Modrá krev
Modrá krev je český televizní seriál, pojednávající o historii a současnosti významných českých šlechtických rodů.
Modrá krev | |
---|---|
Žánr | dokumentární |
Formát | seriál |
Námět | Alena Činčerová |
Režie | Alena Činčerová |
Hrají | František Kinský Miroslav Etzler Zdeněk Sternberg Karel Schwarzenberg |
Země původu | Česko |
Jazyky | čeština, angličtina, němčina |
Počet řad | 2 |
Počet dílů | 16 |
Obvyklá délka | cca 53 minut |
Produkce a štáb | |
Výkonný producent | David Boháč |
Producent | Simona Boháčková |
Kamera | David Ployhar Martin Čech Ervín Sanders Pavel Brynych |
Produkční společnost | Česká televize |
Premiérové vysílání | |
Stanice | Česká televize |
Formát obrazu | barevný 16 : 9 |
Formát zvuku | stereo |
Vysíláno | 26. ledna 2017 – |
Modrá krev na ČSFD, SZ Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V rozhovorech s jejich současnými žijícími příslušníky je v seriálu reflektována zejména doba 20. století – po první světové válce (zrušení šlechtických titulů), za druhé světové války (nacistická perzekuce) i po této válce (Benešovy dekrety 1945, Vítězný únor 1948, zabavení majetků, vyhnání z rodinných sídel) a nakonec snaha o revalvaci rodových jmen po restitucích od roku 1990, obvykle ve zdevastovaném stavu[1]. Průvodcem pořadu je hrabě František Kinský, potomek kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova.[2]
Už v Dalimilově kronice ze 14. století najdeme, že šlechtic je osobnost s mimořádnými vlastnostmi. Slovo šlechetnost se sympaticky usadilo v naší mateřštině. A dnes nesouvisí jenom s aristokratickým původem.—citát z upoutávky[3]
První série (2017)
1. Kolowratové
(premiéra: 26. ledna 2017, ČT2)
rodové heslo: Věrně a stále.
V této epizodě byli osobně představeni žijící potomci dvou větví šlechtického rodu Kolowratů, Kolowrat-Krakowští a Kolowrat-Krakowští-Liebsteinští:
- Jan Egon Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (* 1958), správce rodového majetku v Rychnově nad Kněžnou a Černíkovicích a jeho děti, syn Filip Jan Kolowrat-Krakowský-Liebsteinský (* 2001) a dcera Sophie Stefanie Andrea Kolowrat-Krakowská-Liebsteinská (* 2003)
- Arnošt (Ernest) Kolowrat-Krakowský (* 1935), syn Jindřicha Kolowrat-Krakowského a jeho druhé ženy Marie Klimtové, spisovatel
- Alyssa Margareta Kolowratová (* 1967), vnučka Jindřicha Kolowrat-Krakowského, učitelka angličtiny na Mezinárodní škole v Praze-Nebušicích a její dcera Alexie (Saša) Elizabeth Kolowratová
- Maximilian Alexander (* 1996) a Francesca Dominika Kolowrat-Krakowští (* 1998), studující děti Františka Sal. Tomáše Karla Kolowrat-Krakowského (1943–2004), kameramana a filmového producenta[4] a Dominiky Kolowrat-Krakowské (* 1966), roz. Perutkové, která spolu se svými dětmi založila Nadační fond Kolowrátek.[5]
2. Czerninové
(premiéra: 2. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Nezahyneš ani ohněm ani mečem.
