Jöns Jacob Berzelius

Jöns Jacob Berzelius
Jöns Jacob Berzelius
Narození	20. srpna 1779; Švédsko
Úmrtí	7. srpna 1848 (ve věku 68 let); Stockholm, Švédsko
Místo pohřbení	hřbitov v Solně (59°21′11″ s. š., 18°1′31″ v. d.)
Národnost	švédská
Alma mater	Uppsalská univerzita
Povolání	chemik, spisovatel literatury faktu, vysokoškolský učitel, lékař a farmaceut
Zaměstnavatelé	Karolínský ústav; Uppsalská univerzita
Ocenění	Copleyho medaile (1836); společník Americké akademie umění a věd; zahraniční člen Královské společnosti; čestný společník Edinburské královské společnosti; Řád za zásluhy v oblasti umění a věd; … více na Wikidatech
Choť	Elisabeth Berzelius
Funkce	seat 5 of the Swedish Academy (1837–1848)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jöns Jacob Berzelius (20. srpna 1779 – 7. srpna 1848 Stockholm) byl švédský chemik. Vymyslel moderní chemické značky prvků, jejichž názvy odvodil z latiny a řečtiny. Spolu s Robertem Boylem, Johnem Daltonem a Antoinem Lavoisierem je považován za otce moderní chemie.[1]

Jöns Jacob Berzelius

Vyvinul systém jednoduchých chemických značek, například O pro kyslík, Fe pro železo. Téměř stejný systém se používá dnes s malou změnou. V originále byl použit horní index místo dolního (H²O místo H₂O). Kromě návrhu chemického názvosloví určil složení více než dvou tisíc chemických sloučenin a vyvodil relativní atomové hmotnosti 45 chemických prvků. Mezi dalšími prvky identifikoval křemík, selen, thorium, cer. Jeho studenti pak lithium a vanad. Jeho symbolika se používá v chemii dodnes.

Mimo jiné se také Berzelius jako několikanásobný host západočeských lázní, kde mimo jiné poznal Goetha a jiné učence, podílel spolu s Kašparem ze Šternberka na podzemní štole vykopané do Komorní hůrky v rámci ukončení sporu mezi neptunisty a plutonisty ohledně původu hornin, ze kterých Komorní hůrka sestává.

Ocenění a členství

Berzelius byl v roce 1805 přijat do zednářské lóže St. John’s Lodge St. Erik ve Stockholmu.[2] V roce 1808 se stal členem Královské švédské akademie věd. Od roku 1819 až do své smrti byl jejím sekretářem. V roce 1813 byl přijat za „zahraničního člena“ britské Královské společnosti, která mu v roce 1836 udělila Copleyho medaili.[3] Od roku 1812 byl členem korespondentem a od roku 1825 zahraničním členem Pruské akademie věd.[4] V roce 1816 byl přijat do francouzské Académie des sciences. V roce 1818 se stal členem akademie Leopoldina.[5] Bavorská akademie věd jej za svého zahraničního člena zvolila v roce 1820. V témže roce se stal i členem American Philosophical Society[6] a také „čestným členem“ (Honorary Fellow) Royal Society of Edinburgh[7] Od roku 1826 byl zahraničním členem göttingenské Akademie[8] a od roku 1837 členem Švédské akademie.

V roce 1842 obdržel pruský řád „Pour le Mérite za vědu a umění“.[9] V roce 1835 mu byl udělen šlechtický titul baron.

Jeho jméno nese měsíční kráter Berzelius a asteroid (13109) Berzelius, stejně jako minerály berzelianit a berzeliit. Pojmenován po něm byl i rod rostlin Berzelia (Mart.) z čeledi laskavcovité (Amaranthaceae).[10]

Odkazy

Reference

Encyclopædia Britannica Online. Jöns Jacob Berzelius. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)
William R. Denslow, Harry S. Truman: 10,000 Famous Freemasons from A to J, Part One. Kessinger Publishing, ISBN 1-4179-7578-4.
Berzelius; Jons Jakob (1779 - 1848)
Mitglieder der Vorgängerakademien: Johann Jakob, Freiherr Berzelius [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2015-02-21]. Dostupné online. (německy)
[https://www.leopoldina.org/mitglieder/mitgliederverzeichnis/mitglieder/member/Member/show/1954/ Archivováno 4. 11. 2019 na Wayback Machine Jöns von Berzelius
Member History: J. J. Berzelius [online]. American Philosophical Society [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
Biographical Index: Former RSE Fellows 1783–2002 [online]. Royal Society of Edinburgh [cit. 2019-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-25.
Holger Krahnke: Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751–2001 (= Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse. Folge 3, Bd. 246 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Mathematisch-Physikalische Klasse. Folge 3, Bd. 50). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001, ISBN 3-525-82516-1, S. 38.
Die Mitglieder des Ordens. Svazek 1: 1842–1881. Berlin: Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Künste, 1975. [orden-pourlemerite.de Dostupné online]. ISBN 3-7861-6189-5.
Lotte Burkhardt: Verzeichnis eponymischer Pflanzennamen – Erweiterte Edition. Teil I und II. Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin-Dahlem, Freie Universität Berlin, Berlin 2018, ISBN 978-3-946292-26-5 doi:10.3372/epolist2018.

Související články

Komorní hůrka

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jöns Jacob Berzelius na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Encyclopædia Britannica Online. Jöns Jacob Berzelius. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky)

[2] William R. Denslow, Harry S. Truman: 10,000 Famous Freemasons from A to J, Part One. Kessinger Publishing, ISBN 1-4179-7578-4.

[3] Berzelius; Jons Jakob (1779 - 1848)

[4] Mitglieder der Vorgängerakademien: Johann Jakob, Freiherr Berzelius [online]. Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften [cit. 2015-02-21]. Dostupné online. (německy)

[5] [https://www.leopoldina.org/mitglieder/mitgliederverzeichnis/mitglieder/member/Member/show/1954/ Archivováno 4. 11. 2019 na Wayback Machine Jöns von Berzelius

[6] Member History: J. J. Berzelius [online]. American Philosophical Society [cit. 2018-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[7] Biographical Index: Former RSE Fellows 1783–2002 [online]. Royal Society of Edinburgh [cit. 2019-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-25.

[8] Holger Krahnke: Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751–2001 (= Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse. Folge 3, Bd. 246 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Mathematisch-Physikalische Klasse. Folge 3, Bd. 50). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001, ISBN 3-525-82516-1, S. 38.

[9] Die Mitglieder des Ordens. Svazek 1: 1842–1881. Berlin: Orden Pour le Mérite für Wissenschaften und Künste, 1975. [orden-pourlemerite.de Dostupné online]. ISBN 3-7861-6189-5.

[10] Lotte Burkhardt: Verzeichnis eponymischer Pflanzennamen – Erweiterte Edition. Teil I und II. Botanischer Garten und Botanisches Museum Berlin-Dahlem, Freie Universität Berlin, Berlin 2018, ISBN 978-3-946292-26-5 doi:10.3372/epolist2018.