Josef Brdlík

Profesí byl podnikatelem v textilním a chemickém průmyslu. Vystudoval střední školu v Jindřichově Hradci a pak českou reálku v Praze. Následně absolvoval odbornou vyšší průmyslovou školu tkalcovskou v Německu a studoval odborný tkalcovský ústav i v Alsasku. Od roku 1876 vedl společně se svým bratrem textilní továrnu v Žirovnici (firma Leopold Brdlík a synové v Žirovnici[5]). Roku 1893 založil také chemický závod na destilaci kamenouhelného dehtu v Kralupech nad Vltavou (Česká továrna na zpracování dehtu), kde se do roku 1896 produkovala dehtová barviva, posléze léčiva.[3] Koncem 19. století se uvádí i jako majitel parního mlýna v Žirovnici.[2] Zastával funkci prezidenta Obchodní a živnostenské komory v Českých Budějovicích.[5]

Angažoval se i ve veřejném a politickém životě. Byl starostou města Počátky a okresním starostou v Počátkách.[3] V těchto funkcích se připomíná koncem 19. století.[2]

V polovině 90. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Tábor) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně.[2] Byl členem zemské železniční rady.[3] Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1897 za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod České Budějovice). Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1901. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných již podle všeobecného a rovného volebního práva. Zvolen byl nyní za obvod Čechy 018. Zasedal v poslanecké frakci Český klub.[6]

4. května 1902 byl zvolen prvním předsedou Jednoty povltavské, sdružení podnikatelů, představitelů obecních samospráv a hospodářských činitelů, kteří usilovali o splavnění střední Vltavy od Prahy k Českým Budějovicím.[7] K propagaci této myšlenky zorganizoval společně s tajemníkem Albertem Mayslem (1874-1946) několik projížděk po Vltavě,[8] roku 1906 dokonce za účasti rakouských ministrů a dalších významných představitelů.[9] Roku 1907 založil na Říšské radě sdružení třinácti povltavských poslanců.[10] Z předsednické funkce odstoupil roku 1911 ze zdravotních důvodů.[11]

Po roce 1918 působil jako předseda vlnařského odboru Spolku československých průmyslníků.[3] Město Tábor a Žirovnice mu udělilo čestné občanství.[5] Zemřel v listopadu 1932. Pohřeb byl vypraven z rodinného domu v Žirovnici. Pohřben byl v Počátkách.[4]

Jeho manželkou byla hudebnice a překladatelka Josefina Brdlíková.[3] Jeho syn Vladislav Brdlík byl meziválečným poslancem a ministrem za agrární stranu.[12]