Boris Stürmer

Baron Boris Vladimirovič Stürmer (rusky Борис Владимирович Штюрмер; 15.jul./ 27. července 1848greg. – 27.jul./ 9. září 1917greg.) byl ruský politik, ministerský předseda z roku 1916.

Boris Stürmer
Boris Stürmer (1913)
Narození15.jul. / 27. července 1848greg.
Baykovo, Tver Oblast
Úmrtí20. srpnajul. / 2. září 1917greg. (ve věku 69 let)
Petrohrad
Příčina úmrtíselhání ledvin
Alma materPrávnická fakulta Petrohradské státní univerzity
Imperátorská petrohradská univerzita
Povolánídiplomat a politik
Oceněnírytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Řád sv. Alexandra Něvského
Řád sv. Vladimíra
Řád sv. Anny
Řád sv. Stanislava
… více na Wikidatech
Politická stranaRuské shromáždění
Nábož. vyznánípravoslaví
Funkceguvernér (Novgorod; 1894–1896)
guvernér (Jaroslavská gubernie; 1896–1902)
ruský premiér (leden 1916 – listopad 1916)
list of Ministers of Interior of Russia (březen 1916 – červenec 1916)
Seznam ministrů zahraničních věcí Ruska (červen 1916 – listopad 1916)
… více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Mládí

Narodil se do rodiny velkostatkáře v Bežecku v Tverské oblasti. Jeho otec byl vysloužilý kapitán kavalerie ruské armády.

Absolvoval právnickou fakultu na Petrohradské univerzitě. Roku 1894 se stal novgorodským gubernátorem a v roce 1896 gubernátorem Jaroslavli. Navzdory pověstem o špatném finančním hospodaření se Stürmer stal jedním z nejdůvěryhodnějších byrokratů pod vedením Vjačeslava von Pleve a v roce 1904 byl přijat do státní rady. Po Pleveho smrti se Stürmer chtěl stát jeho nástupcem, mandát však získal kníže Pjotr Svjatopolk-Mirskij.

Větší šance na postup získal roku 1913, kdy byl nominován na starostu Moskvy. Kandidatura byla neúspěšná. V té době se začal sbližovat se šarlatánem Rasputinem.

Během první světové války se Stürmer stal ministerským předsedou. Současně působil ve funkci ministra vnitra (od března 1916) a zahraničí (od července).

Stürmeova vláda byla hluboce neoblíbená. Byl podezřelý z reakcionářství a germanofilství. Jeho nešťastný pokus o odvádění neruských branců do armády vyvolal krvavé kyrgyzské povstání známé jako Urkun. Po Brusilovově ofenzívě se Stürmer pokusil domluvit s Němci separátní mír. Dne 1. listopadu 1916 prohlásil Pavel Miljukov ve státní Dumě, že „Stürmerova politika se projevila jako hloupost a zrada“. Car opravdu připustil, že si Stürmerovo počínání představoval jinak a 19. listopadu byl Stürmer odvolán.

Po rezignaci kandidoval na předsedu v páté Dumě.

Po únorové revoluci v roce 1917 byl zatčen prozatímní vládou a ještě toho roku zemřel v Petropavlovské pevnosti.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boris Stürmer na anglické Wikipedii.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.