Království obojí Sicílie

Království obojí Sicílie (italsky Regno delle Due Sicilie) bylo historickým státním útvarem na jihu Apeninského poloostrova, který existoval v letech 1816–1861. Fakticky se jednalo o obnovení původního Sicilského království z období do roku 1282, kdy se tento stát rozpadl na část pevninskou (Neapolské království) a ostrovní (Sicilské království).

Království obojí Sicílie Regno delle Due Sicilie ←  ←  1816–1861  → vlajka znak
Hymna: Inno al Re
geografie Království obojí Sicílie v roce 1839
hlavní město:	Palermo (1816–1817) Neapol (1817–1861)
rozloha:	111 900 km² (v roce 1851)
obyvatelstvo
počet obyvatel:	8 703 000 (v roce 1851) 9 281 279 (v roce 1859)
jazyky:	latina, dialekty italštiny, neapolština, sicilština
náboženství:	římskokatolické
státní útvar
státní zřízení:	absolutní monarchie (1816–1848) konstituční monarchie (1849–1861)
měna:	dukát obojí Sicílie
vznik:	12. prosince 1816
zánik:	12. února 1861
státní útvary a území
předcházející: Sicilské království Neapolské království následující: Italské království

V letech 1808–1815 byl panovníkem (ostrovního) Sicilského království Joachim Murat, maršál Francie a švagr císaře Francouzů Napoleona Bonaparte. V roce 1815 rozhodl Vídeňský kongres o navrácení Neapolského království zpět do rukou Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského, toho jména III. krále sicilského a IV. krále neapolského, zakladatele vladařské dynastie Bourbon-Obojí Sicílie. Ten o rok později, po Muratově definitivní porážce a popravě zastřelením, formálně spojil obě království do jediného útvaru, který dostal jméno Království obou Sicílií (zkráceně zvané Sicilským královstvím). Po svržení jeho pravnuka Františka II. revolučním vojevůdcem Giuseppem Garibaldim bylo toto království roku 1861 připojeno k nově se utvářejícímu jednotnému Italskému království.