Druhá epizoda je věnována šlechtickému rodu Czerninů z Chudenic, jejich jindřichohradecké i vinořsko-dymokurské větvi. Společným předkem obou větví byl Prokop Vojtěch Czernin († 1777). Tento rod vyniká tím, že po sedm století dobrovolně neopustil rodové sídlo Chudenice, zkonfiskovány jim byly až na základě Benešových dekretů v roce 1945.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
- Karl Eugen Czernin (* 1956) z jindřichohradecké větve, vnuk Eugena Czernina z Chudenic (1892–1932), od roku 2004 vladař domu hradeckého a chudenického, majitel zámku Lázeň[6]
- Wenzel Czernin (* 1986), jeho syn
- Theobald (Děpold) Czernin (1936–2015) z vinořské větve, majitel zámku v Dymokurech a jeho manželka Polyxena Lobkowiczová (* 1941)
- Tomáš Czernin (* 1962), jejich syn, stavební inženýr, lesník a zemědělec, po smrti otce majitel zámku v Dymokurech a jeho manželka Ursula Piringerová (* 1959), vystudovaná historička
- Anna Maria (* 1993), Wolfgang (* 1995), Maximilian (* 1997), jejich děti, studenti
- Diviš Czernin (* 1942), bratr Theobalda (Děpolda) Czernina, majitel zámku Hlušice, bývalý aktivní hokejista
- Karel (Karli) Czernin (* 1992), jeho syn
3. Schwarzenbergové
(premiéra: 9. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Nic než právo. – latinsky Nil nisi rectum.
Schwarzenbergové, původem franský rod, získali v roce 1654 inkolát v Čechách a dědictvím po rodu Eggenbergů vytvořili po roce 1719 postupně rozsáhlou državu v jižních a severních Čechách. Mj. jim patřila města a panství Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Netolice, Prachatice, Volary, Vimperk, Orlík. Dělí se na dvě větve, hlubocko-krumlovskou (primogenitura) a orlickou (sekundogenitura). Hlubocko-krumlovská větev ztratila majetek v roce 1947 (Lex Schwarzenberg) a vymřela. Orlickou větev založil polní maršál Karel Filip Schwarzenberg, který porazil Napoleona I. v bitvě národů u Lipska. Z této větve, které byl majetek znárodněn v roce 1948, pochází i bývalý ministr zahraničí a kandidát na prezidenta České republiky Karel (VII.) Schwarzenberg.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
- Karel (VII.) Schwarzenberg (* 1937), současná hlava rodu, majitel zámku Dřevíč a restituent majetku orlické větve Schwarzenbergů (Orlík, Čimelice, Sedlec a Schwarzenberský palác ve Voršilské ulici v Praze)
- Anna Carolina (Lila) Schwarzenbergová (* 1968), dcera Karla Schwarzenberga, bývalá manželka britského scenáristy Petera Morgana (* 1963), matka 5 dětí: 1 dcery (Joya) a 4 synů (Robin, Karol, Viktor, Laszlo), které též představila
- Alexander Konstantin Schwarzenberg (* 1971), "bratranec" Karla Schwarzenberga, česko-rakouský podnikatel žijící na řeckém ostrově Patmos.
Společným předkem Karla (VII.) a Alexandra byl Karel IV. Schwarzenberg (1859–1913), který se dvakrát oženil. Karel (VII.) je vnukem syna Karla IV. z prvního manželství, Alexander je vnukem syna Karla IV. z druhého manželství. Jinak řečeno dědečkové Karla a Alexandra byli nevlastní bratři.
V pořadu byl zmíněn Lex Schwarzenberg, zákon č. 143/1947 Sb. o převodu vlastnictví (konfiskaci) majetku hlubocké větve Schwarzenbergů, jejíž hlavou byl JUDr. Adolf Schwarzenberg (1890–1950), na zemi Českou. Tento zákon se dosud nepodařilo právní cestou vyvrátit.
4. Sternbergové
(premiéra: 16. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Nikdy nezapadá. – latinsky Nescit ocassum.
Sternbergové patří mezi významný, starobylý český šlechtický rod, který svůj název odvozuje od hradu Český Šternberk, který ve 13. století založil syn zakladatele rodu Diviše z Divišova, Zdeslav z Divišova. Jeho příslušníci později používali přívlastek "ze Šternberka". Podle rodinné legendy sahá historie rodu až ke Kašparovi, jednomu za Tří králů a hvězda v erbu Sternbergů je tedy hvězdou betlémskou, k níž se vztahuje i rodové heslo "nikdy nezapadá". Kašpar Šternberk (1761–1838) byl významný paleobotanik, spoluzakladatel Národního muzea.
