení světa na 7 kontinentů se obvykle vyučuje v západní a střední Evropě a v Severní Americe, zatímco rozdělení na 6 kontinentů (spojená Eurasie) se také vyučuje v Severní Americe a dál ve východní Evropě a Jižní Americe či v Asii. Šest je také počet kontinentů používaných ve vědeckém prostředí.

Kontinenty jsou občas dál pomyslně děleny na subkontinenty. Definice tohoto termínu je ještě nepřesnější než definice kontinentu. V češtině se tímto termínem obvykle označuje Indie („indický subkontinent“).

Ostrovy jsou zpravidla „přiřazeny“ ke kontinentu, kterému jsou nejblíž. Austrálie a ostrovy v Tichém oceánu jsou někdy souhrnně označovány jako Australasie nebo Oceánie.

Systémy dělení kontinentů

Kontinenty
Světadíly
Mapa světa s barevně odlišenými kontinenty
7 kontinentů     Severní Amerika     Jižní Amerika     Antarktida     Afrika     Evropa     Asie     Austrálie
6 kontinentů     Severní Amerika     Jižní Amerika     Antarktida     Afrika        Eurasie     Austrálie
6 kontinentů        Amerika     Antarktida     Afrika     Evropa     Asie     Austrálie
5 kontinentů        Amerika     Antarktida     Afrika        Eurasie     Austrálie
4 kontinenty        Amerika     Antarktida           Eurafrasie     Austrálie

Rozdělení kontinentů se mění také v čase díky deskové tektonice. V geologických časových měřítcích dochází k přirozenému rozdělování a spojování kontinentů přesunem, zlomy a srážkami jednotlivých pevninských litosférických desek. Některé části kontinentů dokonce nově vznikají z oceánského dna a některé naopak subdukcí kontinentálních desek úplně zanikají.

Minimálně dvakrát již byly všechny (nebo naprostá většina) části pevniny spojené do tzv. superkontinentů. S jistou mírou spolehlivosti lze tento vývoj podle geologického záznamu vysledovat až k superkontinentu zvanému Rodinie před cca 800 až 1100 miliony let, třebaže jsou i doklady starších hornin, svědčících o dřívějších kontinentech (v jejich existenci, součástech a poloze se však výsledky studií rozcházejí). Růst kontinentů v čase je nerovnoměrný.[2] Před 550 až 600 miliony let došlo také k významnému přiblížení kontinentů vzniklých postupným rozpadem Rodinie a možná i k jejich dočasnému spojení do superkontinentu Pannotie. Zatím posledním superkontinentem, mnohem spolehlivěji doloženým, byla před 200 až 300 miliony let Pangea, z ní rozpadem vznikly Laurasie (dala vznik Severní Americe a velké části Eurasie) a Gondwana (z níž pocházejí Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie).

Základní údaje o kontinentech

Kontinent Rozloha (km²) Populace
(odhad 2018)
 % celkové
světové populace
Hustota zalidnění
(ob./km²)
Asie 44 603 8534 522 000 00059,5 %101,4
Amerika 42 549 0001 002 000 00013 %23,5
Afrika 31 370 0001 276 000 00017 %40,7
Antarktida 13 720 0001 0000,00002 %0,00007
Evropa 10 180 000740 000 00010 %72,7
Austrálie a Oceánie 8 500 00041 000 0000,5 %4,8

Reference

  1. VILÍMEK, Vít; ET AL. Zeměpisný slovníček. Praha: NČGS, 1996. ISBN 80-901942-6-5. S. 55.
  2. GARÇON, Marion. Episodic growth of felsic continents in the past 3.7 Ga. S. eabj1807. Science Advances [online]. 2021-09-24. Roč. 7, čís. 39, s. eabj1807. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.abj1807. (anglicky)

Související články

Bájné kontinenty a světy

První kontinenty

Ponořené kontinenty

Externí odkazy

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750miliony let zpět600–5502000
Světadíly:Arábie
Madagaskar
Indie
KongoAfrikaAfrika
PatagonieSibiřAtlantikaJižní Amerika
AtlantikaZápadní ArábieBaltikaAustrálie
UrRodinieVýchodní GondwanaProtogondwanaPannotieLaurentieEuramerika (Laurussie)PangeaGondwanaAntarktidaAntarktida
ArktidaNenaZápadní GondwanaProtolaurasieGondwanaLaurasieLaurentieSeverní Amerika
BaltikaBaltikaAvalonieEurasie
LaurentieSeverní Čína
SibiřJižní Čína
Oceány:MiroviaPrototethys, PaleotethysPanthalassaTethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.