Dymokury

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249, kdy se jako dvořan krále Václava I. připomíná Soběslav z Dymokur (píše se Sobezlaus de Dimocur), který statek držel v zástavě.[3] Roku 1290 koupil statek od krále klášter cisterciáků v Sedlci, rozdělil jej a rozprodal. Roku 1614 zdědil Dymokury Jan Smiřický ze Smiřic a dal přestavět středověkou tvrz na renesanční zámek. Po jeho smrti do roku 1621 zde hospodařila Markéta Salomena Smiřická z Dymokur, která pro víru uprchla do exilu a statek v pobělohorských konfiskacích získal Albrecht z Valdštejna.[4]

Z dalších majitelů byla významný rod Lamboyů, kteří kolem roku 1660 dostavěli západní křídlo zámku a roku 1673 panství se zámkem, pivovarem, 13 dvorci a 5 mlýny prodali hraběti Ludvíku Colloredovi z Wallsee na Opočně. Ten dal roku 1688 přistavět ještě dvě křídla zámku a hodinovou věž. Roku 1693 až 1738 přešel statek sňatkem na knížete Leopolda Viléma z Montecuccoli, který dal roku 1723 adaptovat zámeckou kapli Sedmibolestné Panny Marie a roku 1725 kostel Zvěstování Panny Marie. František Colloredo dal zřídit sirotčinec a rozšířit školu. Colloredové vládli do roku 1815, kdy sňatkem přešlo na hraběte Bedřicha z Cavriani, a to až do roku 1833, kdy opět sňatkem velkostatek získali Černínové z Chudenic.

Poštovní úřad v Dymokurech byl založen v letech 1868–1869.[5] O rozvoj zemědělského podnikání, sladovnu a pivovar se zasloužil zejména Děpold I. Černín. K cukrovaru, který je nyní v havarijním stavu, nechal v roce 1903 vybudovat úzkorozchodnou dráhu o rozchodu 600 mm určenou ke svážení řepy ke zpracování. V době největší slávy byla délka kolejí téměř 28 kilometrů a spojovala okolní obce. Dodnes jsou její stopy patrné v lesních úsecích, zarostlé náspy v polích tvoří meze a poskytují úkryt mnoha živočichům. Trať byla zrušena v 50. letech 20. století a jediný zachovalý dřevěný vůz se nachází v železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Cukrovar stejně jako pivovar nepřežil, tak jako mnoho jiných, přechod na tržní ekonomiku a skončil začátkem 90. let. Zámek po roce 1989 restituoval Rudolf Theobald Czernin.

Barokní kostel Zvěstování Panny Marie

• Barokní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1725
• Nepřístupný barokní zámek z roku 1688 v soukromém vlastnictví rodiny Czerninů
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Jakubský mlýn
• Krucifix

Obrozenecký básník Karel Sudimír Šnajdr (1766–1831) pracoval v Dymokurech jako vrchnostenský justiciár[13] a ve své nejznámější baladě Jan za chrta dán[14] zpracoval příběh, později převyprávěný Václavem Klimentem Klicperou. Podle textu básně se měl příběh odehrát v Kozojedech v okrese Jičín.

Rytíři se zaběhne jeho oblíbený chrt. Rytíř chrta hledá a potká čarodějnici, která mu slíbí, že mu chrta vrátí, když jí za to věnuje svého sluhu Jana, aby se mohla koupat v jeho krvi. Rytíř se zdráhá, ale nakonec svolí. Provedou výměnu a rytíř dostane zpět svého chrta. Chrt však za několik dní zemře. Rytíř je stíhán výčitkami svědomí, a jako pokání nechá pro obec ulít krásný zvon. Zvon však místo zvonění volá: "Jan! Jan, za chrta dán!“ Rytíři to způsobuje veliká muka a nakonec spáchá sebevraždu.

• Josef Quido Lexa (1891–1925), český učitel a hudební skladatel
• Quido Lexa (1895–1980), český malíř

Jára Cimrman (fiktivní postava) zde během 1. světové války napsal divadelní hru České nebe.

Medvědi ze seriálu Pojďte pane, budeme si hrát v prvním díle zmiňují, že přes obec je třeba projet při cestě z Kolína do Kopidlna.

Nádraží

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Okolo obce prochází silnice I/32 Libice nad Cidlinou - Kopidlno - Jičín, v obci končí silnice II/275 Brodce - Luštěnice - Křinec - Dymokury.

• Železnice – Obcí je vedena železniční Trať 062 Chlumec nad Cidlinou - Městec Králové - Dymokury - Křinec. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v úseku trati mezi Městcem Králové a Křincem zahájena roku 1882. Na území obce leží železniční zastávky Svídnice a Dymokury.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – Obcí projížděly autobusové linky Poděbrady-Úmyslovice-Chotěšice (v pracovní dny 3 spoje), Poděbrady-Dymokury (v pracovní dny 4 spoje), Dymokury-Svídnice (v pracovní dny 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

• Železniční doprava – Po trati 062 mezi Městcem Králové a Křincem jezdilo v pracovních dnech 9 párů osobních vlaků, o víkendech 5 párů osobních vlaků.

• 
  Obecní úřad
• 
  Základní škola T. G. Masaryka
• 
  Správní budova bývalého pivovaru
• 
  Bývalá sladovna
• 
  Restaurace v dolní části obce