Rod Sternbergů se dělí na dvě větve, konopišťskou a holickou, která vymřela v roce 1712.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
- Zdeněk Sternberg (1923–2021), tehdejší doyen rodu a vlastník hradu Český Šternberk a zámku Březina na Rokycansku. V tomto dílu seriálu byly použity i záběry z filmu Černí baroni z roku 1992, kde jeho postavu ztvárnil herec Václav Vydra.
- Franziska Diana Sternbergová, provdaná Phippsová (* 1936), dcera Leopolda Sternberga (1896–1957) a Cecílie, rozené Reventlow-Criminil (1908–1983), majitelka zámku Častolovice a zámku v Zásmukách. Věnuje se interiérovému návrhářství, keramické tvorbě a zahradničení, zejména pěstování růží
- Henry Seilern und Aspang (* 1990), vnuk Diany Sternbergové, syn její dcery Alexandry Phippsové (* 1959), podruhé provdané Hardeggové
- Jiří Sternberg (* 1968), syn Jana Boska Sternberga (1936–2012) a Leopoldiny Lobkowiczové (* 1943), současný majitel zámku Jemniště a jeho žena Petra, rozená Říhová (* 1975), vystudovaná teoložka
- Isabela Sternbergová (* 1999), jejich dcera; je studující a ve volném čase navrhuje a vyrábí originální šperky
Rod v minulosti vlastnil nebo stále ještě vlastní hrad Český Šternberk, zámek Jemniště, zámek Častolovice, zámek Konopiště, zámek Bechyně, nejvýše položený hrad v Čechách Kašperk, zámek Zelená hora u Nepomuku, Šternberský palác na Hradčanech, Šternberský palác na Malé Straně a zámek Troja v Praze.
5. Lobkowiczové
(premiéra: 23. února 2017, ČT2)
rodové heslo: Popel jsem a popel budu
Lobkowiczové jsou staročeský rytířský šlechtický rod, pocházející ze 14. století. Za jejich prapředka je označován nemajetný zeman Martin z Újezda, jehož syn Mikuláš Chudý z Újezda získal za své služby od krále Václava IV. ves Lobkovice u Mělníka a začal se psát jako Mikuláš z Lobkovic. Jeho dva synové Mikuláš a Jan založili dvě hlavní rodové větve: Hasištejnští z Lobkovic a Popelové z Lobkovic (k nim se vztahuje i rodové heslo Popel jsem a popel budu). Dnes existují 4 linie rodu, primogenituru na Roudnici zastupuje linie roudnická, křimická a dolnobeřkovická, sekundogenituru na Mělníce zastupuje linie mělnická. Od roku 1919 se původně poněmčelý zápis rodového jména Lobkowitz změnil na staročeský Lobkowicz.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
- Jiří Jan Lobkowitz (* 1956), politik a finančník, současný majitel zámku Mělník s přilehlými polnostmi a vinicemi, jeho druhá manželka, sopranistka Zdenka Belas, rozená Zdeňka Hojková (* 1978) a jejich syn Robert (* 2011)
- Jaroslav Lobkowicz (* 1942), vyučený opravář televizí, vystudovaný inženýr elektrotechnik, majitel zámku v Křimicích, podnikatel v zemědělství a potravinářství a jeho žena Elisabeth Lobkowiczová, rozená de Vienne (* 1947)
- Vladimír Lobkowicz (* 1972), syn Jaroslava Lobkowicze, vystudovaný právník, finanční analytik a podnikatel v zemědělství a potravinářství, jeho žena Alix, rozená Paul-Cavallierová (* 1975) a jejich děti Lucia (* 2009), Jaroslav (* 2012) a Antonia
- František Lobkowicz (1948–2022), první biskup ostravsko-opavský
Lobkowiczové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky Mělník, Hořín, Roudnice nad Labem, Nelahozeves, Jezeří, Zbiroh, Konopiště a hrady Hasištejn, Vysoký Chlumec, Střekov, Točník, Žebrák, Kost a Krakovec. V Praze jim patřily dva paláce – Lobkovický palác ve Vlašské ulici na Malé Straně (nyní velvyslanectví Spolkové republiky Německo) a Lobkovický palác na Pražském hradě (v současnosti vlastní William Lobkowicz), ve Vídni Lobkovický palác na Lobkowitzplatz (nyní divadelní muzeum).
