Šternberský palác (Malá Strana)
Šternberský palác je barokní palác na Malostranském náměstí čp. 7, č.o. 19, na Malé Straně, v Praze 1. Vznikl v roce 1703 propojením dvou sousedních budov. Nyní je součástí komplexu budov Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
| Šternberský palác na Malostranském náměstí | |
|---|---|
 Šternberský palác na Malostranském náměstí | |
| Základní informace | |
| Sloh | Klasicismus |
| Architekt | Pravděpodobně Giovanni Battista Alliprandi |
| Výstavba | 1703 (propojení dvou renesančních domů) |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Antonio Vittali |
| Další majitelé | Šternberkové |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Malostranské náměstí 7/19 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Malostranské náměstí |
| Souřadnice | 50°5′19″ s. š., 14°24′16″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 44423/1-506 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Na místě dnešního paláce stávaly dva renesanční domy, založené na obvodových zdech domů gotických. Při stavebních úpravách sklepů byly objeveny základy staveb ze 13. až 14. století.[1] Na dnešním průčelí je patrná ustupující část paláce, která je postavena na základech domu zvaného „Na baště“. V tomto domě 2. června 1541 vypukl zničující požár, kterému padly za oběť dvě třetiny domů Malé Strany, celá severní část Pražského hradu a poškozen byl i chrám sv. Víta.
Druhý dům původně patřil císařskému poručíkovi Antoniu Vittalimu. Aby po bitvě na Bílé hoře zachránil svůj majetek, vyvěsil na dům obraz Panny Marie, který zde v různých podobách přetrvává dodnes. Po zničujícím požáru byla parcela pod domem Na baště dlouhou dobu neprodejná, byla považována za prokletí města. Až v roce 1664 ji získal císařský komoří Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka (1627–1703), který o dvacet let později koupil i sousední dům Vittaliho.
K architektonickému spojení obou budov došlo až v letech 1703–1719, kdy budovy vlastnil František Damián ze Šternberka (1667–1723). S největší pravděpodobností se tak stalo podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho. Vnitřní výzdobu paláce provedli štukatéři Giuseppe Donato Frisoni a Giovanni Bartolomeo Cometa, a malíři Jan Rudolf Bys a Abraham a Isaac Godynové.
Na fasádě je zachován barokní obraz Korunování Panny Marie adorované svatými patrony objednavatele. Vlastnictví paláce připomíná také šternberský rodový erb, dekorovaný Řádem zlatého rouna s korunkou.
Dům má mimořádný význam pro dějiny české vědy a umění. V době, kdy jeho majitelem byl sběratel umění František Josef hrabě ze Šternberka-Manderscheidu (1763–1830), zde byla založena Soukromá společnost nauk (1770), v roce 1790 přejmenovaná na Královskou českou společnost nauk. V roce 1796 tu vznikla i Společnost vlasteneckých přátel umění. Bylo zde také první sídlo sbírek její obrazárny, pozdější Národní galerie. U dalšího člena rodu, přírodovědce Kašpara Maria ze Šternberka, se scházely vůdčí osobnosti národního obrození (Josef Dobrovský, František Martin Pelcl, František Palacký, Viktor Barvitius) a v jejich kruhu vznikla myšlenka zřízení Národního muzea (1818) a Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách (1820).
Galerie
Obraz Korunovace Panny Marie na průčelí paláce
Šternberský palác na Malé Straně.jpg.webp)
Šternberský erb na průčelí paláce
Odkazy
Reference
- Šternberský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-03]. Dostupné online.
Literatura
- Jan HANUŠ: Muzeum a národní obrození, díl I.. Praha 1946
- Alois KUBIČEK: Pražské paláce, Poláček, Praha 1946
- Emanuel Poche, Pavel Preiss: Pražské paláce, Odeon, Praha, 1977
- Slavomír Ravik: Velká kniha o Praze, Regia, Praha 2000, ISBN 80-86367-05-3
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Šternberský palác na Malé Straně na Wikimedia Commons
