Lombardsko-benátské království
Království lombardsko-benátské (italsky Regno Lombardo-Veneto, německy Königreich Lombardo-Venetien) bylo politickým celkem, který vznikl v severní Itálii po porážce Napoleona Bonaparta podle rozhodnutí Vídeňského kongresu z 9. června 1815 jako součást Rakouského císařství. Království zaniklo roku 1866, když poslední zbytky jeho území anektovalo Italské království.
| Království lombardsko-benátské Regno Lombardo-Veneto Königreich Lombardo-Venetien Österreichisches Italien
| |||||||||
| Hymna: Gott erhalte Franz den Kaiser („Bůh zachovej nám Františka císaře“) | |||||||||
| Motto: A.E.I.O.U. | |||||||||
geografie
| |||||||||
rozloha: |
46 991 km² roku 1850 | ||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||
národnostní složení: |
|||||||||
| státní útvar | |||||||||
měna: |
|||||||||
vznik: |
1815 – z rozhodnutí Vídeňského kongresu | ||||||||
zánik: |
1866 – připojení Benátska k Italskému království | ||||||||
| státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
_crowned.svg.png.webp){kind=small}
Historie
Vídeňský kongres spojil dohromady oblasti Lombardie, které byly pod nadvládou Habsburků již od 16. století, rakouští Habsburkové ji drželi v letech 1713–1796, a oblasti Benátska, které se dostalo pod rakouský vliv po roce 1797, jako samostatný územní celek v rámci Habsburské monarchie. Království se administrativně skládalo ze dvou nezávislých částí, které měly svojí místní vládu. Lombardská část se skládala z provincií Milán, Como, Bergamo, Brescia, Pavia, Cremona, Mantova, Lodi-Cream, a Sondrio. Benátsko se skládalo z Benátek, Verony, Padovy, Vicenza, Trevisu, Roviga, Belluna a Udiny.[1]
Prvním lombardsko-benátským králem byl císař František I., který vládl od roku 1815 dalších dvacet let až do své smrti. Od roku 1835 do roku 1848 Ferdinand I. Dobrotivý.
Po lidové revoluci 22. března 1848 (tzv. Pět dnů milánských) Rakušané uprchli z Milána a to se následně stalo hlavním městem Lombardské prozatímní vlády (Governo Provvisorio della Lombardia). Následujícího dne proti rakouské nadvládě povstaly Benátky a vyhlásily Benátskou prozatímní vládu (Governo Provvisorio di Venezia). Poté, co rakouská armáda ve dnech 24.–25. července 1848 porazila sardinské oddíly u Custozy, 6. srpna vstoupila do Milána a 24. srpna 1849 do Benátek, kde následně obnovila rakouskou správu.
Rakouský císař František Josef I. poté vládl v Království lombardsko-benátském po zbytek jeho existence. Císařův mladší bratr Maxmilián, který se později stal mexickým císařem, byl v letech 1857–1859 místokrálem v Miláně. Roku 1859 byla Curyšským mírem po druhé italské válce za nezávislost Lombardie anektována rodícím se sjednoceným italským státem. Benátky byly k Italskému království připojeny po prusko-rakouské válce pražským mírem roku 1866.[1] Dějiny Království lombardsko-benátského tak skončily.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Lombardy-Venetia na anglické Wikipedii.
- Rosita Rindler Schjerve (2003) "Diglossia and Power: Language Policies and Practice in the 19th Century Habsburg Empire", ISBN 3-11-017653-X, pp. 199-200
Literatura
- BERGER WALDENEGG, Georg Christoph. Zum Schutze der Staatssicherheit: Der Mailänder Aufstand vom 6. Februar 1853 und die Verhängung des Sequesters. Prague Papers on the History of International Relations. 2003, roč. 7, s. 5–40. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-070-2.
- R. John Rath: The Carbonari: Their Origins, Initiation Rites, and Aims, The American Historical Review, Vol. 69, No. 2 (Jan., 1964).
- Gonda Imre – Niederhauser Emil: A Habsburgok. Egy európai jelenség, Gondolat, Budapest, 1978, ISBN 963-280-714-6
- A.J.P. Taylor: A Habsburg Monarchia (The Habsburg Monarchy) 1809–1918, Scolar, Budapest, 2003, ISBN 963-9193-87-9
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lombardsko-benátské království na Wikimedia Commons