6. Nostitzové
(premiéra: 2. března 2017, ČT2)
Nostitzové jsou starý šlechtický rod původem z Horní Lužice, který se kromě Polska a Slezska rozšířil i do Čech. Česká hraběcí větev Nostitzů má počátky u Jana Hartvíka z Nostic, dědice Sokolovského panství, který v 60. a 70. letech 17. století nechal vystavět Nostický palác na Maltézském náměstí v Praze na Malé Straně. Dalším významným příslušníkem rodu byl František Antonín Nostic-Rieneck, který dal podnět k zahájení stavby Stavovského (tehdy Nosticova) divadla na pražském Ovocném trhu.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
- Mathilda Nostitzová (1936–2021), manželka italského diplomata Maria Guagliottiho, bývalého velvyslance Suverénního řádu Maltézských rytířů v Praze, zakladatelka Nadačního fondu Mathilda pro slabozraké a nevidomé lidí a s ním souvisejícího efektivního modelu výcviku vodicích psů. Požádala v restituci o vydání rodového sídla, zámku Planá, ale nebylo jí dosud vyhověno. Je autorkou rodového hesla Pomáhej bližnímu svému
- Žofie Nostitz-Rienecková (* 1929), vnučka Františka Ferdinanda d'Este a Žofie Chotkové, kteří zemřeli při atentátu v Sarajevu v roce 1914
- Dominik Nostitz (* 1973), potomek větve Nostitz-Rienecků, vystudovaný filozof a právník, hudebník, majitel hudebního klubu a umělecké agentury Agentur 08 ve Vídni
Nostitzové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky Planá, Sokolov, Štiřín, Měšice v okrese Praha-východ, Průhonice a dva pražské paláce, Nostický palác na Maltézském náměstí a Palác Sylva-Taroucca (známý též jako palác Piccolomini nebo Savarin) v pražské ulici Na příkopě.
7. Colloredové
(premiéra: 9. března 2017, ČT2)
Colloredové, starý italsko-rakouský rod, přišli do českých zemí během třicetileté války. Jeden z jejich příslušníků František de Paula Gundaccar (1731–1807) si vzal Marii Izabelu, hraběnku Mansfeldovou a on i jeho potomci užívali jména Colloredo-Mansfeld. Kromě linie Mansfeld se rod dělil na linie Waldsee/Wallsee a Waldsee-Mels. Známými příslušníky rodu byli např. Jeroným Colloredo-Waldsee, kníže-biskup salcburský a zaměstnavatel Wolfganga Amadea Mozarta a Rudolf Colloredo-Waldsee, polní maršál, který úspěšně bránil Staré Město pražské za švédského obléhání Prahy a také dal podnět k přestavbě komplexu budov na Malé Straně na barokní palác s terasovou zahradou (dnešní Schönbornský palác, sídlo velvyslanectví USA).
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu:
- Kristina (Christina) Colloredo-Mansfeldová (* 1940), malířka, byla třikát vdaná, matka třech synů ze dvou manželství (Leonhard, Derek a Stephen (Stefan)), které adoptoval její otec Josef III. Leopold Colloredo-Mansfeld (1910–1990), dosud trvá její restituční spor se státem o vydání rodového majetku, zámku Opočno
- Leonhard Colloredo-Mansfeld (* 1964, 1963?), vystudoval lesní inženýrství, žije střídavě v rakouském Öblarnu u Štýrského Hradce a v Opočně, pečuje o rodinné lesní pozemky
- Derek (Dereck) Colloredo-Mansfeld, žije střídavě ve Švédsku, kde podniká v oboru počítačových technologií a v rakouském Öblarnu, kde je majitelem kulturního domu a klubu
- Alexander Colloredo-Mansfeld, syn Leonharda Colloredo-Mansfelda, studuje v Praze
Colloredové vlastní, nebo v minulosti vlastnili zámky: Opočno, Dobříš, Zbiroh, Zelená hora, dva pražské paláce Schönbornský palác (nyní velvyslanectví USA) na Malé Straně a Colloredo-Mansfeldský palác v Karlově ulici (nyní Galerie hlavního města Prahy) a též Colloredovský palác ve Vídni (Waaggasse 4).
