František Lobkowicz

Znak biskupa Lobkowitze jako pomocného biskupa pražského

Znak biskupa Lobkowitze jako duchovního převora řádu sv. Lazara

Narodil se 5. ledna 1948 jako František z Assisi Karel Bedřich Klement Jaroslav Alois Leopold Gerhard Telesfor Odilio Jan Bosco Pavel Marie Václav princ z Lobkowicz. Jeho rodiči byli Jaroslav Claude, kníže z Lobkowicz (1910–1985) a jeho manželka Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku (1917–2008).

V roce 1966 nastoupil na FF UK, o rok později ale přestoupil na CMBF v Litoměřicích. V roce 1968 vstoupil do řádu premonstrátů (řeholní sliby složil tajně 10. srpna 1972), v letech 1968–1969 studoval na teologické fakultě v Innsbrucku. Na kněze byl vysvěcen 15. srpna 1972 v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha (resp. Kapli svatého Jana Křtitele, Všech svatých a blahoslavené Panny Marie arcibiskupského paláce, neb červencový termín primice byl z důvodu zákl. vojenské služby nereálný) Františkem Tomáškem. V letech 1972–1974 vykonával základní vojenskou službu a od roku 1975 působil jako kněz v olomoucké arcidiecézi. Od roku 1984 byl farářem farnosti v Mariánských Horách. Dne 17. března 1990 jej papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním biskupem v Catabum Castra a světícím biskupem pražským (biskupské svěcení přijal 7. dubna 1990).

V letech 1992–2001 byl apoštolským delegátem Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dne 30. května 1996 byl jmenován prvním biskupem nově založené ostravsko-opavské diecéze. Byl ústředním duchovním rádcem Junáka pro katolické skauty. V roce 2000 byl přijat do Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Po rozdělení mezinárodní struktury řádu na dvě samostatné větve – na ekumenickou větev, tzv. sjednocenou maltsko-pařížskou obedienci, a ryze katolickou tzv. orleánskou obedienci – v roce 2004 se přihlásil k orleánské obedienci. 25. listopadu 2004 byl novým velmistrem Karlem Filipem Orleánským jmenován do funkce duchovního převora této obedience.[4] Byl taktéž nositelem církevního velkokříže tohoto řádu a záslužného kříže Pro Fide et Merite I. třídy.

V srpnu 2017 se aktivně zúčastnil týdenního celostátního setkání mládeže (CSM) v Korunní pevnůstce a na Svatém Kopečku v Olomouci. A v květnu 2021 promluvil také na oslavě 25. výročí jeho diecéze v katedrále Božského Spasitele v Ostravě.

Byl šest let vážně nemocný, podstoupil náročnou onkologickou operaci. Před smrtí byl několik dnů hospitalizován a 17. února 2022 zemřel. Poslední rozloučení proběhlo 26. 2. 2022 v chrámu svatého Václava a katedrále Božského Spasitele v Ostravě. Odpočívá v kryptě kněžiště kostela sv. Václava poblíž hlavního oltáře na straně epištolní.

Jeho nástupce ještě není znám. Druhého biskupa ostravsko-opatského bude vybírat samotný papež.[5]

Je potomkem českého šlechtického rodu Lobkowiczů a bratrem bývalého poslance za KDU-ČSL a TOP 09 Jaroslava Lobkowicze. Jeho dědeček Jaroslav Lobkowicz (1877–1953) doprovázel prezidenta T. G. Masaryka při jeho triumfálním návratu do vlasti 20. prosince 1918.[6] Jeho bratr Filip Zdeněk Lobkowicz je taktéž knězem, premonstrátem, a úřadujícím opatem tepelského kláštera.

Dne 6. října 2006 byl v Mladé Frontě Dnes publikován článek[7][8][9] Marie Rút Křížkové, informující o tom, že biskup František Lobkowicz byl v 80. letech několik let veden v registru svazků jako agent StB s krycím jménem Plzeňák.[10] Ve svém prohlášení z 11. prosince 2006 Lobkowicz uvedl, že jeho svědomí je „čisté“.[11]