František Tomáš Kolowrat-Krakowský

František Tomáš Kolowrat-Krakowský (25. únor 1943 Praha – 26. červen 2004 Praha), celým jménem František Sal. Tomáš Karel hrabě Kolowrat-Krakowský, byl příslušník týnecké linie krakovské větve šlechtické rodiny Kolovratů. Pracoval jako kameraman a producent u filmu a v roce 1996 se stal pokračovatelem správy rodového majetku.

František Tomáš Kolowrat-Krakowský
Narození25. únor 1943
Praha
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí26. červen 2004
Praha
Česko Česko
Místo pohřbeníTýnec
Povoláníkameraman a producent
PartnerkaDominika Kolowrat-Krakowská, roz. Perutková (* 1966)
DětiMaximilian Alexander (* 1996)
Francesca Dominika (* 1998)
RodičeJindřich Kolowrat-Krakowský (1897–1996)
Marie Kolowrat-Krakowská, rozená Klimtová (1907–1991)
Příbuzníbratr: Jindřich (Henry) Kolowrat-Krakowský (* 1933)
bratr: Arnošt (Ernest) Kolowrat-Krakowský (* 1935)
sestra: Marie, provdaná Evansová (* 1936)
sestra: Eva, provdaná Hushesová (1938–2000)
děd: Leopold Filip Kolowrat-Krakowský (1852–1910)
babička: Nadine Huppmann-Valbella (1858–1942)
strýc: Alexandr „Sascha“ Kolowrat-Krakowský (1886–1927)
strýc: Bedřich Kolowrat-Krakowský (1893–1920)
teta: Bertha Kolowrat-Krakovská (1870–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Původ a mládí
Erb Kolowrat-Krakowských

Narodil se 25. února 1943 v Praze jako nejmladší syn hraběte Jindřicha Kolowrat-Krakowského (27. červenec 1897 Týnec u Klatov – 19. leden 1996 Praha) a jeho druhé manželky (sňatek 21. květen 1942 Praha) Marie Kolowrat-Krakowské, rozené Klimtové (21. říjen 1907 Bratřínov u Prahy – 15. února 1991), dcery Františka Klimta a Marie rozené Štafové, matka tedy nebyla šlechtického původu. Otec pracoval v letech 1946–1948 jako velvyslanec v Turecku. Po komunistickém převratu v roce 1948 rodina odletěla do Spojeného království a ještě v březnu 1948 do USA.

Po roce 1948 – studia

František Tomáš vystudoval prestižní chlapeckou střední školu Hotchkiss School v Lakevillu v Connecticutu s vyznamenáním.[1] Nebyl však přijat na studium na Yaleovu univerzitu, proto se rozhodl studovat v Evropě, nejdříve rok v Grenoblu, kde se studoval francouzštinu a historii. Po návratu do USA nastupuje ke studiu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, přičemž se živil příležitostnými pracemi v továrně či jako umývač nádobí v restauracích. Těchto výdělků využil ke dvouletému studiu na univerzitě ve Vídni, kde se naučil velmi dobře německy. Po ukončení studia se živil nejrůznějšími způsoby, například jako námořník, kuchař či číšník. Po návratu do Spojených států dokončuje studium na Kolumbijské univerzitě.

Po roce 1968 – kariéra

V roce 1968 se s bratrem Ernestem dostal k natáčení reklamního filmu. Snímek měl úspěch a na festivalu v New Yorku získal ve své kategorii 2. cenu. Usadil se v Miami, kde nejprve dělal číšníka a pak se vrátil k filmařině. Jako kameraman a produkční natočil řadu reklamních spotů, několik krátkých a tři celovečerní filmy. U filmu pracoval až do konce roku 1989.

Po roce 1989 – návrat do ČSR

Několikrát navštívil Československo. Jako jediný z Jindřichových dětí se po Sametové revoluci v roce 1989 vrátil s otcem z USA do Česka a natrvalo se zde usadil. Na základě restitučních zákonů je Kolowrat-Krakowským vráceno prakticky celé někdejší panství a hrabě Jindřich se společně se synem Tomášem ujímá správy a obnovy rodového majetku. K znovuzískaným budovám patří i Kolowratský palác a palác Chicago na Národní třídě v Praze.