8. Kinští
(premiéra: 16. března 2017, ČT2)
rodové heslo: Bůh, čest, vlast.
Kinští (resp. Kinští z Vchynic a Tetova) jsou staročeský šlechtický rod pocházející z počátku 13. století. Jméno Kinský se vyvinulo z německého přepisu původního jména Wchynsky, tj. Vchynský ze Vchynic a z Tetova, podle jména vesnice a tvrze nedaleko Lovosic na Litoměřicku. Prvním známým předkem je vladyka Martin z Medvědiče († asi 1209). Dalším předkem byl hrabě Vilém Kinský, který byl zavražděn v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna roku 1634. V 18. století se rod rozdělil na několik větví; hlavní z nich byli chlumečtí Kinští (primogenitura), knížecí větev a kostelečtí Kinští.
V této epizodě, uzavírající první sérii, byli představeni tito příslušníci rodu:
- František Kinský (* 1947), starosta a zastupitel v Kostelci nad Orlicí, věnuje se správě rodového zámku, průvodce všemi díly televizního seriálu Modrá krev
- Kristian Kinský (* 1976), syn Františka Kinského
- Barbora Kinská, provdaná Jarošová (* 1975), dcera Františka Kinského a její dva synové Alexius a Maxmilián
- Giovanni Kinský dal Borgo (* 1949), hospodář, chovatel koní a jeho manželka Michelle Marsh
- Francesco Kinský dal Borgo (* 1983), jejich syn, pečuje o rodové pozemky
- Constantin Kinský (* 1961), mecenáš, finanční poradce a správce panství ve Žďáru nad Sázavou a jeho manželka Marie Kinská (* 1963), rozená de Crevoisier d'Hurbache, francouzská choreografka
Kinští vlastní nebo v minulosti vlastnili zámky: Kostelec nad Orlicí, Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Žďár nad Sázavou, Benešov nad Ploučnicí, hrady Sloup u Nového Boru a Kost, dva pražské paláce Palác Kinských (také Palác Golz-Kinských) na Staroměstském náměstí, Palác Kinských na Malé Straně (též Dům u Zlaté koruny) a palác Kinských ve Vídni.
Druhá série (2019)
9. Bubnové z Litic
(premiéra: 5. září 2019, ČT2)
rodové heslo: Ctíce předky ctíme sebe.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Bubnů z Litic:
- Eleonora Dujková, rozená Bubna-Litic (1929–2018)
- Petr Dujka, syn Eleonory (* 1951)
- Monika Dujková, dcera Eleonory (* 1950)
- Dominik Bubna z Litic, synovec Eleonory (* 1966)
- David Bubna z Litic, synovec Eleonory (* 1957)
- Patrick Bubna z Litic, nevlastní bratr Eleonory (* 1951)
10. Hildprandtové
(premiéra: 12. září 2019, ČT2)
rodové heslo: Per angusta ad augusta. – latinsky Přes překážky ke slávě / k vznešenosti.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Hilprandtů:
- Johanna Germenisová, rozená Hildprandtová (* 1947)
- Josefína Čapková, rozená Hildprandtová (* 1938)
- Jan (Čapek) Hildprandt (* 1957)
- Simona, Sofie, Josefina Hildprandtovy, dcery Jana
- Stefanos Philippos Germenis
11. Podstatští
(premiéra 19. září 2019, ČT2)
rodové heslo: Spravedlivě a mocně. – latinsky Recte et fortiter.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Podstatských:
- Johann Podstatzky-Lichtenstein (* 1937)
- Marie Podstatzká-Lichtenstein (* 1936), sestra Johanna
- Michael Podstatzky-Lichtenstein (* 1970), syn Johanna
- Karel Alois Podstatzky-Lichtenstein (* 1968), syn Johanna
