Žofie Chotková

Žofie s manželem a dětmi, asi 1910

Erb, který Žofie Chotková získala po sňatku s Františkem Ferdinandem d´Este po povýšení na kněžnu z Hohenbergu (1900).

Žofie Marie Josefína Albína hraběnka Chotková z Chotkova a Vojnína byla dcera hraběte Bohuslava Chotka a jeho manželky Vilemíny hraběnky Kinské z Vchynic a Tetova a byla dvorní dámou arcivévodkyně Isabely z Croy, manželky rakouského arcivévody a těšínského vévody Bedřicha Rakousko-Těšínského (známý markýz Gero ze Slezských písní Petra Bezruče). Asi roku 1896 se v Praze seznámila s rakouským arcivévodou Františkem Ferdinandem. Oba mladí lidé se do sebe zamilovali a začali si dopisovat. Návštěvy Františka Ferdinanda u strýce Bedřicha Rakousko-Těšínského byly také častější než dříve, a tudíž se jeho teta se strýcem mohli domnívat, že se jednou stanou blízkými příbuznými příštího rakouského císaře, neboť byli přesvědčeni, že důvodem návštěv je některá z jejich dcer.

Když roku 1898 arcivévodkyně Isabela zjistila, že se následník trůnu neuchází o její dceru, ale pouze o její dvorní dámu, poté co náhodou našla jeho zapomenutý medailon s Žofiinou podobenkou uvnitř, vyvolala skandál. Žofie i František Ferdinand věděli, že přesvědčit císaře, aby svolil k sňatku, nebude snadné. Císař František Josef I. v duchu svazujících zákonů habsburského panovnického domu, podle nichž členové dynastie mohli uzavírat sňatky pouze s příslušníky panovnických dynastií, tento manželský svazek striktně odmítal pro nevěstinu nerovnorodost. Chotkové mezi tyto rodiny nepatřili, i když v ženské linii mezi Žofiinými předky byli velkovévodové bádenští, Hohenzollernové-Hechingen a Lichtenštejnové. František Ferdinand se však odmítl oženit s kýmkoli jiným. Papež Lev XIII., ruský car Mikuláš II. i německý císař Vilém II. posílali císaři žádosti v jeho prospěch, argumentujíce tím, že nesoulad mezi císařem a následníkem by byl rušivým prvkem pro stabilitu monarchie. Císař František Josef I. však, v zájmu monarchie, dal svolení pouze k morganatickému sňatku a František Ferdinand musel podepsat dokument, v němž se za své budoucí potomky vzdával jakýchkoli nároků na trůn monarchie. Svatba se uskutečnila 1. července 1900 v Zákupech a nezúčastnil se jí nikdo z císařské rodiny, ani Františkovi sourozenci. Z ženichovy strany dorazily pouze nevlastní matka Marie Tereza a obě její dcery. Téhož dne byla Žofie povýšena na kněžnu z Hohenbergu s oslovením Její Jasnost (Ihre Durchlaucht).

Manželé žili na zámku Konopiště, který František Ferdinand zakoupil v roce 1887 jako lovecký zámeček, a který nechal přestavět. Žofie porodila na zámku dvě ze tří dětí a vedla zde klidný a šťastný rodinný život. Svého manžela nesměla oficiálně doprovázet a jejím prvním vystoupením na veřejnosti byla cesta do Sarajeva. Celou rodinu několikrát navštívila arcivévodova nevlastní matka Marie Tereza a jejich hostem byl i německý císař a pruský král Vilém II., který hostitelce daroval drahocenný servis.

V říjnu 1909 byla Žofie povýšena do vévodského stavu ad personam - stala se vévodkyní z Hohenbergu s titulem Její Výsost (Ihre Hoheit). To patřičně pozvedlo její status, neboť dosud byla při ceremoniálních příležitostech v nižším postavení, nežli jiné byť i významné arcivévodkyně a docházelo tak často k poněkud prekérním situacím, kdy z tohoto důvodu nemohla být po boku svého manžela.

Žofie se se svým manželem zúčastnila vojenských manévrů v Sarajevu. 28. června 1914 při návštěvě města byla zasažena kulkou z pistole atentátníka. Kulka přerušila břišní tepnu a Žofie na místě vykrvácela. Také její manžel František Ferdinand atentátu podlehl. Spěšný pohřeb se konal ve Vídni bez přítomnosti dětí. Žofiina rakev, na níž byly položeny vějíř a rukavice, jako symbol ženy (nikoli dvorní dámy), stála na stejné úrovni jako rakev zesnulého Františka Ferdinanda; často udávaná informace, že rakev byla o stupeň níže než manželova, čímž mělo být zdůrazněno Žofiino nižší postavení, se nezakládá na pravdě. Žofie byla pohřbena v rodinné hrobce na zámku Artstetten.

• Jan Galandauer: František Ferdinand d'Este, Praha 1993 ISBN 80-7185-325-9
• Jiří Pernes: Život plný nepřátel. Život a smrt Ferdinanda d'Este, Praha 1994 ISBN 80-85893-01-0
• JAROLÍMKOVÁ, Stanislava. Slavní Češi a jejich blízcí. 1. vyd. Praha: Universum, 2020. 208 s. ISBN 978-80-242-6395-3. Kapitola "Nevhodně" progresivní lidumil Karel Hrabě Chotek a syn Bohuslav i vnučka Žofie, s. 9–37.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žofie Chotková na Wikimedia Commons
• Životopis Žofie Chotkové z Hohenbergu
• Pořad Českého rozhlasu Plus A bude se to řezat! aneb Příběh řidiče arcivévody Františka Ferdinanda, obsahuje velké množství málo známých informací o řidičích následníka trůnu a jeho manželky a o jejich osudech během atentátu i po něm.