Po jeho smrti se ujal správy celého majetku právě František Tomáš. Kromě tří pražských budov se tento majetek (dva zámky u Přimdy a okolo osmi tisíců hektarů lesů, polí a rybníků[2]) nachází v západních Čechách na Tachovsku a Klatovsku. Jedná se např. o Kolowratské lesy na Dianě. Opravil rybníky Hraničky a Václavský rybník, který se stal součástí sportovní akce Přimdského triatlonu. Vybudoval lesní účelové komunikace, které jsou i součástí cyklistických stezek spojujících oblasti Českého lesa. Ke zvýšení turistické návštěvnosti a rozvoji města Přimdy přispěl koupí nemovitosti pod zříceninou hradu Přimda a zrekonstruoval ji v Horský hotel Kolowrat. V roce 1997 zakoupil do románského kostela sv. Jiří v Přimdě tři nové zvony jako náhradu za původní, zničené po 2. světové válce.

V roce 2001 se zařadilo Lesní hospodářství Františka Tomáše Kolowrat-Krakowského mezi sto nejlepších firem v oboru zemědělské výroby, potravinářského průmyslu a lesnictví. Cenu mu udělil Comenius – Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci.

Po smrti otce v roce 1996 se stává správcem celého majetku. Navázal na mecenášskou tradici rodu, neboť štědře podporoval kulturní a společenský rozvoj. Prodloužil nájemní smlouvu Národnímu divadlu za 1 Kč ročně. V roce 2002 po zničujících povodních přispěl velkým obnosem do Červeného kříže a na postižené obce. Finančně podporoval fyzicky i duševně postižené a mnoho charitativních a nadačních projektů. Nezapomínal ani na školy, kulturní a jiné významné akce. 

Zemřel po těžké nemoci (nádor plic) ve věku 61 let 26. června 2004 v Praze. Pohřeb se konal 9. července 2004 v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Týnci na Klatovsku. V kostele pronesl smuteční proslov Velebení pro Tomáše jeho starší bratr Arnošt. Čestnou stráž u rakve drželi zaměstnanci Kolowratových lesů. Pohřbu se zúčastnili představitelé šlechtických rodů Lobkowiczů, Sternbergů, Schwarzenbergů, Kinských a další. Jeho tělo bylo uloženo do rodinné hrobky na hřbitově v Týnci.

Rodina

František Tomáš zakládá rodinu s bývalou tenistkou, modelkou a právničkou, JUDr. Dominikou Kolowrat-Krakowskou, rozenou Perutkovou (* 26. únor 1966 Praha), jež je dcera JUDr. Jaroslava Perutky a Františky rozené Čožíkové[3]. Seznámili se na Silvestra v roce 1992 v Kolowratském paláci v Praze. Porodila mu dvě děti. Po smrti Františka Tomáše se stala správkyní kolowratského majetku a předsedkyní správní rady Nadačního fondu Kolowrátek. S Tomášovými sourozenci se nestýká.[4]

Potomci:

Odkaz

Na paměť šlechetnosti hraběte Tomáše založili Maximilian, Francesca a Dominika Kolowrat-Krakowští dne 26. února 2008 u příležitosti jeho nedožitých pětašedesátých narozenin Nadační fond Kolowrátek na podporu nadaných dětí a mladistvých. V návaznosti na historickou tradici rodu Kolowrat-Krakowských směřují aktivity také do oblasti kultury, vzdělávání a lidských práv, do podpory osob v tíživé sociální situaci a do podpory poskytování sociálních a zdravotně-sociálních služeb. Z fondu je například finančně podporován Dětský domov Tachov či Mezinárodní hudební festival Mladá Praha. V současnosti je hlavní prioritou Nadačního fondu Kolowrátek podpora individuálních žádostí – pomoc handicapovaným dětem a dětem ze sociálně znevýhodněných rodin. 

Odkazy

Reference
  1. JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 84.
  2. Kolowratovy Lesy [online]. [cit. 2016-05-07]. Dostupné online.
  3. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 221.
  4. KOLOWRAT, Ernest. Doufám ve stmelení našich dvou větví. Lidové noviny. 2014, roč. XXVII, čís. 183 (7. srpen), s. 5.

Literatura
  • DOČEKAL, Boris. Poslední povídání s Tomášem Kolowratem. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995-2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 7–9.
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 84–85.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.