Planá (zámek)

Hrad stál na místě dnešního zámku zřejmě již ve 13. století. Prvním známým držitelem Plané a zřejmě i gotického hradu byl v polovině 14. století Dobrohost z Plané. Stavbu tehdy tvořil obdélný palác a osmipatrová věž.

V polovině 16. století, kdy zámek vlastnil Mořic Šlik, byla zřejmě zahájena přestavba hradu na renesanční zámek. Další Šlikové nechali počátkem 17. století upravit fasády a interiéry v duchu pozdní renesance. Za třicetileté války zámek poškodily útoky obou válčících stran. Barokně byl zámek přestavěn po roce 1665, kdy byl v majetku Sinzendorfů.[1]

Jeho posledními soukromými majiteli byli v letech 1822 až 1948 hrabata Nosticové. Nechali empírově upravit barokní jižní křídlo a přistavět další hospodářské a správní budovy.

V letech 1948–1991 sídlila v zámku Pohraniční stráž. O jeho vydání v restituci v roce 1992 neúspěšně žádala Mathilda Nostitzová, která se na zámku narodila a do dvanácti let v něm žila.[2][3]

Dva měsíce po její žádosti však stát zámek prodal. Jeho vlastnictví pak přecházelo na další vlastníky, jeho stav se přitom dál zhoršoval. V roce 2013 byl zařazen na seznam ohrožených nemovitých památek. Jeho stav je podle NPÚ „velmi špatný, odpovídající dlouhodobé neúdržbě; některé konstrukce vykazují kritický až havarijní stav (např. trámové malované stropy)“.[4]

Jeho stav se jen dál zhoršoval, nakonec na něj byl vydán exekuční příkaz k prodeji. V říjnu 2015 byl neúspěšně nabízen v dražbě za 1,3 milionu korun. V další dražbě (2017), která opět nepřinesla zámku nového majitele, byl zámek nabízen s nejnižší vyvolávací cenou 650 tisíc korun.[5][6]

V nočních hodinách z 10. na 11. listopadu 2017 byl dlouhodobě zanedbaný zámek postižen rozsáhlým požárem.[7] Na začátku roku 2020 se změnil majitel objektu, kterým je společnost Zámek Planá. Nový majitel začal čerpat finance z havarijního fondu Ministerstva kultury na zabezpečení střechy.[8]

Pozůstatky gotického hradu se dochovaly především ve třech křídlech na severovýchodní straně zámku a svou rozlohou odpovídají větší části hradního jádra. V něm stávala ještě věž zbořená při renesanční přestavbě. Údajně měla osm pater, ale není jasné, zda se jednalo o bergfrit nebo donjon.[9]

• V roce 1634 zde na cestě do Chebu krátce před svou smrtí přespal Albrecht z Valdštejna.[1]
• Zámek patří mezi nejméně prozkoumaná panská sídla na západě Čech. Po druhou polovinu 20. století sloužil jako kasárna pohraniční stráže, poté patřil soukromým vlastníkům. Proto zde neproběhl stavebně-historický ani archeologický výzkum okolí.[10]