Carl Stumpf
Carl Stumpf (21. duben 1848, Wiesentheid – 25. prosinec 1936, Berlin) byl německý filozof, psycholog a muzikolog.
| Carl Stumpf | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. dubna 1848 Wiesentheid |
| Úmrtí | 25. prosince 1936 (ve věku 88 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Hřbitov Lichterfelde |
| Povolání | filozof, psycholog, muzikolog, hudební teoretik, etnomuzikolog a vysokoškolský učitel |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu |
| Ocenění | Řád za zásluhy v oblasti umění a věd |
| Vlivy | Bernard Bolzano |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Byl žákem Franze Brentana a Rudolfa Hermanna Lotzeho, sám silně ovlivnil Edmunda Husserla při definování základů filozofické fenomenologie a Maxe Wertheimera, Wolfganga Köhlera i Kurta Koffku, kteří vyvinuli gestalt psychologii.
Mezi jeho žáky patřil i spisovatel Robert Musil, byl též osobním přítelem Tomáše Garrigue Masaryka. Byl profesorem (od 1894) a nakonec rektorem (od 1907) Berlínské (dnes Humboldtovy) univerzity.
Působil i na německé části Karlovy univerzity v Praze (1879–1884). K jeho nejznámějším pracím patřila kniha Tonpsychologie z roku 1878 zabývající se vnímáním zvuků. V oblasti filozofie rozlišil jevy (smyslové obsahy, paměťové obrazy) a jejich funkce (stavy, prožitky), ty první by dle něj měla zkoumat „fenomenologie“ – právě tento názor ovlivnil Stumpfova žáka Husserla.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Stumpf na Wikimedia Commons
- Profil na stránkách katedry filozofie Masarykovy univerzity v Brně
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Heslo ve Stanford encyclopedia of philosophy