- Marie Wanda Podstatzká z Prusínovic (* 1954)
- Richard Podstatzký z Prusínovic (* 1978)
12. Bartoňové z Dobenína
(premiéra 26. září 2019, ČT2)
rodové heslo: nebylo ustanoveno
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Bartoňů z Dobenína:
- Josef Bartoň z Dobenína (* 1942)
- Michael Bartoň z Dobenína (* 1970), syn Josefa
- Lenka Bartoňová z Dobenína, manželka Michaela
- Julie, Anthony, Anna a Adam Bartoňové z Dobenína, děti Michaela
13. Wratislavové
(premiéra 3. října 2019, ČT2)
rodové heslo: nebylo ustanoveno
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Wratislavů:
- Evžen Wratislav (* 1961)
- Eliška Wratislavová (* 1988), Evženova dcera
- Anežka Wratislavová (* 1991), Evženova dcera
- Karolína Ohanková (* 1948), Evženova sestra
- Marie Nováková (* 1954), Evženova sestra
- Karolína Wratislavová (1924–2021), Evženova matka
14. Belcrediové
(premiéra 10. října 2019, ČT2)
rodové heslo: A vše učinil Bůh.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Belcrediů:
- Ludvík Belcredi (* 1951)
- Christiana Belcredi, dcera Ludvíka (* 1981)
- Denisa Belcredi, dcera Ludvíka (* 1985)
- Karel Belcredi (* 1950), bratr Ludvíka
- Robin Belcredi (* 1981), syn Karla
- Richard Belcredi (* 1953), bratranec Ludvíka a Karla
- Alain Belcredi (* 1957), bratranec Ludvíka a Karla, bratr Richarda
15. Mensdorffové-Pouilly
(premiéra 17. října 2019, ČT2)
rodové heslo: Statečností a láskou.
V této epizodě byli představeni tito příslušníci rodu Mensdorff–Pouilly:
- Adam Mensdorff-Pouilly (* 1996), syn Alfonse
Třetí série (plán 2022)
V roce 2020 se začaly natáčet první čtyři díly třetí série, která by se podle plánu měla vysílat v roce 2022.[7]
V sérii by se také měly objevit rody: Valdštejnové z Wartenbergu, Salmové, Bořek-Dohalští z Dohalic a Dačičtí z Heslova. Schlik, Dobrzenský, Mornstein, Larisch, Dlauhoweský, Parish, Stránský, Thurn-Taxis, Trauttmannsdorff, Schaffgotsch, Thun-Hohenstein, Auersperg, Hohenberg, Rajský.
Soundtrack
- Johann Sebastian Bach – První suita (BWV 1007), G dur, Suity pro sólové violoncello
- Johann Pachelbel – Canon in D (úprava Robert Haggett, David Treahearn, Classics Remade 2 – Atmospheric & Quirky: Classical Music Remixed, ℗ 2011 Cavendish Music Library)
- Antonio Vivaldi – Mandolin Concerto in C major, RV 425
Odkazy
Reference
- SPÁČILOVÁ, Mirka. PRVNÍ DOJMY: Modrá krev zní dnes jako viagra. Šlechtici s humorem. iDNES.cz [online]. 2017-01-20 [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- Modrá krev. Česká televize [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- Modrá krev - upoutávka na pořad. Česká televize [online]. [cit. 2017-01-26]. Dostupné online.
- Kolowrat.cz: Historie rodu Kolowratů
- Kolowrat.cz: Mecenášská tradice rodu
- „Lidumil“ z Chudenic se vrací domů. Lázeň otevře lidem. E15 [online]. 2012-01-09 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. ISSN 1213-8991.
- SPÁČILOVÁ, Mirka. Diváci chtějí víc šlechtických rodokmenů. Natáčí se už třetí Modrá krev [online]. idnes.cz, 2020-09-22 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online.