Mensdorff-Pouilly

Dějiny rodu začínají rokem 1395, kdy byl rod povýšen do stavu baronů se jménem dnešního francouzského Pouilly-sur-Meuse. Až do 18. století hráli spíše méně významnou úlohu, o zvýšení významu se zasloužil hlavně Emanuel Mensdorff-Pouilly, který se dostal po emigraci rodu do rakouské armády, vzal si za ženu Sophii z německého sasko-koburského rodu, byl to také on, kdo přijal jméno Mensdorff (narodil se ještě jako Emmanuel de Pouilly). V roce 1818 byl rodu udělen v Rakousku titul hrabě. Od roku 1838 měl inkolát pro Čechy, Moravu a Slezsko, zakoupil se na Nečtinách. V roce 1864 po vymření rodu Ditrichštejnů zdědil Alexandr Mensdorff-Pouilly krom majetku i jméno a erb, čímž došlo k rozdělení na dvě větve. Alexandrova knížecí větev používala do roku 1887 název Dietrichstein-Nikolsburg[1], následně pak příslušníci této knížecí knížecí větve používali titul hrabat Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly.

Alexandrův starší bratr Alfons Friedrich založil hraběcí větev. Dospělosti se dožili dva jeho synové: Alfons Vladimír (1864–1935) a Emanuel (1866–1948). Emanuel Mensdorff-Pouilly společně se svými synovci Alfonsem (1891–1973) a Františkem (1897–1991), syny zemřelého bratra Alfonse, podepsali v září 1939 Národnostní prohlášení české šlechty.[2]

Mezi někdejší a současná panství rodu patří např.:

• palác Dietrichstein-Ulfeld na Minoritském náměstí ve Vídni
• hrad Boskovice (Česko)
• zámek Boskovice (Česko)
• hrad Preitenstein a zámek v Nečtinách (Česko, 1839–1945)
• Mikulov (Česko)
• zřícenina hradu Spielberg v Langensteinu
• zámek v Chotělicích (Česko, 1900–1945)

Podoba velkého erbu z publikace Ernsta Augusta Krahle podle erbovní listiny z roku 1844

Podoba erbu rodiny de Pouilly užívaná ve Francii (na hrobce v Cornay)

Rodový erb je ve stříbrném poli modrý lev (ve skoku). Erbovní znamení bylo i pro Rakousko rozeznáno v roce 1818 (spolu s uznáním hraběcí šlechtické hodnosti). K druhému rozeznání došlo v roce 1844.[3]

Podle pozdější úpravy mají Mensdorff-Pouilly za štítonoše dva zlaté odvrácené gryfy, na štítu je položena hraběcí koruna (koruna s pěti perlami). Nad ní helma s klenotem zobrazující pelikána krmícího mladé svoji krví.

Bojový pokřik rodu je “Sans varier” (Beze změny), ve velkém erbu na pásce za klenotem. Rodovým heslem je “Fortitudine et caritate” (Statečností a láskou), ve velkém erbu na pásce pod štítem v barvě modré, písmena zlatou.

Větev Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein užívala čtvrcený štít, v prvním a čtvrtém poli znak Mensdorff-Pouilly, v druhém a třetím poli dietrichtensteinský znak (vinařské nože).

• Hrobka rodu Mensdorff-Pouilly – novorománská pohřební kaple sv. Terezie z roku 1858 v Nečtinách.

• Emanuel Mensdorff-Pouilly (1777 Pouilly – 1852 Vídeň), viceguvernér Spolkové pevnosti Mohuč 1834
• Žofie Sasko-Cobursko-Saalfeldská (1778 Koburk – 1835 Tušimice), manželka Emanuela, teta královny Viktorie a sestra prvního belgického krále Leopolda I.
• Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (1810-1894), český šlechtic, politik a velkostatkář
• Alexandr Mensdorff-Pouilly (1813 Koburk – 1871 Praha), rakouský ministr zahraničí, první kníže z Ditrichštejna
• Hugo Alfons Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (1858–1920), generál, majitel Mikulova
• Albert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein (1861 Lvov – 1945 Vídeň), syn Alexandra, rakousko-uherský diplomat
• Hugo Mensdorff-Pouilly (* 1929), potomek boskovické rodové větve
• Arthur Mensdorff-Pouilly (1900 Chotělice – 1965 Praha), jediný mužský potomek chotělické mensdorffské rodové větve žijící po roce 1950 v Čechách
• Alfons Mensdorff-Pouilly (* 1953 Vídeň), velkostatkář, lesní hospodář, obchodník se zbraněmi a lobbista

• ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ, Radmila. Rodinné strategie šlechty : Mensdorffové-Pouilly v 19. století. Praha: Argo, 2007. ISBN 978-80-7203-859-6.
• KOŠŤÁL, Vratislav, KOŠŤÁLOVÁ, Renata: Francouzská šlechta v českých zemích; Brno, 2021; s. 167–182 ISBN 978-80-7364-118-4

• Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mensdorff-Pouilly na Wikimedia Commons
• Rozhovor s Hugo Mensdorff-Pouilly na www.dotyk.cz
• genealogy.euweb.cz: Rod Mensdorff-Pouilly