Sokolov (zámek)

Sokolov (dříve též Falknov, německy Falkenau) je klasicistní zámek v centru města stejnojmenného města v Karlovarském kraji. První panské sídlo bylo na jeho místě založeno již ve druhé polovině třináctého století. Dochovanou podobu ovlivnila především pozdně gotická a barokní přestavba. Od roku 2009 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Sokolov
Západní průčelí
Základní informace
Slohklasicistní
Výstavba13. století
Přestavbapo roce 1480, 2. polovina 16. století, 1663, 1805
Další majiteléNothaftové, Šlikové, Nosticové
Poloha
AdresaSokolov, Česko Česko
UliceZámecká
Souřadnice50°10′45,05″ s. š., 12°38′29,84″ v. d.
Sokolov
Další informace
Rejstříkové číslo památky18431/4-544 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Zámek Sokolov

První písemná zmínka o Sokolovu pochází z roku 1279 a objevuje se v predikátu Alberta Nothafta z Falknova, jehož rod zde vybudoval první hrad či tvrz. V roce 1339 od nich Sokolov získali Winklerové, kteří ho museli před rokem 1366 přenechat královské komoře.[2][3]

Šlikové

Pozdně gotický sokolovský zámek, jenž byl základem pro dnešní sídlo, byl postaven po roce 1480 Mikulášem Šlikem, který spolu s ním vlastnil také panství Jindřichovice a hrady Seeberg a Nejdek. Mikuláš Šlik byl zakladatelem větve Šliků na Sokolovsku. Mikuláš zemřel v roce 1522 a jeho majetek zdědil jeho syn Volf. Ten panství rozšířil, a po jeho smrti v roce 1556 ho získal jeho synovec Kryštof. Posledním Šlikem vlastnícím Sokolov byl Jan Albín, který ho obýval v letech 1615–1621. Jan Albín byl jedním z vůdců stavovského povstání, proto byl donucen odejít později do vyhnanství.

Nosticové

Zámek byl v roce 1621 zkonfiskován, a ještě téhož roku ho odkoupil císařský rada Ota Nostic. Nosticové byli poté majiteli panství až do roku 1945. Během třicetileté války byl zámek značně poškozen, protože se v jeho těsné blízkosti vedly několikrát těžké boje. Ještě v roce 1621 byl zámek několik měsíců obléhán vojsky Maxmiliána Bavorského, a poté byl nucen kapitulovat. O něco později v roce 1632 bylo město znovu napadeno a kompletně vypáleno, zámek se však ubránil. V roce 1647 byl Sokolov dobyt švédským generálem Wrangelem, ale brzy, ještě téhož roku získali sídlo Nosticové zpět. O rok později ho švédská vojska dobyla znovu. Tentokráte pod velením generála Königsmarka, který nechal zámek vypálit. Na ruinách vyhořelého zámku postavili Nosticové v roce 1663 nový zámek v barokním stylu.

Zámek navštívily některé významné osobnosti, například Josef Dobrovský nebo Johann Wolfgang von Goethe. V dnešní době se v zámku nachází městské informační centrum, malé muzeum a svatební síň. Zámek je udržován ve velmi dobrém stavu.

Stavební podoba
Nádvoří zámku s osmibokou kašnou

Původní panské sídlo ze třináctého století stálo na stejném místě jako zámek. Mělo okrouhlý půdorys vymezený archeologicky doloženou hradbou. Uprostřed nádvoří stál volně trojprostorový palác s přízemními místnostmi zaklenutými valenou klenbou a se záchodovým přístavkem.[2]

Šlikové hrad po roce 1480 výrazně přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Změnili půdorys z okrouhlého na čtverhranný a v nárožích nechali vybudovat bateriové věže spojené relativně slabou hradbou.[2] Věže na severu jsou okrouhlé a jižní mají okrouhlé přízemí s polygonální horní částí.[3] Podél severní, jižní a východní hradby byly postaveny jednopatrová palácová křídla, z nichž východní bylo výrazně užší než zbylá dvě. Dochované klenby a architektonické detaily byly datovány do první třetiny šestnáctého století. Součástí šlikovského hradu byl i původní palác, který zanikl až v době třicetileté války.[2]

Těžce poškozený hrad nechali Nosticové v roce 1663 přestavět na barokní zámek,[3] přičemž znovu postavili zaniklou věž v jihovýchodním nároží.[2] Dochovaná podoba však pochází až z klasicistní přestavby z roku 1805.[3]

Odkazy

Reference
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-16]. Identifikátor záznamu 129143 : Zámek, s omezením: bez pozemku parc. č. 172/2. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů: Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN 978-80-7277-358-9. Heslo Sokolov, s. 109–112.
  3. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Sokolov – zámek, s. 311–313.

Literatura
  • BERANOVÁ, Jitka. Sokolovský zámek a jeho historie. Praha, 2009 [cit. 2017-06-23]. 173 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Bohdan Zilynskyj. Dostupné online.
  • BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Nosticové = Nostitz. Sokolov: Krajské muzeum Karlovarského kraje, 2007. 62 s. ISBN 978-80-86630-12-0. (česky, německy)
  • HANZL, Lukáš. Tvrz v Sokolově. Hláska. 2006, roč. XVII, čís. 2, s. 17–18. Dostupné online. ISSN 1212-4974.
  • HOLÍK, Ladislav. Hrádek Falknov (dnešní Sokolov) ve středověku. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica bohemica 10. Praha: Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 2006. ISSN 1211-6831. S. 221–238.
  • KLSÁK, Jiří. Sokolovský hrad ve světle archeologického výzkumu. In: IV. Historický seminář Karla Nejdla : Karlovy Vary, 27. listopadu 1994. Karlovy Vary: Úřad města Karlovy Vary, 1994. S. 58.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Falknov zámek, s. 154–157.
  • Po stopách šlechtického rodu Notthafftů – Notthaffti v Čechách a v Bavorsku. = Auf den Spuren eines Adelsgeschlechts – Die Notthaffte in Böhmen und Bayern. Cheb: Krajské muzeum Cheb, Egerland-Museum Marktredwitz, 2006. 692 s. ISBN 80-85018-57-8. (česky, německy)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.